Hýskov
| Hýskov | |
|---|---|
 Pohled na Hýskov ze Zdejciny | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Beroun |
| Obec s rozšířenou působností | Beroun (správní obvod) |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′27″ s. š., 14°3′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 209 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,40 km²[2] |
| Katastrální území | Hýskov |
| Nadmořská výška | 266 m n. m. |
| PSČ | 267 06 |
| Počet domů | 658 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Na Břasích 206, 267 06, Hýskov podatelna@obechyskov.cz |
| Starostka | Veronika Šmolcnopová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Hýskov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 531243 |
| Kód části obce | 50474 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hýskov je obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji, 4 km severozápadně od Berouna. Leží v údolí řeky Berounky, na jejím levém břehu, uprostřed lesnaté krajiny. Obec má rozlohu 640 ha a přibližně 2 200[1] obyvatel.
Díky poloze v údolí Berounky, uprostřed lesnaté krajiny, je obec a její okolí vyhledávanou oblastí pro turistiku a rekreaci, zejména jako výchozí místo do CHKO Křivoklátsko.
První dochovaná zpráva o vzniku malebné obce, je v listinách kapituly Vyšehradské, z roku 1088. Na starších mapách je vedle Hýskova označována Stará Huť, která byla sloučena s Hýskovem v roce 1961.
Na území dnešní obce sídlili v době předhistorické Keltové. Na území obce byly nalezeny nádoby s popelem ze starší doby bronzové. Ve středověku vedla obcí směrem z hradu Karlštejn na Křivoklát Královská cesta.
Výlet do obce lze spojit s návštěvou nedalekých hradů Karlštejn, Křivoklát nebo Koněpruských jeskyní.
Hýskov je rodištěm spisovatele Františka Nepila.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na území Hýskova byly nalezeny nádoby s popelem ze starší doby bronzové. Později zde žili Keltové.
První dochovaná zpráva o vzniku malebné obce nedaleko Berouna je v listinách kapituly Vyšehradské z roku 1088. Na starších mapách je vedle Hýskova označována Stará Huť, která byla sloučena s Hýskovem v roce 1961.Na území dnešní obce sídlili v době předhistorické Keltové. Na území obce byly nalezeny nádoby s popelem ze starší doby bronzové. Ve středověku vedla obcí směrem z hradu Karlštejn na Křivoklát Královská cesta.
Díky své poloze v údolí Berounky, uprostřed lesnaté krajiny je obec a její okolí vyhledávanou oblastí pro turistiku a rekreaci. Výlet do obce lze spojit s návštěvou nedalekých hradů Karlštejn a Křivoklát, nebo Koněpruských jeskyní.
Založení obce
[editovat | editovat zdroj]Zakladatelem Hýskova byl podle pověsti Hes, syn Slavoše a Tetky, která byla sestrou Libuše. Zeman Hes postavil severozápadně od Slavošova na návrší nad řekou Mží dřevěnou tvrz. Když vypukl ve městě Slavašově mor, utíkali lidé před touto hroznou nemocí z města a část se jich usídlila na návrší kolem Hesovy tvrze a tak kolem roku 776 vznikla osada Heskov. Obyvatelé Heskova měli zemena rádi, protože se svými lidmi dobře zacházel a byl šlechetný. Kolem celé osady nechal postavit vysokou hradbu, která byla na západní straně opatřena branou. Tam stávala stráž, protože na pravém břehu se zdržoval velice bojovný keltský kmen, který napadal okolní tvrze. Dosud zachovalý název Za brankou připomíná hradební bránu.
O Hesovi
[editovat | editovat zdroj]Zeman Hes byl vychováván svou matkou v pohanské víře. Nechal postavit chrám bohu úrody Perkosu. Chrám podle pověsti stál na dvoře nynějšího čísla 6 (poznámka: při stavbě chlévu /ražsko-železářské společnosti se přišlo na základy tohoto chrámu). Při slavnosti obětování bohu chrám vyhořel. Každým rokem po sklizni úrody byl na návrší na počest boha Perkosa zapálen veliký oheň. Oslava obětování Bohu trvala několik dní. Zeman měl ke konci 8. století již 400 poddaných, kteří káceli stromy, obdělávali pole a lovili zvěř. Hlavní pěstovanou plodinou byl ječmen, méně žito a pohanka. Obyvatelé uměli na ručně zhotovených mlýnech drtit obilí a péci chléb. Vyráběli ječné kroupy v hmoždířích, jejichž otvor byl kulatý a u dna zúžen do mírné špičky. Dřevěným tlukadlem ječmen vytloukali.
Lidé měli ve velké úctě oheň, který ve dne i v noci udržovali ve zvláštních nádobách. Zdrojem čisté vody pro celou osadu byl vytékající pramen ze skály v rokli.
Lovci udili maso v hlubokých děrách v zemi, kde topili jalovcem, který byl u starých obyvatelů ve velké úctě. Lidé věřili, že zahání všechny nemoce i hrozný mor.
Jednou byla následkem sucha velká neúroda a obyvatelům Heskova hrozil hlad. Zeman Hes byl dobrým hospodářem a nastřádané obilí rozděloval mezi lid. Každý dostal ječný a osmý den žitný chléb a kaši z pohanky. Tím zachránil Hes lidi v obci od hladu.
Někteří lidé se zabývali chovem ovcí. Uzené maso ukládali pro zimní potřebu. Z kožek dovedly ženy zhotovit oděvy. K šití používaly zvířecí šlachy a jako jehly ostrých kostí ryb.
Kříž Na vartě
[editovat | editovat zdroj]U zemanské tvrze stávala stráž - varta, jejímž úkolem bylo chránit úvoz a brod přes řeky, kudy vedla jediná cesta pro povozy i pěší do města Slavašova. Skála Plešivec na levém břehu řeky sahala až do samého řečiště. Jednou viděl strážný na vartě stát u brodu neznámého mladíka. Vyzval ho, aby se vzdálil, ale ten neuposlechl. Strážný na něj vystřelil z kuše a zastřelil ho. Pak bylo zjištěno, že je to člověk z města Slavašova, který měl známost s děvčetem z Heskova a čekal na ni u brodu. V upomínku na tuto smutnou událost byl vytesán na velkém, z vody vyčnívajícím kamenu, kříž. Pověst dále vypráví, že kříž je vidět jen tehdy, když voda následkem velkého sucha v řece klesne. Na tomto místě se říká U velkého kamene. Na vyvýšenině, odkud strážný vystřelil, nechal zeman Hes na památku postavit dřevěný kříž. Toto místo dodnes nese název Na vartě.
Libina
[editovat | editovat zdroj]Hes měl dceru Liběnu. Ta se svými družkami se nejraději zdržovala v údolí za osadou, kde tekl potok, ve kterém bylo hodně pstruhů a raků. Na okolních stráních pásli obyvatelé Heskova ovce. Nejoblíbenějším místem Hesovy dcery byla tato oblast, kterou její družky nazvaly Liběna, z čehož vznikl název Libina a tím i Libinský potok.
O červeném kříži
[editovat | editovat zdroj]Kněžna Anna Poiéna z rodu Valdštejnů byla velice krásná a vzdělaná dáma a lid ji velice miloval pro její ušlechtilou povahu. Velice ráda jezdila na koni a lovila zvěř. Kněžnu na lovech doprovázel její osobní myslivec. Protože byl mladý a velice hezký, vznikl mezi mladými lidmi milostný poměr. Byla to nerovná a nešťastná láska. Jeden šlechtic, o kterého kněžna neprojevovala zájem, prozradil ze závisti jejich lásku. Rodiče kněžny lásce nepřáli a mladého myslivce nechali uvěznit na zámku, aby o něm kněžna nevěděla. Ta nesla velice těžce odloučení od svého milého. Od té doby se sama toulala lesem a někdy ani nepřišla na noc k rodičům. Jednoho dne přiběhl do hájenky její věrný pes a smutně běhal kolem myslivců a žalostně vyl. Pes je pak zavedl na místo v lese, kde našli těžce postřelenou kněžnu, která se v zoufalství střelila do hlavy. Myslivci udělali nosítka a odnášli kněžnu do hájovny. Omývali ji vodou z potůčku, ale nezachránili ji. Když umírala, její poslední slova byla: "Můj Arnošt." Na těch místech, kde zemřela, zasadili myslivci smuteční vrbu a tam, kde se kněžna postřelila, byl postaven dřevěný červený kříž, který na tomto místě stojí dodnes.
O studni
[editovat | editovat zdroj]Majitel domu č. 26 občan Sýkora kopal v roce 1830 studnu. V hloubce dvou metrů našel rudu, která vypadala jako zlato. Začal studnu rozšiřovat až do průměru dvou a půl metru. Při hloubení studny našel další stejnou rudu. Studnu vykopal do hloubky osmi metrů, průměr dna byl jeden a půl metru. Z radosti, že bude mít hodně peněz, uspořádal velikou hostinu pro sousedy i známé. Zabil prase a tele a koupil hodně pití. Hostina trvala několik dnů. Potom vzal zlato a odejel ho prodat do Prahy. Tam zjistili, že je to bezcenný železný kyz. Protože se značně zadlužil, přišel o celou usedlost.
Založení železáren
[editovat | editovat zdroj]V druhé polovině 8. století přinesli lidé zemanovi veliký těžký kámen - rudu. Ten jim rozkázal dál kopat a najít větší množství. Dal ji pálit v ohni, ale bez užitku. Hes se dozvěděl, že v tvrzi Zdechovice u Čáslavi dovede tamější lid z rudy vyrobit železo. Požádal majitele této tvrze, aby jeho poddaní naučili pálit rudu lidi z Hesova. Majitel žádosti vyhověl a vyslal ze Zdechovic do Heskova odborníky. Ti naučili Hesův lid pálit železnou rudu a vyrobit železo. Hes z radosti odborníky štědře odměnil. Jednoho zručného kováře ze Zdechovic si v Heskově ponechal. V Heskově vyráběli ze železa různá nářadí a kovali kola vozů. Několik vozů naplněných železem poslal Hes na Vyšehrad vévodovi Nezamyslovi. Na místě, kde vyráběli železo, byly v pozdější době založeny hutě.
Zpracováno podle Historie obce Hýskova, Dr. Josef Fišer
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Hýskov je rodištěm spisovatele Františka Nepila.
František Nepil se narodil v Hýskově v roce 1929 a byl českým spisovatelem. Po maturitě na obchodní akademii se stal propagačním referentem. V této době pracoval i jako textař. Od roku 1969 pracoval v redakci vysílání pro děti a mládež v Československém rozhlase. Dlouhá léta působil jako autor a osobitý vypravěč minifejetonů. Od roku 1972 byl spisovatelem na volné noze. Častokrát vyprávěl o osudech památek na prezidenta T.G. Masaryka, který Hýskov navštívil na koni.
Obci Hýskov se podařilo získat do vlastnictví rodný dům Františka Nepila, který byl zrekonstruován a v roce 2015 otevřen jako Spolkové a informační centrum Hýskov. V prostorách se nachází stálá expozice, téměř kompletní sady tvorby Františka Nepila, dochované vzpomínky, předčítání a informace o jeho osobě. SIC slouží i pro kluby a veřejnost, pro konání kulturních akcí, výstavy, kroužky aj.
Z bývalé skládky ,, Naučný park"
V Obci Hýskov se dlouhé roky provozovala rekultivační skládka, která sloužila i pro okolní obce. Povodně v roce 2002 značně přispěly k vyčerpání její kapacity, proto v roce 2003 byla uzavřena. Skládku ovšem nahradil nově vybudovaný naučný park, na který se podařilo získat dotaci a byl v roce 2015 otevřen. Odpad, po jeho zavežení, vystřídala stezka plná stromů, rostli, bylinek a informačních cedulí, které popisují přírodu v místě. Nyní nabízí místo odpočinek, krásný výhled na obec a příjemné prostředí pro volný čas v přírodě.
Přemostění břehů řeky Berounky.
Občané Hýskova prakticky od prvopočátků shlíželi na druhý břeh Berounky, který nebylo možné překonat jinak než objížďkou přes okolní obce. Několik let vedení obce pracovalo na projektu cyklostezky s přemostěním, které se podařilo pomocí získané dotace zrealizovat. Nyní má Hýskov lávku, která spojuje břehy řeky a zároveň i cyklostezku, která vede z Nižbora až do Berouna.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1403 | 1562 | 1529 | 1872 | 1865 | 1630 | 1636 | 1295 | 1313 | 1272 | 1236 | 1192 | 1210 | 1582 |
V období existence socialistického Československa se zde nacházela společnost Prefa Hýskov, která vyráběla různé výrobky typu betonových skruží apod.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
- 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
- 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Beroun[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Beroun[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Hýskov (přísl. Stará Huť nad Berounkou, 1636 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] lékař, elektroinstalace, 3 holiči, 3 hostince, hotel U nádraží, 2 kapelníci, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, obchod s kůžemi, mlýn, obuvník, 3 pekaři, pokrývač, porodní asistentka, povozník, 2 rolníci, 4 řezníci, 9 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Hýskov, výroba svěráků, švadlena, 3 trafiky, trhovec, 2 truhláři, železárna.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]V letech 1869–1890 k obci patřila Zdejcina.[12]
Památky
[editovat | editovat zdroj]Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- František Nepil (1929–1995), spisovatel
- MUDr. Josef Štýbr (1864–1938), lékař a překladatel
- Miroslav Kindel, autor
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/116 Beroun - Nižbor - Lány.
- Železnice – Obec leží na železniční trati 174 Beroun - Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1876.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci měla zastávky autobusová linka Králův Dvůr-Beroun-Nižbor-Žloukovice (denně mnoho spojů) (dopravce PROBO BUS, a. s.).
- Železniční doprava – Železniční stanicí Hýskov projíždělo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 10 párů osobních vlaků.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Náměstí 5. května -
Kaplička na náměstí -
Kostel Panny Marie -
Ulice Na Krétě s rodným domem Františka Nepila -
Jez na Berounce -
Lávka přes Berounku
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 400. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hýskov na Wikimedia Commons - Hýskov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
