Přeskočit na obsah

Újezd (okres Beroun)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Újezd
Kaple na návsi
Kaple na návsi
Znak obce ÚjezdVlajka obce Újezd
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHořovice
Obec s rozšířenou působnostíHořovice
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel682 (2025)[1]
Rozloha10,41 km²[2]
Katastrální územíÚjezd u Hořovic
Nadmořská výška414 m n. m.
PSČ267 61
Počet domů268 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduÚjezd 34
267 61 Cerhovice
ujezd.cerhovice@tiscali.cz
StarostkaAlena Frühaufová
Oficiální webwww.ujezducerhovic.cz
Újezd na mapě
Újezd
Újezd
Další údaje
Kód obce531901
Kód části obce173576
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Újezd (německy Aujest) je obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Leží asi pět kilometrů západně od Hořovic. Žije zde 682[1] obyvatel.

Obec se nachází na východním a severovýchodním úbočí Dubového vršku (530 metrů).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399.

V obci Újezd (728 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] holič, 3 hostince, kolář, kovář, obchod s máslem a vejci, obuvník, pekař, 10 rolníků, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Újezd, 2 švadleny, tesařský mistr, 2 trafiky, zahradnictví.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 525 506 517 579 658 680 728 652 683 643 619 548 555 616 680
Počet domů 60 62 67 87 108 110 148 168 177 177 170 209 222 240 268

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Újezd (k. ú. Újezd u Hořovic) (také Újezd u Cerhovic)

K obci patří také Bouchalka a Doubravka.

Sousedními obcemi sídla jsou Kařízek, Kařez, Záluží, Olešná, Osek, Komárov a Cerhovice.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 2018.[12]

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Do obce vedou silnice III. třídy. Územím obce vede silnice II/605 Praha Plzeň Rozvadov.

Autobusová doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Autobusovou dopravu v obci Újezd zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Újezd, škola a Újezd, u kapličky. Obec obsluhují autobusové linky 527 a 643. Linka 527 propojuje Komárov, Újezd, Cerhovice, Drozdov a Žebrák. Linka 643 propojuje Křešín, Felbabku, Podluhy, Hořovice, Záluží, Újezd, Cerhovice a Třenice.

Železniční doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dvoukolejná elektrizovaná celostátní železniční trať 170 Praha–Plzeň, která je zařazená do evropského železničního systému a je součástí III. tranzitního železničního koridoru. Doprava z Prahy do Plzně byla zahájena v roce 1862. Na území obce se nachází železniční zastávka Cerhovice, kde zastavují osobní vlaky linky S70 Pražské integrované dopravy (PID) v úseku Beroun–Kařez a v úseku Kařez–Klatovy jsou na lince P2 Integrované dopravy Plzeňského kraje (IDPK). Tyto vlaky, provozované společností České dráhy, jezdí z Berouna přes Zdice a Hořovice a pokračují dále do Rokycan, Plzně, Dobřan, Přeštic, Švihova a Klatovy.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zemljanka – partyzánský kryt z let 1943 až 1944 v lese mezi Újezdem a Kařízkem, asi dva kilometry od vesnice
  • Pustý zámektvrziště v místech zaniklé vesnice Doubravice[13]
  • Kaple na návsi

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1756. (česky a německy)
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  12. Udělené symboly – Újezd [online]. 2018-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  13. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Doubravice, s. 204–205.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]