Srbsko (okres Beroun)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Srbsko

Pohled na Srbsko ze silnice na Tetín
Znak obce SrbskoVlajka obce Srbsko
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0202 531758
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Beroun (CZ0202)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Beroun
Historická země Čechy
Katastrální území Srbsko u Karlštejna
Katastrální výměra 6,56 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 533 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 225 m n. m.
PSČ 267 18
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Srbsko 16
26718 Karlštejn
Starosta Svatava Biskupová
Oficiální web: www.obecsrbsko.cz
Email: ou.srbsko@tiscali.cz
Srbsko v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Srbsko
Red pog.svg
Srbsko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Srbsko se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Její katastrální území se nazývá Srbsko u Karlštejna.

Obec se nalézá po obou stranách Berounky (jádro obce je na levém břehu, železniční zastávka na pravém) v chráněné krajinné oblasti Český kras, podle toku řeky asi 4 km za Berounem a 4 kilometry před Karlštejnem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název obce je vysvětlován tím, že v ní žili Srbové,[2] Jedním z vysvětlení je, že se ve zdejším údolí usídlila družina kněžny Ludmily, která podle části legend přišla do Čech z (Lužického) Srbska a pak byla v rámci mocenských sporů se svou snachou Drahomírou odsunuta na nedaleký Tetín a poté zavražděna.[3] Tradičně se pro obec užívá adjektivní tvar srbecký, nikoliv srbský, a obyvatelské jméno Srbečák.[4] První písemná zmínka o vsi Srbsku pochází z roku 1428, kdy je v účtech hradu Karlštejna zmíněno, že Martin rybář ze Srbska koupil část lesů.[2]

Roku 1862 byl zahájen provoz na železniční trati na pravém břehu řeky, 1. května 1902 pak na ní byla zřízena zastávka Srbsko a roku 1907 byla trať zdvojkolejněna.[2] Roku 1900 byla zahájena výstavba silnice vedoucí po levém břehu Berounky do Karlštejna[2] (dnes část silnice II/116). Přes řeku vedl odpradávna brod, později přívoz. V únoru 1958 byl postaven pontonový most, který však po týdnu musel být kvůli velké vodě odstraněn; poté byl znovupostaven při cvičení ženistů. V roce 1960 byla vybudována první lávka pro pěší, tu strhla povodeň v červenci 1981. Ještě v roce 1981 byla vybudovaná nová lávka, s dřevěným povrchem, umožňující i průjezd automobilů. Byla stržena povodní v srpnu 2002. V dubnu 2003 byla otevřena nová lávka, s asfaltovým povrchem.[2]

Od druhé poloviny 19. století zde byly zřizovány vápencové lomy. První otevřela roku 1882 firma J. Tomášek na pravém břehu Berounky, další dva koupila roku 1908 Pražská železářská společnost. Firma C. T. Petzold a spol. koupila od obce Srbsko roku 1916 další skalní parcely a roku 1923 zahájila rozvoj svých závodů. Roku 1920 společnost Spojené pražské továrny na staviva otevřela vápencový lom na Chlumu.[2] V roce 1919 u Srbska v Kodě vznikla proslulá trampská osada Údolí děsu. V letech 1938–1939 byla obec elektrifikována.[2]

V obci byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] výroba cementového zboží, obchod s cukrovinkami, 4 hostince, kapelník, konsum Včela, kovář, 3 lomy, palivo, pekař, 7 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Srbsko, továrna na staviva, trafika, 2 zedničtí mistři.

Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 470 obyvatel. Na přelomu let 2011 a 2012 uskutečnila obec na svém webu anketu, zda si obyvatelé přejí pojmenování ulic. Mírná většina hlasující se vyjádřila pro pojmenování.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Vesnice a území obce[editovat | editovat zdroj]

Vesnice Srbsko se nachází převážně na levém a zčásti i na pravém břehu řeky Berounky a podél Bubovického potoka, který se do Berounky vlévá zleva. Berounka zde vytváří hluboké údolí ostře zaříznuté do zdejších prvohorních vápenců. Přes řeku vede lávka pro pěší a osobní automobily, spojuje centrum obce, ležící na levém břehu řeky, s železniční zastávkou Srbsko, jenž se nachází na pravém břehu na železniční trati Praha–Beroun. Na levém břehu řeky zahrnuje katastrální území obce kopec Doutnáč (433 m n. m.) po pravé straně Bubovického potoka, jižně od silnice Bubovice – Hostim.

Na levém břehu Berounky území obce sousedí s katastrálním územím Hostim u Berouna, které je částí města Berouna, s obcí Bubovice a s městysem Karlštejn. Na pravém břehu území obce sousedí s obcemi Tetín a Korno a s katastrálním územím Poučník v obci Karlštejn.

Skály, jeskyně, těžba vápence[editovat | editovat zdroj]

V okolí Srbska se nachází mnoho vápencových jeskyní, největší je Ementál (1880 metrů dlouhá), z dalších např. Barrandova jeskyně (120 metrů dlouhá, 45 m hluboká). Místní jeskyně byly využívány člověkem již ve starší době kamenné. Mezi Berounem a Srbskem se také nalézají opuštěné vápencové lomy s několika podzemními štolami. Zdejší romantické skalnaté prostředí několikrát dobře posloužilo při natáčení několika filmů (například Zlatokopové z Arkanssasu[12]).

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko obce se nachází tradiční horolezecká oblast, díky dobré dopravní dostupnosti hojně navštěvovaná lezci z Prahy.

Vápencové skály v údolí Berounky mezi Berounem a Karlštejnem jsou rozčleněny do dvou desítek horolezecky popsaných sektorů. Stěny jsou většinou obráceny k jihu. Mezi nejznámější lokality patří lom Alkazar poblíž ústí Kačáku, jehož nejspodnější etáž pod Levým amfiteátrem je od roku 2011 lezeckým parkem.[13]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť[editovat | editovat zdroj]

  • Železnice – Obcí vede železniční trať 171 Praha – Beroun. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 3. železničního koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862.

Veřejná doprava v roce 2011[editovat | editovat zdroj]

  • Železniční doprava – Po trati 171 vedla linka S7 (Úvaly – Praha – Beroun) v rámci pražského systému Esko. Tratí 171 projíždělo železniční zastávkou Srbsko v pracovních dnech 28 párů osobních vlaků, o víkendu 27 párů osobních vlaků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c d e f g Historie, obec Srbsko
  3. PhDr. Vratislav Vaníček, PhDr. Petr Čornej: Dějiny zemí Koruny české I., s. 34
  4. Srbecký občasník, obec Srbsko
  5. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1581. (česky a německy)
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  12. Podrobnosti o filmu Zlatokopové z Arkansasu
  13. Popis skalní oblasti

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]