Praskolesy
| Praskolesy | |
|---|---|
 Pohled na obec | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hořovice |
| Obec s rozšířenou působností | Hořovice (správní obvod) |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°51′57″ s. š., 13°56′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 903 (2025)[1] |
| Rozloha | 5,10 km²[2] |
| Katastrální území | Praskolesy |
| Nadmořská výška | 316 m n. m. |
| PSČ | 267 54 |
| Počet domů | 324 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Praskolesy 130 267 54 Praskolesy ou.praskolesy@praskolesy.cz |
| Starostka | Zdeňka Drábková |
| Oficiální web | www |
 | |
  Praskolesy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 531693 |
| Kód části obce | 132942 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Praskolesy jsou obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji, čtyři kilometry severovýchodně od Hořovic. Žije v nich 903[1] obyvatel
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen ze základu prask- ve významu práskat, šlehat, bičovat do koní. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Prascoles (1216, 1336), Praskoles (1352 až okolo 1405, 1436), Prasscoles (1383), Praskolesy (1653), Praskoles a Lhota Praskoles (1788) a Praskoles, Praskolesy nebo Lhota Praskoles (1849).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o kostele v obci pochází z roku 1216. Obec patřila k panství hradu Žebrák, roku 1357 ji císař Karel IV. daroval karlštejnské kapitule. Od roku 1384 se zde zmiňuje farář, nejpozději od roku 1664 také škola a učitel. V obci se narodil spisovatel Jiří Weil a v sedmdesátých letech 20. století. letech zde byl farářem Josef Zvěřina.
Obec leží na Červeném potoce. V roce 2016 slavila obec Praskolesy 800 let od svého založení. Při této příležitosti byl zdejší most přes Červený potok přejmenován na „most Járy Cimrmana“. Při křtu mostu zde byl Zdeněk Svěrák i arcibiskup Dominik Duka.
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Praskolesy (1113 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autodoprava nákladní, biograf Sokol, cihelna, výroba elektromotorů, 2 holiči, 3 hostince, kamnář, kolář, Dělnický konsum, kovář, 2 krejčí, 2 mlýny, výroba nástrojů, 2 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, rolnictví Dvoru děkanství Karlštejn, 3 řezníci, koňský řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, 4 truhláři.[5]
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Praskolesy (k. ú. Praskolesy)
Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřila Tihava.[6] K obci patří také Pohodnice a Valcha.
Sousedními obcemi sídla jsou Chlustina, Stašov, Žebrák, Kotopeky, Otmíče a Lochovice.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[7]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
- 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice
Služby
[editovat | editovat zdroj]V obci je vodovod (1994), základní a mateřská škola, obecní knihovna, několik sportovních klubů (fotbal, nohejbal atd.), 2 samoobsluhy, 2 hospody, masna, kadeřnictví, praktický lékař, hasičské sdružení a od roku 2004 zde působí Spolek sv. Prokopa. Má zde sídlo například firma HABAčeK, která se zabývá prodejem svíček a výrobou dřevěných krabiček.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
[editovat | editovat zdroj]Do obce vedou silnice III. třídy.
Autobusová doprava 2024
[editovat | editovat zdroj]Autobusovou dopravu v obci Praskolesy zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Praskolesy. Obec obsluhují autobusové linky 548, 641 a 642. Linka 548 propojuje Praskolesy s Tihavou, Hořovicemi, Tlusticí, Zálužím, Cerhovicemi, Drozdovem, Týčkem a Zbirohem. Linka 641 spojuje Beroun, Králův Dvůr, Zdice, Stašov, Otmíče, Praskolesy, Kotopeky a Hořovice. Autobusy linky 642 projíždějí Jinci, Lochovicemi, Praskolesy, Kotopekami a končí v Hořovicích.
Železniční doprava 2024
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází dvoukolejná elektrizovaná celostátní železniční trať Praha–Plzeň, která je zařazená do evropského železničního systému a je součástí III. tranzitního železničního koridoru. Doprava z Prahy do Plzně byla zahájena v roce 1862. V obci se nachází železniční zastávka Praskolesy, kde zastavují osobní vlaky linky S70 Pražské integrované dopravy (PID) v úseku Beroun–Kařez a v úseku Kařez–Klatovy jsou na lince P2 Integrované dopravy Plzeňského kraje (IDPK). Tyto vlaky, provozované společností České dráhy, jezdí z Berouna přes Zdice a pokračují dále do Hořovic, Rokycan, Plzně, Dobřan, Přeštic, Švihova a Klatov. V minulosti se železniční zastávka jmenovala Praskolesy-Žebrák.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Mikuláše na návrší nad vesnicí, původně v románském slohu, má prastarou historii, je doložen už k roku 1216. Byl opakovaně přestavován v gotice i v baroku, z gotické přestavby se zachoval portál v jižní stěně. Uvnitř valená klenba s lunetami, zařízení barokní, patrně v souvislosti s přestavbou v letech 1710-1738 (oltáře, kazatelna). Na oltáři svatého Václava byl obraz od Josefa Hellicha z roku 1848, nástěnné malby od P. Majora z roku 1919.
- Gotická kaple sv. Prokopa na hřbitově se zachovanými okny i portálem, uvnitř socha sv. Prokopa z konce 14. století a litinová deska s pamětním nápisem.
- Fara barokní s mansardovou střechou, kolem 1720.
- Barokový mlýn s mansardovou střechou.
- Kaplička svatého Jana Nepomuckého na návsi, postavena roku 1832
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1758, později byla přemístěna do kaple.[12]
- Židovský hřbitov nedaleko silnice mezi Praskolesy a Netolicemi. Založen v letech 1862–1863.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Josef Nešvera (1842–1914), hudební skladatel
- Alfred Seifert (1850–1901), malíř
- Karel Treybal (1885–1941), šachista
- Jiří Weil (1900–1959), spisovatel
- Josef Zvěřina (1913–1990), v letech 1970–1974 farář praskoleské farnosti
- Stanislav Tocauer (1916–1969), válečný letec[13]
- Vladimír Rudolf (1924–2000), kněz
- Bohumil Lepič (1943–1994), hudební skladatel
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 148, 456–457.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1415. (česky, německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 575.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Umělecké památky Čech III., str. 156.
- ↑ Stanislav Tocauer, válečný letec – Čeští RAFáci
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LÜSSNER, Moric. Zprávy o starobylých památkách ve správním okresu hořovickém. IN: Památky archeologické a místopisné 1878, str. 511 – 522.
- Poche, Emanuel a kol. (vyd.), Umělecké památky Čech III., Praha: Academia 1980, str. 156.
- Čáp, Jaroslav. Nahlédnutí do historie obce Praskolesy (1.část), Praskolesy 2005, ISBN 80-239-6234-5.
- Čáp, Jaroslav. Nahlédnutí do historie obce Praskolesy (2.část), Praskolesy 2007, ISBN 978-80-254-0755-4.
- Gottfried, Libor. Praskolesy - 800 let, Praskolesy 2016, ISBN 978-80-260-9825-6.
- Drábková, Zdeňka. Jak plynul čas v Praskolesích, Praskolesy 2011, ISBN 978-80-260-1084-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Praskolesy na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Praskolesy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Praskolesy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
