Divišov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Divišov (rozcestník).
Divišov
Tyršovo náměstí

Tyršovo náměstí

znak obce Divišovznak

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0201 529621
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Benešov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 30,98 km²
počet obyvatel: 1626 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 466 m n. m.
PSČ: 257 26
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 8
katastrální území: 6
adresa úřadu městyse: Obecní úřad Divišov
Horní nám. 21-22
257 26 Divišov
starosta / starostka: Zdeněk Pekárek
Oficiální web: http://www.divisov.cz
E-mail: eichler@divisov.cz

Divišov
Red pog.png
Divišov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Městys Divišov (v latinských textech Divischovium, v německých Diwischau) se nachází mezi městy Benešov a Vlašim, asi 15 km východně od Benešova, na 41. km dálnice Praha-Brno v Posázaví v okrese Benešov. Katastr obce má rozlohu 3098 ha. Obec a jeho okolí tvoří region Divišovsko. Obec Divišov se skládá z osmi místních částí - Dalovy, Divišov, Křešice, Lbosín, Měchnov a Šternov tvoří jeden územní celek, Radonice, a Zdebuzeves druhý. K 1. lednu 2015 zde žilo 1626 obyvatel. PSČ obce je 257 26 až 27.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Divišov bylo poddanské město, jehož založení spadá do období do doby vlády Břetislava II. (1092-1100). Zakladatelem obce byl Diviš, člen družiny knížete Břetislava.

Na místě dnešní starobylé budovy děkanství stávala tvrz, kolem které se začala tvořit osada. Před rokem 1242 založil Zdislav, prvorozený syn Diviše z Divišova, hrad Šternberk (dnešní obec Český Šternberk). Pojmenován byl po původním erbu Diviše z Divišova, zlaté osmicípé hvězdě na modrém poli. Následně se tedy z Divišovců stal rod Šternberků, jež vlastní hrad do dnešních dnů. V průběhu roku 1545 byla osada Divišov povýšena na město, které získalo privilegiem krále Ferdinanda I. na žádost Jana Holického ze Šternberka práva tržní (pořádání sobotních trhů) a hrdelní (trestání zločinců). Město zároveň dostalo znak v podobě zlaté hvězdy, který připomínal pány ze Šternberka a městskou pečeť. O poměrech v Divišově vypovídá i Smolná kniha z let 1617 - 1751, která přetrvala hrozný požár v roce 1742, kdy téměř celé město lehlo popelem. Na konci 19.století zde vznikla továrna na výrobu a zpracování sametu, jejichž plyše a samety byly na světové výstavě ve Francii na přelomu století vysoko oceněny.

1.března 1900 byla v Divišově otevřena pošta a v roce 1902 byla v ní instalována telegrafní stanice a od roku 1925 začala fungovat pravidelná autobusová linka Benešov - Divišov, která spolu s paralelní železnicí nazývanou Posázavský pacifik dopomohla k rozvoji chataření a vzniku více jak 15 chatových osad. Stavba dálnice D1 od Prahy až do Šternova byla uvedena do provozu 8. července 1977 [2] a ještě více akcelerovala jednak chatovou výstavbu v okolí, především u řek Blanice a Sázava a pak rekonstrukce chalup, samostatných hospodářských stavení a mlýnů, které zůstávaly volné po migraci obyvatel do měst v poválečném období. Tři roky po II. světové válce založil Jaroslav Simandl továrnu na závodní motocykly značky Jawa (původně ESO). Dále v Divišově sídlí od roku 1990 společnost FRAM s.r.o., která se zabývá lisováním tvarových gumových výrobků.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3] Po roce 2000 byla zastavěna rodinnými domky oblast 20 ha po kopcem Vrcha (533 m n. m.) směrem k dálnici D1, připravuje se třetí etapa zástavby směrem k logistickému areálu u Měchnova. Stavební rozvoj zažívá i západní okraj obce (výpadovka na Benešov), kde došlo k výstavbě garáží nákladních vozidel a několika desítek rodinných domků. V roce 2004 došlo v souvislosti s výstavbou logistického areálu u Měchnova k plynofikaci a ke stavbě kanalizace v celé obci.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Divišovsko je centrem chataření a chalupaření. V 10 km okruhu od obce se nachází více jak 500 chat nebo chalup, mnoho z nich celoročně obývaných. Okolní lesy jsou vhodné pro houbaření. Obcí prochází zelená turistická trasa směr chatová osada Poříčko, hrad Český Šternberk nebo ČD zastávka Domašín. Po silnici 111 prochází Divišovem i cyklotrasa č. 0072[4] ze zámku Jemniště na hrad Český Šternberk.

Naučná stezka rytíře Kryštofa Šice[editovat | editovat zdroj]

Žáci základní školy v roce 2008 obnovili již téměř zapomenutou naučnou stezku z Divišova do Českého Šternberka a nazvali jí Stezka rytíře Jana Kryštofa Šice. Naučná stezka začíná na návsi v Divišově, má celkem 10 zastavení s informačními tabulemi o myslivosti, o židovském náboženství, přírodě kolem Divišova či o hradu Český Šternberk, nacismu místního německého obyvatelstva za druhé světové války a končí křížovou cestou. Protíná i známou rybí restaurci U Rybiček.

Rozhledna Špulka a Ptačí stezka[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 byla otevřena rozhledna Špulka a naučná Ptačí stezka v jejím okolí[5]. Z rozhledny je možné uvidět nejen celou obec, ale při dobrém počasí i Sněžku nebo hory na Šumavě[6][7].

Vrcha[editovat | editovat zdroj]

V Divišově se nachází kopec Vrcha s nadmořskou výškou 533 metrů, který bývá pod sněhem do konce března a na jehož úpatí vede turistická stezka. Na jeho vrcholu se nachází veřejnosti nepřístupná věž, skrytá v lese. Z vrcholu je vidět i část hradu Český Šternberk z opačné strany, než je na běžných fotografiích.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Křesťanské památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku kostel svatého Bartoloměje (Divišov).

Divišovský kostel sv. Bartoloměje, který byl poprvé v literatuře uveden v roce 1350, byl původně klasickou gotickou stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. V roce 1742 vyhořel a požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony.

Druhou památkovou budovou je barokní děkanství naproti kostelu, obytná patrová budova s mansardovou střechou, střední část průčelí má bosované lizény. Celkový tehdejší pohled na městečko z ptačí perspektivy od jihu zachytil v kresbě Antonín F. Zástěra v roce 1753. V současnosti slouží tato budova částečně jako fara a k přílěžitostným kulturním a divadelním představením. Budovu fary z jižní poloviny obklopovala od konce 19.století farní zahrada, po válce přeměněná na veřejnosti přístupný park s raně romanticko zděnou bránou směrem k budově kostela.

V kryptě kostela je mimo jiné pochována Eliška (Alžběta) sestra krále Jiřího z Poděbrad, manželka Jiřího Holického ze Šternberka, který vlastnil nedaleký hrad Český Šternberk. Eliška zemřela v roce 1468 ve věku 50 let. V kostele se nachází i kopie populárního obrazu Panny Marie Divišovské z římského kostela Ara coeli.

Židovské památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Synagoga (Divišov).

Vedle křesťanského a převažujícího katolického lidu žili do 20. století v Divišově i Židé, kteří si postavili svoji modlitebnu - Divišovskou synagogu. První zmínky o židech nalezneme v roce 1685, podle soupisu z roku 1724 pouze 2 rodiny a na konci 18. století zde žilo 10 rodin a nejvíce v roce 1888 - již celkem 133 osob. Za první republiky počet židů klesl na 20 osob žijících převážně v dnešní Šternberské ulici kolem synagogy vystavěné v pozdně klasicistním stylu s půlválcovou apsidou. Interiér osvětluje menší mosazný a zajímavý velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Hlavní prostor zaujímají dvě řady s 10 lavicemi pro 5-6 osob (celkem 120 mužských sedadel). Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do třicátých let 20.století, před druhou světovou válkou pouze o hlavních svátcích. V roce 1935 bylo veškeré zařízení synagogy převezeno do Benešova. Rabíni a správcové synagogy: Lazar Freund (1852 - 1860), Jindřich Schwarzkopf (1893 - 1905), Rudolf Glaser (1906 - 1912), Mojžíš Reither (1913 - 1917), poté nepravidelně zajížděli do obce rabíni: Adolf Loewy a Alois Schircus, oba z Uhlířských Janovic a Rudolf Blán. Starostové židovské náboženské obce: Vilém Meisl (1892 - 1910), Alfréd Kafka (1911 - 1916) a Karel Justitz 1924 - 1939. Své mrtvé pochovávali na židovském hřbitově za městem od roku 1776. Dnes je možné tento hřbitov s barokními a klasicistními náhrobky nalézt u dálničního sjezdu Šternov.

Zánik židovské obce a rekonstrukce synagogy[editovat | editovat zdroj]

Divišovská synagoga

Druhá světová válka znamenala konec židovského obyvatelstva v Divišově. Z obce byly transportováni a v koncetračních táborech zahynuli tito obyvatelé[8] :Olga Blochová (nar. 1884), Otakar Bloch (1878), Růžena Fischerová (1873), Anna Justicová (1895), Milada Justicová (1922), Otto Justic (1925), Otto Klauber (1909), Zděnka Klauberová (1909), Rudolf Pick (1881), Růžena Picková (1890), Anna Poláčková (1915), Františka Poláčková (1879), Eliška Reinerová (1899), Emma Reinerová (1885), Matylda Reinerová (1870) a Viktor Reiner (1898). Po roce 1950 byla budova synagogy adaptována na provozovnu kadeřnictví, vnější vzhled byl budovy zachován. V dnešní době je synagoga kompletně opravená a sídlí zde muzeum mapující život židovského osídlení v regionu Divišovsko. Při obnově divišovské synagogy byl proveden archeologický a restaurátorský průzkum, dále zjištěna původní keramická dlažba, v sutích uvnitř nalezena část původního železného lustru. Stavba je velmi dobře zachována, patrně chybí pouze Davidovy hvězdy na střeše a původní nápis nad vstupem.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 226 domech 1 102 obyvatel. 1 100 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 1 007 římských katolíků, 13 evangelíků, 18 příslušníků Církve československé husitské, 44 ateistů a 20 židů.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3278 3199 3003 2943 2673 2384 2096 1685 1700 1549 1451 1325 1307 1540
Počet domů 394 386 391 386 390 398 431 455 410 398 371 471 491

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[11]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[12]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[13]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[14]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[15]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[16]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Původ názvu obce[editovat | editovat zdroj]

Název obce je v 1. polovině 13. století zachycen v podobách Divišov a Divišovice: „1218 … testis Dyuvis de Dyuviscov …1219 Diuis de Diuisoviz …“; poté se ustálila podoba Divišov. Tímto názvem bylo vyjádřeno, že jde o majetek Divišův. Osobní jméno Diviš, které je základem názvu městečka, může být českou obdobou řeckého jména Dionýsios, což znamená „bůh vína“, popřípadě též „božské dítě“; podle jiného výkladu jde o jméno českého původu pocházející z výrazu „divoký“ (patrně vlivem formální podoby s přídavným jménem divý).

Služby[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází mateřská škola[17] o pěti třídách a základní škola o 11 třídách[18]. Sídlo ze má lékárna, ordinace praktického a dětského lékaře a dům pro seniory s denním stacionářem. Pro veřejnost slouží čtyři obchody s potravinami, zeleninou, nápoji včetně jedné prodejny s noční otvírací dobou. Nachází se zde dvě restaurace (Na Radnici a u Sokola) a jedna vinárna, dva autoservisy s odtahovou službou[19], osobní dopravce s cestovní kanceláří[20], několik kadeřnictví a masérství včetně thajského. Pro veřejnost je i travnaté fotbalové hříiště, antukové tenisové kurty a několik dětských hřišť včetně malého zoo za obcí.

Statistiky z roku 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě (tehdy 1197 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto organizace:[21] Společenstvo pekařů, řezníků a uzenářů, sbor dobrovolných hasičů, tři cihelny, dvě výrobny lihovin, hospodářskké skladištní družstvo, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice. Služby zajišťoval lékař, dvě autodrožky, kino Sokol, cukrář, drogerie, dvanáct obchodníků s dobytkem, sedm hostinců, sedm krejčí, obchod s materiálním zbožím, modistka, obchod s obuví Baťa, dvě papírnictví, pět , občanská záložna, dva zámečníci.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do obou území obce zasahuje dálnice D1, je zde exit Šternov. Dále tudy prochází silnice II/111 Struhařov - Divišov - Český Šternberk, II/113 Ostředek - Divišov - Vlašim a II/125 Vlašim - Uhlířské Janovice. silnice III. třídy[22]:

Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

V městysi zastavovaly v roce 2012 autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Český Šternberk, Kolín, Louňovice pod Blaníkem, Pacov, Praha, Vlašim.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-17]. Dostupné online.  
  2. http://www.ceskedalnice.cz/d1.htm
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  4. http://www.3.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=136944&id_obce_2=73974 Cyklotrasa č. 0072 Český Šternberk - Postupice
  5. http://cestovani.idnes.cz/rozhledna-spulka-a-vylet-kousek-od-prahy-ffl-/po-cesku.aspx?c=A140424_112732_po-cesku_tom
  6. http://www.novinky.cz/vase-zpravy/stredocesky-kraj/benesov/1297-29721-ze-spulky-na-benesovsku-uvidite-znacnou-cast-cech-mozna-i-snezku.html
  7. http://www.chopos.cz/article.asp?article_id=10421
  8. http://www.holocaust.cz/databaze-obeti/
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 7.  
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2015-03-07]. S. 70, 71, záznam 16. Dostupné online.  
  11. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  12. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  13. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  14. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  15. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  16. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  17. http://msdivisov.webnode.cz/
  18. http://www.zsdivisov.cz/
  19. http://www.autoprazak.cz/kontakty.html
  20. http://www.eichlerbus.cz/
  21. 'Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 197. (česky a německy)
  22. Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR"

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Městys Divišov

Dalovy • Divišov • Křešice • Lbosín • Měchnov • Radonice • Šternov • Zdebuzeves