Český Šternberk (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Český Šternberk
Pohled od Sázavy z míst někdejší zahrady
Pohled od Sázavy z míst někdejší zahrady
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba před rokem 1241
Přestavba po roce 1467, polovina 16. století, 90. léta 18. století
Stavitel Zdeslav z Divišova
Další majitel Holičtí ze Šternberka
Současný majitel Zdeněk Filip ze Šternberka
Poloha
Adresa Český Šternberk, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Český Šternberk
Red pog.svg
Český Šternberk
Další informace
Kód památky 32457/2-24
Web www.hradceskysternberk.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český Šternberk je gotický hrad přestavěný na zámek na levém břehu řeky Sázavy nedaleko dálnice D1 na území stejnojmenného městyseokresu Benešov. Stojí na hřebeni v nadmořské výšce asi 350 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR[1] a od roku 2008 také jako národní kulturní památka ČR.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na ostrém skalnatém břehu středního toku řeky Sázavy byl hrad postaven před více než 760 lety. Roku 1241 ho zde založil Zdeslav z Divišova.[3] Název hradu je odvozen od erbu rodu Divišoviců – zlaté osmicípé hvězdy (německy: Stern: hvězda, Berg: hora).

Pohled z letadla
Český Šternberk za soumraku

V 15. století změnil hrad poprvé majitele, novým majitelem se stala větev Holických ze Šternberka. Roku 1467 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Vinu nesl poručík Petra Holického, Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který byl členem Zelenohorské jednoty a účastnil se odboje proti Jiřímu z Poděbrad. Šternberkům byl hrad i s panstvím vrácen králem Vladislavem Jagelonským roku 1479.

Roku 1712 zemřel Jan Václav a po meči tak vymírá větev Holických ze Šternberka a hrad se dědictvím i prodejem dostal do rukou jiných majitelů než byli Šternberkové. Mezi nejvýznamnější představitele tohoto rodu patřil zejména Kašpar, hrabě ze Šternberka, který stál roku 1820 při vzniku Muzea Království českého, a později zajistil finance i úřední povolení pro časopis Českého muzea. V roce 1841 však byl hrad koupen Zdeňkem ze Šternberka a jeho rod ho vlastnil až do roku 1949, kdy byl hrad státem vyvlastněn. Tehdejšímu majiteli, Jiřímu Sternbergovi (1888–1965), se však podařilo stát se správcem hradu a působil tak ve funkci kastelána na svém bývalém hradě.[4] Během jeho působení se mu podařilo sepsat inventář hradu a mnoho původních předmětů tak zachránit.

V restituci byl hrad roku 1992 vrácen potomkovi původních majitelů, Zdeňku Sternbergovi (* 15. srpen 1923 Praha).

Prostory hradu jsou až na soukromé místnosti rodiny majitele veřejně přístupné po celou sezónu.

Architektonický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Během celé doby byl hrad několikrát přestavován a dostavován, tak jako většina českých hradů. Jeho raně gotická podoba je dnes vidět v jádru stavby. Ve 14. století byl zdokonalen obranný systém hradu stavbou obranné věže na severu hradu, která byla s hradem spojena hradbou. Během 15. a 16. století byl hrad královským vojskem poškozen a prošel několika opravami. Opět byl zlepšen obranný systém a z důvodu malé obranyschopnosti z jižní strany byla postavena jižní předsunutá (a dodnes velmi dobře zachovaná) bašta, takzvaná hladomorna. Na hradě pracoval v 17. století také italský štukatér Carlo Brentano. Poslední zásadní úpravou prošel hrad roku 1751 kdy byl dostavěn dolní zámek hradu při ohradní zdi.

Jižní předsunutá bašta[editovat | editovat zdroj]

Jižní předsunutá bašta

Na nebezpečném hřebeni jižně od hradu byla po obléhání v roce 1467 postavena předsunutá bašta, před kterou se dosud dochovaly pozůstatky obléhacích prací. Tvořila ji víceboká bateriová věž s výrazným břitem otočeným k jihu a vnější obvodové opevnění. Do věže vedlo šnekové schodiště v její zadní části. V suterénu se nacházel skladovací prostor (pravděpodobně prachárna) a v prvním patře vybíhá ze středové okrouhlé místnosti pětice chodbiček ukončených střílnami pro těžká děla. Jednu střílnu nahrazoval portál, kterým se do věže vytahovala děla. Druhé patro bylo roubené nebo hrázděné. Pod věží stál na jižní straně k hradbě přiložený srub s kachlovými kamny, ve kterém bydlela posádka. Ohrazení okolo věže bylo nejprve roubené, ale později je nahradila zděná hradba časem doplněná ještě o dělostřeleckou střílnu natočenou k severozápadu. Čelo bašty chránil šíjový příkop.[5]

Prohlídková trasa[editovat | editovat zdroj]

Objekt je zpřístupněn veřejnosti a v rámci prohlídkové trasy si lze prohlédnout 16 prostor.

1. Schodiště se sbírkou grafik, které většinou zobrazují výjevy z třicetileté války a pocházejí z kroniky Theatrum Europaeum. Celkem tuto hradní sbírku rytin tvoří 545 kusů, patří tak mezi největší monotematické sbírky svého druhu v Evropě. 2. Rytířský sál (kdysi Sál předků), který je největší místností hradu, je opatřen bohatou štukovou výzdobou z druhé poloviny 17. století. Na stěnách visí několik portrétů vojevůdců z období třicetileté války a dále pak portrét českého krále Jiřího z Poděbrad (23. duben 142022. březen 1471 Praha), jehož první manželkou byla Kunhuta ze Šternberka (18. listopad 142519. listopad 1449 Poděbrady). Erby ve štukatuře většinou nekorespondují s portréty. Portréty ještě doplňují pohledy na Český Šternberk, namalované podle grafik z 18. a 19. století. 3. Kaple sv. Šebestiána byla založena Václavem Jiřím Holickým ze Šternberka. Obraz světce od neznámého nizozemského malíře z 1. poloviny 17. století je zasazen v rokokovém rámu z české řezbářské dílny. 4. Žlutý salon má bohatou štukovou výzdobou na stropě od italského štukatéra Carla Brentana. Stěny pokrývají klasicistní nástěnné malby z počátku 19. století. Ze stejného období jsou i kamna. Nábytek je ve stylu Ludvíka XVI. Na stěně visí portrét Karolíny ze Šternberka od českého malíře Františka Ženíška (25. květen 1849 Praha15. listopad 1916 Praha) a dámská podobizna od anglického portrétisty George Romneye 5. Růžový salonek (Budoár), opět se štukovou výzdobou Carla Brentana. 6. Knihovna. Mezi svazky bychom našli také knihy o historii Šternberků, například Aetas aurea familiae Sternbergicae z roku 1698 od Viléma z Glauchova nebo Geschichte der Helden von Sternberg od P. J. Tannera.[6] 7 Jídelna. 8. Klínová místnost, kde jsou vystaveny hračky. 9. Holandský sál. 10. Pracovna Jiřího Šternberka, kterému byl hrad komunisty v roce 1949 znárodněn, které vévodí rodokmen na stěně. Nejníže na kmeni je vyobrazen Zdeněk Sternberg, který hrad v roce 1992 restituoval. 11. Vějířový salonek. 12. Pracovna Filipa Šternberka. 13. Pracovna Kašpara Šternberka je věnovaná památce přírodovědce, sběratele a spoluzakladatele dnešního Národního muzea. Kašpar Maria hrabě ze Šternberka (6. leden 1761 Praha20. prosinec 1838 Březina), jehož portrét visí na stěně, zde na hradě nikdy nepobýval. V místnosti je vystaveno jeho křeslo, na kterém seděl při četbě. 14. Ložnice. 15. Lovecký sál. 16. Místnost nad schodištěm, jíž vévodí obraz zobrazující bitvu u Hradce Králové (1866).

Legenda[editovat | editovat zdroj]

  • Podle jedné z pověstí, které se k tomuto místu váží, byl ve skalách pod hradem ukryt poklad. Na Velký pátek, kdy se otevírají poklady, má skála puknout a poklad se sypat do Sázavy tekoucí pod hradem. Proto lze po tomto dni nalézt v řece tu a tam zlatý plíšek. V roce 1971 byl poklad skutečně nalezen v hradním prostoru. Jednalo se především o cenné předměty ze 17. a 18. století.
  • Poblíž hradu stojí temný les s vysokou skálou. Na jejím vrcholu je vidět otisk koňské hlavy. Podle jedné z pověstí zde ďábel odnesl místního sedláka, který se pod skálou schoval před bouřkou. Od té doby se tomu místu říká Čertův kámen a dodnes se mu lidé většinou intuitivně vyhýbají.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-04-15]. Katalogové číslo 144039 : Hrad. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Národní památkový ústav. Hrad Český Šternberk (Český Šternberk) [online]. Národní památkový ústav, [cit. 2015-04-16]. Dostupné online.  
  3. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Český Šternberk, s. 106–109.  
  4. Historie rodu Sternbergů [online]. Zámek Jemniště, 2014, [cit. 2016-06-17]. Dostupné online.  
  5. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha : Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Český Šternberk: Jižní předsunutá bašta, s. 13–15.  
  6. KOCOUREK, Jaroslav. Český atlas: Střední Čechy. 2. vyd. Praha : Freytag & Berndt, 2005. 246 s. ISBN 80-7316-021-8. S. 140.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha : Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 306 s. Kapitola Šternberk hrad, s. 75–84.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]