Otročiněves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otročiněves

Náves s kapličkou a rybníkem
Znak obce OtročiněvesVlajka obce Otročiněves
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0202 531669
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Beroun (CZ0202)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Beroun
Historická země Čechy
Katastrální území Otročiněves
Katastrální výměra 4,25 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 513 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 312 m n. m.
PSČ 267 03
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Otročiněves 34
26703 Hudlice
Starosta Josef Šinkner
Oficiální web: www.otrocineves.cz
Email: otrocineves@iol.cz
Otročiněves v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Otročiněves
Otročiněves
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Otročiněves se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, zhruba 12 km severozápadně od Berouna. Obcí protéká Habrový potok, který se vléva v Nižboru do řeky Berounky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1005.

Podle Kosmovy kroniky proradní Vršovci pod záminkou společného lovu vylákali přemyslovského knížete Jaromíra. Při hostině na usmířenou se však opili, rozvášněni se vrhli na svého panovníka, přivázali ho k pohanskému dubu a bavili se tím, že po něm stříleli šípy. Ve chvíli nejvyšší úzkosti přispěchal knížeti na pomoc věrný myslivec Hovora, který přivedl ozbrojené družiníky. Z vděčnosti za zázračné vyváznutí nechal Jaromír nad pařezem poraženého obětního dubu postavit kapli k poctě svého patrona sv. Jana Křtitele. Soudí se, že se tak stalo roku 1005. Ke kapli přidělil strážníky z Otročiněvsi.

V obci je evidována jedna ulice, 167 adres. V obci není evidována žádná část obce. Všechny adresy v obci mají PSČ 267 03. V obci je k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 511 obyvatel,[kdy?] z toho je 211 mužů nad 15 let, 49 chlapců do 15 let, 217 žen nad 15 let, 34 dívek do 15 let. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 478 obyvatel.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
  • 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[4]
  • 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Otročiněves (659 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] doly na železnou rudu Pražské železářské společnosti, 5 hostinců, kapelník, 2 koláři, konsum Včela, kovář, mlýn, obuvník, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Otročiněves, trafika, 2 truhláři.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Do obce vedly autobusové linky Beroun-Kublov-Branov (v pracovních dnech 5 spojů, o víkendu 3 spoje) a Beroun-Nový Jáchymov (v pracovních dnech 10 spojů) (dopravce PROBO BUS, a. s.).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 973. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]