Žebrák (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žebrák
hrad Žebrák
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba po roce 1250
Přestavba po roce 1383
Stavebník neznámý
Současný majitel Česká republika
Další majitelé Zajícové z Valdeka, Lucemburkové, Vartenberkové, Kolovratové
Poloha
Adresa Točník, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Žebrák (hrad)
Žebrák (hrad)
Žebrák (hrad), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 21737/2-408 (PkMnMISSezObr)
Web www.tocnik.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žebrák (německy Bettlern) je zřícenina gotického hradu v obci Točník na jižním okraji Křivoklátských lesůokrese Beroun. Dominantou hradu je vysoká okrouhlá věž (bergfrit), dnes využívaná jako rozhledna. Od roku 1958 je hrad chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina hradu Žebrák

Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století Oldřichem Zajícem z Valdeka nedaleko důležité obchodní stezky z Prahy do Bavorska. Za vlády Jana Lucemburského se stal majetkem českých králů. Velká přestavba a rozšíření hradu proběhlo za vlády Karla IV. a jeho syna Václava IV., který zde často pobýval. Po požáru v roce 1395 dal Václav IV. vystavět na nedalekém kopci nový hrad Točník a význam Žebráku postupně klesal.[2] V roce 1425 byl Žebrák neúspěšně obléhán husity. Koncem 15. století ještě byla provedena oprava a posílení opevnění hradu. V roce 1552 však již byl Žebrák uváděn jako pustý. Rozsáhlá rekonstrukce hradu proběhla v 80. letech 20. století, kdy byla zachráněna a zpřístupněna hlavní kruhová věž.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Hrad Žebrák se nachází na úzkém, protáhlém křemencovém skalnatém ostrohu obtékaném ze tří stran Stroupinským potokem. Na východě byl v křemencovém valu proražen příkop. Součástí obranného systému byla i soustava rybníků, která zanikla v 19. století. K nejvýznamnějším zachovalým stavbám patří vysoká okrouhlá věž (bergfrit), přístupná ze starého hradního paláce po padacím můstku. Dále se zachovala menší západní válcová věž, severovýchodní okrouhlá věž, palác krále Václava IV. a rozsáhlé opevněnípředhradí. Nad východním hradním příkopem stojí zbytky hradní kaple svatého Apolináře a svaté Markéty.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina hradu Žebrák je přístupná v letní turistické sezóně od dubna do září. Z města Žebrák sem vede modrá turistická značka. Prohlídka hradu je samostatná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-25]. Identifikátor záznamu 132648 : Hrad Žebrák, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. ČERMÁK, Libor. Hrad Žebrák. liborcermak.blog.idnes.cz. 2013-05-07. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Žebrák, s. 641–642. 
  • DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Žebrák, s. 165–167. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Podbrdsko. Svazek VI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 269 s. Kapitola Žebrák a Točník, s. 140–168. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]