Sázava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o řece. Další významy jsou uvedeny na stránce Sázava (rozcestník).
Sázava
Pohled na Sázavu z Klimentovy vyhlídky
Pohled na Sázavu z Klimentovy vyhlídky
Základní informace
Délka toku225,9 km
Plocha povodí4350,3 km²
Průměrný průtok25,2 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-09-01-001
Pramen
severozápadně od Šindelného vrchu
49°40′18,7″ s. š., 15°56′7,9″ v. d.
757 m n. m.
Ústí
do Vltavy v Davli
49°53′11″ s. š., 14°23′38″ v. d.
200 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Kraj Vysočina - Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Povodí Sázavy
Povodí Sázavy
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Trasa
 225 Velké Dářko
214,9 Polnička0,33 m³/s
207,9 Žďár nad Sázavouzačátek WW I+
207,5 Žďár nad Sázavou1,14 m³/s
205,5 Silnice I/19
197,9 Sázava1,44 m³/s
184,4 Přibyslav
166,9 Havlíčkův Brod3,38 m³/s
164,4 Šlapankalevý přítok
164,3 Havlíčkův BrodWW I+ / ZWC
162,9 Silnice I/38
157,5 Chlístov6,04 m³/s
144,8 Sázavkapravý přítok
144,1 Světlá nad Sázavou8,17 m³/s
139,5 SmrčnáZWC / WW II+
139,0 začátek Stvořidel
135,2 konec Stvořidel
133,3 VilémoviceWW II+ / ZWC
129 Ledeč nad Sázavou
105,2 Zruč nad Sázavou9,92 m³/s
98,8 Želivkalevý přítok
87,2 Kácov17,90 m³/s
78,6 Blanicelevý přítok
75,5 Český Šternberk20,9 m³/s
54 Sázava
40,8 Dálnice D1
33,7 Čerčany
30,7 Silnice I/3
30,7 Poříčí nad Sázavou
27,2 Nespeky23,40 m³/s
19,3 Týnec nad Sázavou
15,4 KrhaniceZWC / WW II
3,5 PikoviceWW II / ZWB
3,5 PikoviceZWB / ZWB
0 soutok s Vltavou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sázava (německy Sasau) je řeka v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji v České republice. U Najdeku a Šlakhamrů tvoří Sázava nepatrnou část historické zemské hranice Čech a Moravy. Odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní oblast Středočeské pahorkatiny. Vodáci a trampové ji často nazývají Zlatá řeka. Neoficiální jméno nesouvisí s dolováním zlata v Jílovém, ale s nazlátlou barvou vody, způsobenou odnosem jílovité půdy, kterou je zvlášť dobře vidět na soutoku s Vltavou. Celková délka řeky činí 225,9 km,[1] z toho je 208,3 km (za dostatečného vodního stavu) sjízdných na sportovní lodi. Plocha povodí měří 4350,3 km².[2]

Jméno je zmíněno k roku 1045 (flumen Zazoa); je odvozeno hydronymickou příponou –va od slovesného základu sáz(a)-. Znamená řeku „sázavou“, tedy usazující kaly, přinášející hojné nánosy.[3] Podle řeky se jmenuje klášter a město v okrese Benešov a obec v okrese Žďár nad Sázavou.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení na Moravě jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelného vrchu v nadmořské výšce 757 m na severozápadě katastru obce Cikháj. Tento potok spolu s dalšími menšími toky napájí rybník Velké Dářko. Od výtoku z Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. O její pramen se v minulosti vedly spory, neboť zdrojnice odtékající z Velkého Dářka, dnes označovaná jako Sázava, se původně jmenovala Polná a naopak současný Stržský potok je v kronikách uváděn jako Sázava, což má i své hydrologické opodstatnění ve větší ploše povodí i větším průměrném průtoku v místě soutoku obou zdrojnic.

Mezi Žďárem nad Sázavou (říční kilometr 208) a Přibyslaví (ř. km 184) řeka protéká údolím s velkým spádem a peřejemi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k Havlíčkovu Brodu (ř. km 163). Tento charakter má až pod město Světlá nad Sázavou (ř. km 144). Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část – peřeje Stvořidla (od ř. km 139, délka cca 5 km). Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s četnými jezy a téměř bez proudu, vhodný pro nenáročné rekreační vodáctví. Tento úsek je dlouhý přes 100 kilometrů.

Charakter řeky se opět mění až pod Týncem nad Sázavou (ř. km 19) u Krhanic (ř. km 15). Tok se zařezává do hlubokého údolí se strmými stráněmi, kde v kamenném řečišti vytváří četné peřeje. Zde pod Medníkem se nachází několik známých trampských osad (např. Toronto). Po průtoku Pikovicemi (ř. km 3,5) se řeka opět uklidní, až se proud zcela zastaví ve vzdutí Vranské přehrady. V ní se Sázava u Davle vlévá zprava do Vltavy jako jeden z jejích největších přítoků.

Povodí a větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Hustota říční sítě

Povodí Sázavy je asymetrické, delší a větší přítoky má zleva. Zahrnuje jihovýchod Středočeského kraje, severozápad kraje Vysočina a severovýchodní okraj kraje Jihočeského.

Největším přítokem Sázavy podle délky toku, plochy povodí a vodnosti je řeka Želivka. Průměrná hustota říční sítě činí 1,29 km/km².[4] Celkově se v povodí Sázavy nachází 4890 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 1369 vodních toků v délce 1 až 10 km.[1] Vodotečí dlouhých 10 až 20 km je v povodí celkem třicet tři.[1] Potoků o délce mezi 20 až 40 km je celkem čtrnáct.[1] V povodí Sázavy se nalézá pouze jeden vodní tok o délce 40 až 60 km.[1] Je jím řeka Trnava, dlouhá 56,3 km.[5] Vodní toky delší než 60 kilometrů jsou v povodí jen tři:[1] kromě samotné Sázavy jsou to ještě řeky Želivka a Blanice.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Sázava patří mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60% celoročního odtoku.[6] Maxim dosahuje od února do dubna, což je způsobeno táním sněhu na Českomoravské vrchovině. Minimální průtoky má v letních a podzimních měsících. V červnu až srpnu mohou hladinu zvýšit přívalové srážky.

Průměrný průtok u ústí činí 25,2 m³/s. Ten je ochuzen o odběr pitné vody pro Prahu z povodí Želivky (průměrně 2,5 m³/s).

Průměrné měsíční průtoky Sázavy ve stanici Nespeky v roce 2014:[7]

Hlásné profily:[8][9][10][11][12][13][14][15][16][17]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100) poznámky
Polnička 214,90 28,31 km² 0,33 m³/s 20,0 m³/s –
Žďár nad Sázavou 207,45 100,20 km² 1,01 m³/s 52,6 m³/s –
Sázava 197,85 131,88 km² 1,24 m³/s 65,0 m³/s –
Havlíčkův Brod 166,90 381,29 km² 3,38 m³/s 139,0 m³/s –
Chlístov 157,50 794,87 km² 5,40 m³/s 230,0 m³/s –
Světlá nad Sázavou 144,10 1142,12 km² 7,32 m³/s 292,0 m³/s –
Zruč nad Sázavou 105,20 1420,68 km² 9,35 m³/s 336,0 m³/s –
Kácov 87,20 2814,42 km² 14,20 m³/s 552,0 m³/s průtok – vliv VD Švihov
Český Šternberk 75,45 3431,74 km² 20,90 m³/s 597,0 m³/s není aktualizováno
Nespeky 27,15 4038,65 km² 19,40 m³/s 702,0 m³/s průtok – vliv VD Švihov

Využití[editovat | editovat zdroj]

Sázava v přírodní rezervaci Stvořidla na 136,5 říčním kilometru

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Sázava je vodáky tradičně velmi oblíbenou a frekventovanou řekou. Ty, kteří vyhledávají divokou vodu, přitahují za zvýšeného vodního stavu zejména Stvořidla a peřeje na dolním toku v úseku Týnec–Pikovice. V letním období jsou ale Stvořidla splavná spíše výjimečně. Úsek pod Týncem bývá sjízdný po většinu roku, ovšem největší sucha s nedostatkem vody bývají obvykle právě v nejatraktivnějším období letních prázdnin. Na středním a dolním toku je vybudována vodácká infrastruktura. Je zde velká hustota vodáckých kempů, tábořišť a občerstvení a působí zde několik půjčoven vodáckého vybavení.

Nejspodnější úsek Sázavy je jediný po většinu roku sjízdný a peřejnatý říční úsek blízko Prahy; díky tomu se zde již od pozdního jara o víkendech vyskytuje velký počet, za hezkého počasí až přetlak vodáků. V létě je hojně navštěvovaný celý střední a dolní tok, nejčastěji od Horky nad Sázavou (nad Horkou je větší množství nesjízdných jezů a většinou i nedostatek vody). Lákadly Sázavy jsou malebné lesnaté a skalnaté údolí, občas mírné peřeje a řada sjízdných jezů. Přímo na řece se nachází i mnoho historicky a turisticky zajímavých míst, např. Světlá nad Sázavou (zámek), Sluneční zátoka u Vilémovic, Ledeč nad Sázavou (hrad), Český Šternberk, město Sázava (klášter, rodný dům Jiřího Voskovce), plovárna a přívoz Senohraby pod zříceninou Zlenice, zřícenina Zbořený Kostelec, město Týnec nad Sázavou a další.

Nebezpečné jezy na Sázavě[editovat | editovat zdroj]

Sázava je typická velkým množstvím jezů. Ty jsou sice vesměs vybaveny sportovní nebo vorovou propustí (někdy však zavřenou), a pokud jsou šikmé, jsou často potenciálně sjízdné i po koruně (přes hranu), přesto je potřeba zachovávat základní opatrnost a každý jez předem prohlédnout. V propustech je někdy vysoký skok a na konci velká vlna. Některé jezy mají v podjezí kameny nebo jsou provalené či jinak poškozené. V létě je mnoho sázavských jezů často nesjízdných pro nedostatek vody; tehdy po nich ale lze lodě obvykle spouštět bez nutnosti obnášení. Při vyšším stavu a rychlejším proudu naopak hrozí minutí propusti a vtažení na korunu, případně zalití lodi ve vodním válci pod jezem.

Následuje výběr nejnebezpečnějších jezů na střední a dolní Sázavě (nebezpečný ale může být každý jez):

název jezu říční km výška jezu délka jezu poznámky fotografie
Horka 108,65 2,1 m 53 m Nebezpečný parabolický jez,

potenciálně sjízdný pouze úzkou propustí vpravo,

se skokem na začátku

Horka II jez Buda.jpg
Český Šternberk 75,50 2,9 m 68 m Nejnebezpečnější jez na Sázavě:

úzká propusť uprostřed vysokého parabolického jezu,

za vyšší vody velké riziko netrefení propusti a stržení do jezu

Jez Český Šternberk 1.jpg
Sázava – Černé Budy 54,65 1,5 m 90 m Nebezpečný parabolický jez,

sjízdný pouze propustí vlevo

Jez Černé Budy 01.jpg
Krhanice – Kaňov 16,20 2,1 m 51 m Velmi nebezpečný jez:

propusť uprostřed kolmého jezu

za vyššího stavu velký válec v podjezí (obtížné prohlížení)

Kanov.jpg

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Vázací kruh na pravém břehu Sázavy v Davli

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výstavbou přehrady ve Vraném nad Vltavou (1930–1936), jejíž napouštění započalo v listopadu roku 1935, se vzdula hladina Sázavy až po dolní konec ostrova v Pikovicích. Na konci 30. let 20. století zde existovala pravidelná osobní vodní doprava, kterou provozovala Pražská paroplavební společnost. V přístavišti v Pikovicích bylo tak možno zahlédnout například motorovou loď Sázavu vyrobenou v Německu v berlínské loděnici Anker v roce 1928, jejíž kapacita činila 100 osob.[18]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V červnu roku 2018 bylo možno na Sázavě spatřit motorovou loď Odru, jejíž předem připravená plavba měla ověřit splavnost řeky do Pikovic. Plavba proběhla hladce.[19]

Dolní tok Sázavy od Pikovic (říční km 2,50) po ústí v Davli (říční km 0,00) patří mezi vodní cesty účelové.[20][21]

Viz též Přívozy na Sázavě.

Mlýny[editovat | editovat zdroj]

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

  • Brdíčkův mlýn – Najdek na Moravě, Hamry nad Sázavou, okres Žďár nad Sázavou
  • Budčický mlýn – Budčice čp. 9, okres Kutná Hora, kulturní památka
  • Mlýn Buda – Horka nad Sázavou čp. 10, okres Kutná Hora, kulturní památka
Města ležící u řeky Sázavy

Města ležící na řece[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f Základní charakteristiky toku Sázava a jeho povodí [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. ↑ LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 376 s. S. 267–8. 
  4. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Sázavy [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Základní charakteristiky toku Trnava a jeho povodí [online]. [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Hydrologický režim [online]. [cit. 2010-03-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v dílčím povodí Dolní Vltavy za rok 2014 (str. 47) [online]. [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Polnička [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Žďár nad Sázavou [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Sázava [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Havlíčkův Brod - Pohledští Dvořáci [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Chlístov [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Světlá nad Sázavou [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Zruč nad Sázavou [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Kácov [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Český Šternberk [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Nespeky [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ Lodě – Prague Welcome [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Zpráva o historii a současných možnostech plavby po řece Sázavě [online]. [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ Dopravní informační systém DOK [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-05-2011. 
  21. ↑ Vodní cesty ve Středočeském kraji [online]. [cit. 2010-09-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Krajem soutoku Vltavy se Sázavou. Mladá fronta a.s., 2009. ISBN 978-80-204-2106-7
  • Sázava: Havl. Brod - Davle: vodácký průvodce 1:50 000. SHOCart, spol. s r.o., 1997. ISBN 80-7224-013-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Města ležící u Sázavy
Města na Sázavě
(po proudu)		 Mestanasazave.png
Kategorie: Sídla na Sázavě
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sázava&oldid=21235991“