Tmaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Berounsku. O části městyse Zlonice v okrese Kladno pojednává článek Tmáň.
Tmaň
obec Tmaň a okolí
obec Tmaň a okolí
Znak obce TmaňVlajka obce Tmaň
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0202 531855
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Beroun (CZ0202)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Beroun
Historická země Čechy
Katastrální výměra 10,07 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 212 (2019)[1]
Nadmořská výška 361 m n. m.
PSČ 267 01 až 267 21
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Sídliště 50
26721 Tmaň
Starosta Ing. Jaromír Frühling
Oficiální web: www.obectman.cz
E-mail: ou@obectman.cz
Tmaň v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Tmaň
Tmaň
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Tmaň se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, asi 8 km jihozápadně od Berouna. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1170.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Tmaň (přísl. Slavíky, 608 obyvatel, poštovna, katol. kostel, českosl. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 3 hostince, kapelník, kolář, konsum Včela, krejčí, lihovar, mlýn, obuvník, obchod s lahvovým pivem, 2 rolníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Tmaň, 2 trafiky, velkostatek Hnilica.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Obec má přes 1 200 obyvatel. V obci byla dokončena stavba hasičské zbrojnice v roce 2004. Místní škola byla postavena v roce 1884, také zde stojí památník obětem dvou sv. válek.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Tmaň se skládá ze tří částí na dvou katastrálních územích:

  • Tmaň (i název k. ú.)
  • Lounín (i název k. ú.)
  • Slavíky (leží v k. ú. Tmaň)

V katastru se také nachází vápenka a kamenolom Čertovy schody.

Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Tmaň
  • Kostel svatého Jiří – postaven v 18. století na místním hřbitově
  • Jeskyně Tří volů, archeologické naleziště
  • Kotýz, archeologické naleziště a národní přírodní památka vyhlášena roku 1986. Zahrnuje jen malou část vrchu Kotýz na jehož jižním okraji se nachází Jelínkův most.
  • Sbor Jiřího z Poděbrad Církve československé husitské – postaven v roce 1926

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

  • Na zdejší zvony zvonil starý, mrzutý kostelník. Jednou klel tak hrozně, až se jeden zvon zalekl, vyletěl oknem a spadl do rybníka. Kostelník ho chtěl vytáhnout, ale už jej nenašel.
  • Zvony v Suchomastech byly větší a zvučnější než zvony v Tmani. Tmaňští je chtěli pro sebe, a proto je z kostela sv. Mikuláše odcizili a zavěsili na svou věž. Zvony se však přes noc vrátily zpět domů. Na vrchu Lejškové jsou prý dodnes k vidění zelené kruhy v trávě, které tam zanechaly odpočívající zvony.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Beroun-Suchomasty-Bykoš (v pracovní dny 3 spoje, o víkendu 5 spojů), Beroun-Suchomasty-Libomyšl (v pracovních dnech 4 spoje) a Beroun-Hostomice (v pracovních dnech 4 spoje) (dopravce PROBO BUS, a. s.).

Pivovar a sladovna[editovat | editovat zdroj]

Roku 1862 zakoupila rodina Nolčova pivovar a statek. Byla provedena přestavba a vybudována sladovna. Kromě pivovaru byla zde i vinopalna. Roku 1883 byla výroba ukončena. Nyní je budova opravena a část slouží pro zemědělskou výrobu.

Barokní zámek Tmaň[editovat | editovat zdroj]

V 16. století došlo k přebudování tvrze na renesanční zámek. Částečně byla převzata gotická stavba, ke které přibyla dvě křídla. V dnešní době[kdy?] čeká renesanční zámek na rekonstrukci. První písemně doložená zmínka pochází z roku 1540, kdy začal vznikat postupně přestavbou z původně středověké tvrze. Zámek se nachází v západní části Tmaně, kterou vlastnil v roce 1380 Vladyka Albert, jehož sídlo se zde rozkládalo, není však historicky doloženo zda se jednalo o zmiňovanou tvrz. Na přelomu 16. a 17. století měla tvrz ve vlastnictví Anna Trmalová z Losu a její syn Zdeněk z Losu. Zdeněk z Losu zemřel v roce 1619 na což byla tvrz zkonfiskována v roce 1622 jeho synovi Vladimírovi. V 18. století započala přestavba na barokní zámek. Od 21. století není zámek využíván a je veřejnosti nepřístupný.

Rozložení zámku[editovat | editovat zdroj]

Barokní zámek stojí na okraji rozsáhlého, leč chátrajícího hospodářského dvora. Objekt má téměř čtvercový půdorys, nad dvorním průčelím je barokní věžička. Nejstarší část, pozůstatek zdiva tvrze, je začleněna ve dvorním traktu severního křídla. V přízemí se dochovaly zaklenuté prostory hlavní síně paláce a pozdně gotický sedlový portálek. Vstupní síň byla zaklenuta v renesanci, většina ostatních prostor je barokních.

Spolky a kluby[editovat | editovat zdroj]

  • Sbor dobrovolných hasičů (V roce 2004 – 100. výročí založení)
  • Tělovýchovná jednota TJ VČS Tmaň
  • Myslivecké sdružení Hora Tmaň
  • Český svaz zahrádkářů
  • Klub důchodců
  • Občanské sdružení Vrtule – práce s dětmi
  • Vizze2022

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1703. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • CAHA, Milan. Encyklopedie českých tvrzí, III.díl (S-Ž) Praha: nakladatelství Argo, 2000.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]