Sázava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o řece. Další významy jsou uvedeny na stránce Sázava (rozcestník).
Sázava
Pohled na Sázavu z Klimentovy vyhlídky
Pohled na Sázavu z Klimentovy vyhlídky
Základní informace
Délka toku225,9 km
Plocha povodí4350,3 km²
Průměrný průtok25,2 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-09-01-001
Pramen
severozápadně od Šindelného vrchu
49°40′18,7″ s. š., 15°56′7,9″ v. d.
757 m n. m.
Ústí
do Vltavy v Davli
49°53′11″ s. š., 14°23′38″ v. d.
200 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Kraj Vysočina - Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Povodí Sázavy
Povodí Sázavy
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Trasa
 225 Velké Dářko
214,9 Polnička0,33 m³/s
207,9 Žďár nad Sázavouzačátek WW I+
207,5 Žďár nad Sázavou1,14 m³/s
205,5 Silnice I/19
197,9 Sázava1,44 m³/s
184,4 Přibyslav
166,9 Havlíčkův Brod3,38 m³/s
164,4 Šlapankalevý přítok
164,3 Havlíčkův BrodWW I+ / ZWC
162,9 Silnice I/38
157,5 Chlístov6,04 m³/s
144,8 Sázavkapravý přítok
144,1 Světlá nad Sázavou8,17 m³/s
139,5 SmrčnáZWC / WW II+
139,0 začátek Stvořidel
135,2 konec Stvořidel
133,3 VilémoviceWW II+ / ZWC
129 Ledeč nad Sázavou
105,2 Zruč nad Sázavou9,92 m³/s
98,8 Želivkalevý přítok
87,2 Kácov17,90 m³/s
78,6 Blanicelevý přítok
75,5 Český Šternberk20,9 m³/s
54 Sázava
40,8 Dálnice D1
33,7 Čerčany
30,7 Silnice I/3
30,7 Poříčí nad Sázavou
27,2 Nespeky23,40 m³/s
19,3 Týnec nad Sázavou
15,4 KrhaniceZWC / WW II
3,5 PikoviceWW II / ZWB
3,5 PikoviceZWB / ZWB
0 soutok s Vltavou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sázava (německy Sasau) je řeka v Kraji Vysočina a ve Středočeském kraji v České republice. U Najdeku a Šlakhamrů tvoří Sázava část historické zemské hranice Čech a Moravy. Odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní oblast Středočeské pahorkatiny. Vodáci a trampové ji často nazývají Zlatá řeka. Neoficiální jméno nesouvisí s dolováním zlata v Jílovém, ale s barvou vody, způsobenou odnosem jílovité půdy, kterou je zvlášť dobře vidět na soutoku s Vltavou. Celková délka řeky činí 225,9 km,[1] z toho je 208,3 km sjízdných na sportovní lodi. Plocha povodí měří 4350,3 km².[2] Jméno je zmíněno k roku 1045 (flumen Zazoa); je odvozeno příponou –va od slovesného základu sáza-. Znamená řeku sázavou, tedy usazující kaly, přinášející hojné nánosy.[3]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení na Moravě jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelného vrchu v nadmořské výšce 757 m na severozápadě katastru obce Cikháj. Tento potok spolu s dalšími menšími toky napájí rybník Velké Dářko. Od výtoku z Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. O její pramen se v minulosti vedly spory, neboť zdrojnice odtékající z Velkého Dářka, dnes označovaná jako Sázava, se původně jmenovala Polná a naopak současný Stržský potok je v kronikách uváděn jako Sázava, což má i své hydrologické opodstatnění ve větší ploše povodí i větším průměrném průtoku v místě soutoku obou zdrojnic.

Mezi Žďárem nad Sázavou (říční kilometr 208) a Přibyslaví (ř. km 184) řeka protéká údolím s velkým spádem a peřejemi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k Havlíčkovu Brodu (ř. km 163). Tento charakter má až pod město Světlá nad Sázavou (ř. km 144). Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část – peřeje Stvořidla (od ř. km 139, délka cca 5 km). Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s četnými jezy a bez proudu.

Charakter řeky se opět mění až pod Týncem nad Sázavou (ř. km 19) u Krhanic (ř. km 15). Tok se zařezává do hlubokého údolí se strmými stráněmi, kde v kamenném řečišti vytváří četné peřeje. Zde pod Medníkem se nachází několik známých trampských osad (např. Toronto). Po průtoku Pikovicemi (ř. km 3,5) se řeka opět uklidní a vlévá se u Davle do Vltavy, jejíž hladina je zde vzdutá Vranskou přehradou.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Hustota říční sítě

Největším přítokem Sázavy podle délky toku, plochy povodí a vodnosti je řeka Želivka. Průměrná hustota říční sítě činí 1,29 km/km².[4] Celkově se v povodí Sázavy nachází 4890 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 1369 vodních toků v délce 1 až 10 km.[1] Vodotečí dlouhých 10 až 20 km je v povodí celkem třicet tři.[1] Potoků o délce mezi 20 až 40 km je celkem čtrnáct.[1] V povodí Sázavy se nalézá pouze jeden vodní tok o délce 40 až 60 km.[1] Je jím řeka Trnava, dlouhá 56,3 km.[5] Vodní toky delší než 60 kilometrů jsou v povodí jen tři:[1] kromě samotné Sázavy jsou to ještě řeky Želivka a Blanice.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Sázava patří mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60% celoročního odtoku.[6] Maxim dosahuje od února do dubna, což je způsobeno táním sněhu na Českomoravské vrchovině. Minimální průtoky má v letních a podzimních měsících. V červnu až srpnu mohou hladinu zvýšit přívalové srážky.

Průměrný průtok u ústí činí 25,2 m³/s. Ten je ochuzen o odběr pitné vody pro Prahu z povodí Želivky (průměrně 2,5 m³/s).

Průměrné měsíční průtoky Sázavy ve stanici Nespeky v roce 2014:[7]

Hlásné profily:[8][9][10][11][12][13][14][15][16][17]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100) poznámky
Polnička 214,90 28,31 km² 0,33 m³/s 20,0 m³/s –
Žďár nad Sázavou 207,45 100,20 km² 1,01 m³/s 52,6 m³/s –
Sázava 197,85 131,88 km² 1,24 m³/s 65,0 m³/s –
Havlíčkův Brod 166,90 381,29 km² 3,38 m³/s 139,0 m³/s –
Chlístov 157,50 794,87 km² 5,40 m³/s 230,0 m³/s –
Světlá nad Sázavou 144,10 1142,12 km² 7,32 m³/s 292,0 m³/s –
Zruč nad Sázavou 105,20 1420,68 km² 9,35 m³/s 336,0 m³/s –
Kácov 87,20 2814,42 km² 14,20 m³/s 552,0 m³/s průtok – vliv VD Švihov
Český Šternberk 75,45 3431,74 km² 20,90 m³/s 597,0 m³/s není aktualizováno
Nespeky 27,15 4038,65 km² 19,40 m³/s 702,0 m³/s průtok – vliv VD Švihov

Využití[editovat | editovat zdroj]

Sázava v přírodní rezervaci Stvořidla na 136,5 říčním kilometru

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Sázava je vodáky často vyhledávanou řekou. Ty, kteří vyhledávají divokou vodu, přitahují zejména Stvořidla a za velmi vysokých vodních stavů i peřeje na dolním toku v úseku Týnec-Pikovice. Stvořidla jsou splavná pouze za alespoň mírně zvýšeného vodního stavu. Úsek pod Týncem bývá splavný po většinu roku, ovšem období největšího sucha bývají obvykle právě ve vodácky atraktivním období letních prázdnin. Na středním a dolním toku je vybudována vodácká infrastruktura. Nacházejí se zde vodácké kempy a tábořiště a působí několik půjčoven vodáckého vybavení. Dolní úsek Sázavy je jediný po většinu roku sjízdný a peřejnatý úsek řeky blízko Prahy; díky tomu se již od pozdního jara o víkendech vyskytuje na Sázavě velký počet vodáků. V létě je hojně navštěvovaný střední a dolní tok mezi Horkou nad Sázavou a Pikovicemi. Lákadly Sázavy jsou půvabná příroda, občas mírné peřeje a řada sjízdných jezů. Přímo na řece se nachází i mnoho historicky zajímavých míst, např. Ledeč nad Sázavou, Český Šternberk, město Sázava , zřícenina Zbořený Kostelec, Týnec nad Sázavou a další.

Nebezpečné jezy na Sázavě:

název jezu říční km výška jezu délka jezu poznámky fotografie
Horka 108,65 2,1 m 53 m – Horka II jez Buda.jpg
Český Šternberk 75,50 2,9 m 68 m Nejnebezpečnější jez na Sázavě Jez Český Šternberk 1.jpg
Sázava – Černé Budy 54,65 3,5 m 90 m – Jez Černé Budy 01.jpg
Kaňov 16,20 2,1 m 51 m Velmi nebezpečný jez Kanov.jpg

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Vázací kruh na pravém břehu Sázavy v Davli

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výstavbou přehrady ve Vraném nad Vltavou (1930–1936), jejíž napouštění započalo v listopadu roku 1935, se vzdula hladina Sázavy až po dolní konec ostrova v Pikovicích. Na konci 30. let 20. století zde existovala pravidelná osobní vodní doprava, kterou provozovala Pražská paroplavební společnost. V přístavišti v Pikovicích bylo tak možno zahlédnout například motorovou loď Sázavu vyrobenou v Německu v berlínské loděnici Anker v roce 1928, jejíž kapacita činila 100 osob.[18]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V červnu roku 2018 bylo možno na Sázavě spatřit motorovou loď Odru, jejíž předem připravená plavba měla ověřit splavnost řeky do Pikovic. Plavba proběhla hladce.[19]

Dolní tok Sázavy od Pikovic (říční km 2,50) po ústí v Davli (říční km 0,00) patří mezi vodní cesty účelové.[20][21]

Viz též Přívozy na Sázavě.

Mlýny[editovat | editovat zdroj]

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

  • Brdíčkův mlýn – Najdek na Moravě, Hamry nad Sázavou, okres Žďár nad Sázavou
  • Budčický mlýn – Budčice čp. 9, okres Kutná Hora, kulturní památka
  • Mlýn Buda – Horka nad Sázavou čp. 10, okres Kutná Hora, kulturní památka

Města ležící na řece[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f Základní charakteristiky toku Sázava a jeho povodí [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 376 s. S. 267–8. 
  4. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Sázavy [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Základní charakteristiky toku Trnava a jeho povodí [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Hydrologický režim [online]. [cit. 2010-03-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v dílčím povodí Dolní Vltavy za rok 2014 (str. 47) [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Polnička [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Žďár nad Sázavou [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Sázava [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Havlíčkův Brod - Pohledští Dvořáci [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Chlístov [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Světlá nad Sázavou [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Zruč nad Sázavou [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Kácov [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Český Šternberk [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Nespeky [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ Lodě – Prague Welcome [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Zpráva o historii a současných možnostech plavby po řece Sázavě [online]. [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ Dopravní informační systém DOK [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-05-2011. 
  21. ↑ Vodní cesty ve Středočeském kraji [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Krajem soutoku Vltavy se Sázavou. Mladá fronta a.s., 2009. ISBN 978-80-204-2106-7
  • Sázava: Havl. Brod - Davle: vodácký průvodce 1:50 000. SHOCart, spol. s r.o., 1997. ISBN 80-7224-013-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sázava&oldid=20604917“