Dobroslava Menclová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dobroslava Menclová
Narození 2. ledna 1904
Přerov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. listopadu 1978 (ve věku 74 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí silniční dopravní nehoda
Povolání historička, architektka, archeoložka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dobroslava Menclová, rozená Vavroušková, (2. ledna 1904 Přerov[1]19. listopadu 1978 Plzeň) byla česká historička umění, architektka a archeoložka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dobroslava Menclová pocházela z rodiny akademického malíře M. Vavrouška a po absolvování střední školy v Bučovicích začala studovat malířství na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Josefa Loukoty. Po kritickém přehodnocení svého talentu nakonec vystudovala architekturu na ČVUT.

V roce 1930 studium zakončila a provdala se za Václava Mencla. Spolu s ním pracovala v Bratislavě a projektovala úpravy některých kostelů (Nitra, Častá) nebo zámeckého parku v Pezinku.

Od roku 1933 do roku 1939 se svým mužem spolupracovala na archeologických výzkumech slovenských klášterů a hradů. Za války se manželé Menclovi vrátili do Prahy a věnovali se výzkumu českých hradů. Některé podklady jim poskytoval Zdeněk Wirth.

Od počátku 50. let spolupracovala s historiky umění se specializací na nástěnné malby (J. Pešina, M. Matyášová-Lejsková). Sama se detailně zabývala fortifikační architekturou a vývojem stavebních typů hradů a kromě stovky průvodcovských monografií hradů připravila v 50. letech dvoudílné souborné dílo České hrady , které vyšlo se značným zpožděním až v roce 1972 a pak doplněné v roce 1976. Ve spolupráci s V. Menclem v letech 1967 a 1969 provedli detailní stavebně historický průzkum hradu Točník.

Rozsáhlé studie o stavebním vývoji hradů Moravy, na kterých pracovala v závěru života a které měly vyústit v knihu Moravské hrady, zůstaly nedokončeny.

Zemřela po autonehodě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensku vydala Menclová několik studií, které se zabývaly vývojem slovenské architektury od renesance do novověku. [2] [3] [4]

Od počátku své odborné činnosti se zaměřila na stavební vývoj hradů a fortifikačních systémů měst. Menclová přistupovala k výzkumu hradů jako architekt a posuzovala celkovou dispozici stavby v závislosti na modelaci terénu a z hlediska funkčního opodstatnění formy a harmonie proporcí. [5] Sledovala podrobně vzájemný vztah obytné a obranné funkce, vývoj fortifikace v závislosti na změnách ve vojenské technice a postupnou proměnu hradu v kastel a zámek.

Podrobně se věnovala dějinám a restauraci (regotizaci) hradu Karlštejna[6] Popsala vznik nového stavebního typu hradu ve třetí čtvrtině 13. století a vysvětlila zvláštní druh vybavení obytné části hradu a středověkého domu – vloženou roubenou komoru. [7]

Manželé Menclovi provedli podrobný výzkum hradní architektury z doby Václava IV. (hrady Jenštejn, Krakovec, Točník, Starý palác Pražského hradu, Nový hrad u Kunratic, vynechán byl Žebrák a Vlašský dvůr).[8] Chybějící stať o Vlašském dvoře v Kutné Hoře přepsal z rukopisu Záruba.[9]

Roku 1947 Menclovi odevzdali prezidentu Benešovi rukopis knihy Praha, hrad českých knížat a králů, s dedikací prezidentu T. G. Masarykovi a úvodem oslavujícím prvorepublikovou demokracii. Kniha byla již připravena k tisku, ale po komunistickém puči 1948 byl rukopis vrácen autorům jako nežádoucí.[10]

Na počátku 50. let se památková péče zaměřila na obnovu třiceti historicky nejcennějších měst a Menclová přispěla studiemi O středověkém opevnění našich měst a Husitské opevnění Tábora (1953).

V 50. letech také dokončila své nejrozsáhlejší dílo České hrady, které se dočkalo vydání až roku 1972. V něm roztřídila jednotlivé stavební typy chronologicky i podle územních oblastí a hodnotila vztah hlavních obranných prvků k modelaci terénu. Stavební vývoj hodnotila zejména se zřetelem k obytné části hradu.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Články[editovat | editovat zdroj]

  • Menclová D, Spišský hrad, Pamiatky a múzeá V, 1956, s. 32n.
  • Menclová D, O středověkém opevnění našich měst, Zprávy památkové péče IX, 1953
  • Menclová D, Husitské opevnění Tábora, Zprávy památkové péče X, 1953
  • Menclová D, Vliv husitských válek na pozdně gotickou fortifikační architekturu, Umění IX, 1961, s. 433–471.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Mencl V, Menclová D, Bratislava. Stavební obraz města a hradu. Praha, Jan Štenc, 1936. 272 s. https://www.academia.edu/21929677/
  • Menclová D, Hrad Zvolen, Tvar, Bratislava, 1954
  • Menclová D, Krásna Hôrka, SVKL, Bratislava, 1955
  • Menclová D, Hrad Trenčín, SVKL, Bratislava, 1956
  • Menclová D, Spišský hrad, SVKL, Bratislava, 1957 http://www.spisskyhrad.sk/kniha/kniha.html
  • Menclová D, Gardavský Z, Panoš V, Helfštejn, státní hrad a památky v okolí, STN, Praha, 1961
  • Kavuljaková J, Menclová D, Oravský zámok, SVKL, Bratislava, 1963
  • Menclová D, Toman O, Hrad Špilberk. Národní kulturní památka, Brno 1967
  • Dobroslava Menclová, České hrady, 1. a 2. díl, Odeon, Praha 1972 (1. vydání) https://www.academia.edu/21276249/, 1976 (2. doplněné vydání)
  • Dvořáková V, Menclová D, Karlštejn, SNKLU Praha, 1965

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Přerov
  2. D. Menclová, Přehled vývoje renesanční architektury na Slovensku, čas. Bratislava VIII, č. 1–2, 1934
  3. D. Menclová, Přehled vývoje architektury od XVI.–XIX. století na Slovensku, čas. Bratislava VIII, 1934
  4. D. Menclová, novověká architektura na Slovensku, umělecká beseda, Praha 1936
  5. D. Menclová, Gotický hrad ve vývoji středověké architektury, Volné směry XXXVI, 1940–41, s. 231
  6. D. Menclová, Hrad Karlštejn, nakl. V. Poláčka, Praha, 1946
  7. D. Menclová, Blockwerkkammern in Burgpalästen und Bürgerhäusern, Acta historiae Artium, tom IX, 3–4, Budapest 1963, s. 245 n.
  8. Václav a Dobroslava Menclovi, Český hrad v době Václavově, Umění XIV, 1942, s. 89–103, 143–160
  9. Záruba F, 2008, s. 15–16
  10. Záruba F, 2008, s. 14

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 909–910, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • František Záruba: Hrady Václava IV., rukopis diplomové práce, FF Univerzity Karlovy v Praze, Ústav pro dějiny umění, 2008
  • Dvořáková V., Kapitoly z českého dějepisu umění II, Odeon 1987, Praha, s. 310–316.
  • Dvořáková V., Dobroslava Menclová, Umění XXXIII, 1985, s. 20

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]