Králův Dvůr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Králův Dvůr
Pohled na Králův Dvůr z jihovýchodu

Pohled na Králův Dvůr z jihovýchodu

znak obce Králův Dvůrvlajka obce Králův Dvůrznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0202 533203
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (LAU 1): Beroun (CZ0202)
obec s rozšířenou působností: Beroun
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 15,26 km²
počet obyvatel: 8 166 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 240 m n. m.
PSČ: 267 01
zákl. sídelní jednotky: 19
části obce: 7
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: náměstí Míru 139
Králův Dvůr
26701 Králův Dvůr u Berouna
starosta / starostka: Petr Vychodil
Oficiální web: www.kraluv-dvur.cz
E-mail: mesto@kraluv-dvur.cz
Králův Dvůr na mapě
Králův Dvůr
Red pog.svg
Králův Dvůr
Zdroje k infoboxu a částem obce
Tento článek pojednává o městě. O panovnickém sídle u Prašné brány pojednává článek Králův dvůr (Praha).

Město Králův Dvůr se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji, v těsné blízkosti města Berouna, na řece Litavce. Počátkem roku 2013 zde žilo již přes 7 tisíc obyvatel, v roce 2006 jich bylo 6201.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V polovině 13. století tu král Václav I. pravděpodobně vystavěl středověký dvůr.[2] První písemná zmínka o Počaplech pochází z roku 1302, o Králově Dvoře z roku 1394, kdy zde panská jednota zajala krále Václava IV.[2]

V roce 1850 při zrušení vrchnostenského a zavedení obecního zřízení byly obce Králův Dvůr, Popovice, Karlova Huť a Křižatky sloučeny do jedné politické obce Králův Dvůr.[2] 1. ledna 1980 byl Králův Dvůr připojen k městu Berounu, ale ke dni komunálních voleb 23. listopadu 1990 se opět od Berouna osamostatnil (a tím získal i své nové části Levín a Zahořany).[2][3]

V roce 1930 získal Králův Dvůr status městyse.[2] Roku 1950 získala obec vzniklá sloučením obcí Králův Dvůr a Počaply název Králův Dvůr, přitom byl název osady Křížatka změněn na Křížatky[4] (dnes Křižatky). 5. října 2004 byla obec povýšena na město.[5]

Od roku 1988 prochází středem obce dálnice D5, čímž obec ztratila přirozené centrum. Rozvojové projekty, jejichž realizace není jistá, počítají s vybudováním nového centra v prostoru mezi lokalitou Na Knížecí a sportovním stadionem.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Králův Dvůr (přísl. Karlova Huť, Křižatka, Popovice, 3597 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

Instituce a průmysl:

poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 3 sbory dobrovolných hasčů, závodní nemocnice, velkoobchod s benzinem, Králodvorská cementárna, 2 cihelny, kamenický závod, 3 mlýny, stavební družstvo, stavitel, velkostatek, železárna

Služby (výběr):

3 lékaři, autodílna, 4 autodopravci, Obecní bio, cukrárna, ddrogerie, 3 elektrotechnici, 2 hodináři, 8 hostinců, 4 hotely, inženýr, 4 kapelníci, kožišník, lakýrník, lékárna Agrex, obchod s obuví Baťa, radiopotřeby, realitní kancelář, vinárna, zahradnictví

V obci Počaply (2000 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Králova Dvora, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

lékař, autodílna, autodoprava, bio Amerika, cihelna, cukrář, drogerie, obchod s dřívím, elektrárna, galanterie, 3 holiči, 5 hostinců, 2 kapelníci, 2 klempíři, knihař, konfekce, 2 konsumy, kovář, 4 krejčí, lakýrník, obchod s mlékem, modistka, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 3 pekaři, 3 obchody s lahvovýn pivem, pohřební ústav, porodní asistentka, povoznictví, 4 řezníci, 18 obchodů se smíšeným zbožím, Městská spořitelna v Berouně, Spořitelní a záložní spolek pro Počaply, stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 3 trafiky, 3 truhláři, 2 obchody s vápnem, zámečník, 2 zedničtí mistři, železářství

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Město Králův Dvůr se skládá ze sedmi částí na pěti katastrálních územích.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Městská autobusová doprava v Berouně.

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem prochází dálnice D5 s exitem 22 (Beroun-západ).
Město protíná silnice II/605 Praha – Beroun – Žebrák – Plzeň.
  • Železnice
Město protíná železniční Trať 170 Beroun – Plzeň – Cheb. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Na území města leží zastávky Králův Dvůr a Králův Dvůr-Popovice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Městská hromadná doprava v Králově Dvoře je zajištěna autobusovými linkami berounské MHD.
Autobusové linky projíždějící městem vedly do těchto cílů: Beroun, Domažlice, Hostomice, Hořovice, Kladno, Klatovy, Plzeň, Praha, Tachov, Zbiroh, Zdice, Železná Ruda.
  • Železniční doprava
Po trati 170 mezi Berounem a Zdicemi jezdilo v pracovních dnech 19 párů osobních vlaků, o víkendu 17 párů osobních vlaků. Kromě přímých vlaků na trati 170 jezdí přes Králův Dvůr i železniční linka Beroun – Protivín spojující celou trať 200 s Berounem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. a b c d e f Základní údaje o městě, web města Králův Dvůr, MÚ Králův Dvůr, 12. 12. 2005
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 222, 248, 257, 271, 415 a 598.
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb. ze dne 9. února 1951, o změnách úředních názvů míst v roce 1950
  5. Rozhodnutí č. 46 předsedy Poslanecké sněmovny, o určení obce Králův Dvůr městem, Lubomír Zaorálek, 5. října 2004
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  7. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 627–628. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1060–1061. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]