Broumy

Broumy
Broumy, pohled z úbočí Špičky
ZnakVlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Beroun
Obec s rozšířenou působností	Beroun (správní obvod)
Okres	Beroun
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°57′19″ s. š., 13°51′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	990 (2025)
Rozloha	28,58 km²
Katastrální území	Broumy
Nadmořská výška	345 m n. m.
PSČ	267 42
Počet domů	343 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	U Radnice 73 267 42 Broumy obec@broumy.cz
Starosta	Petr Jirka
Oficiální web	www.broumy.cz
Broumy
Další údaje
Kód obce	531081
Kód části obce	12874
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Broumy (německy Braum) jsou obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Žije v nich 990 obyvatel a katastrální území obce zaujímá rozlohu 2858 hektarů. Ve vzdálenosti devět kilometrů severně leží městys Křivoklát, čtrnáct kilometrů jižně město Hořovice, šestnáct kilometrů východně město Beroun, devatenáct kilometrů severozápadně město Rakovník a 28 kilometrů severovýchodně statutární město Kladno. Katastrálním územím obce Broumy je takřka obklopeno území obce Kublov.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Ve středověku vzhledem k blízkosti královských hradů (především Křivoklát, Týřov a Točník) patřily okolní hluboké lesy k významným honitbám českých králů. Nejvýznamnější etapou v historii obce bylo období rudolfínské sklárny. Huť byla známa výrobou technického skla pro císařský dvůr Rudolfa II.

V obci Broumy (946 obyvatel, poštovna, četnická stanice, prům. škola, společenstvo živnostníků) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, 2 cihelny, obchod s dřívím, holič, 3 hostince, klempíř, 2 koláři, konsum Včela, 3 kováři, 2 krejčí, lom, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, pekař, 2 obchody s lahvovým pivem, 3 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Broumy, tesařský mistr, 2 trafiky, 5 truhlářů, velkostatek Správy státních lesů.

Přírodní poměry

Obec Broumy leží v CHKO Křivoklátsko. Většinu katastrálního území pokrývají lesy. V katastrálním území obce se nacházejí rybníky Veský, Hlinka, Pancnerák, Kučerák, Balaton a protékají jím potoky Prostřední, Luční, Pařezový, Hořejší a Úpořský. Jihozápadně od obce leží přírodní památka Jouglovka, na severozápadě do katastrálního území zasahuje národní přírodní rezervace Týřov. Nejvyšším bodem je Jouglovka (563 metrů).

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	921	841	871	930	946	946	959	819	878	838	816	780	798	860	977
Počet domů	113	117	113	135	145	150	198	227	221	229	216	266	276	317	343

Obecní správa

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
• 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
• 1949 Pražský kraj, okres Hořovice
• 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
• 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993.

Hospodářství

V roce 2009 byl v obci Martinem Matuškou založen Pivovar Matuška.

Doprava

Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou na regionální trati Roztoky u Křivoklátu ve vzdálenosti deseti kilometrů či na hlavní trati Zdice a Praskolesy ve vzdálenosti dvanáct kilometrů. Z obce vedou autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Branov, Březová, Hořovice, Kublov, Skryje, Žebrák. V roce 2026 prochází obcí autobusové linky 528, 637 a 638.

Katastrálním územím obce procházejí červená, modrá, zelená a žlutá turistická značka a část naučné stezky Údolí ticha.

Sport

Fotbal

V sezóně 2025/26 hraje tým mužů 9. ligu v rámci OFS Beroun.

Historie

Založení klubu

Historie organizované kopané v Broumech se začíná psát v roce 1928. V obecní kronice se o této události objevuje pouze krátká zmínka, která zní: „V dubnu založen Sportovní klub.“ Podrobnější informace o založení klubu pochází ze zápisu první valné hromady, která se uskutečnila dne 22. dubna 1928 v hostinci „Na Vinohradech“. Na této schůzi byl oficiálně založen oddíl kopané pod názvem „Sportovní klub Broumy“, byly přijaty stanovy klubu, které klub získal na požádání od pražské Sparty, a zvoleno předsednictvo klubu. Prvním předsedou klubu se tak stal R. Opatrný, místopředsedou E. Pejša, jednatelem B. Suchý, pokladníkem A. Pertl, správcem J. Šlepr, revizory účtů J. Pergler a Fr. Pergler mladší. Kapitánem byl zvolen R. Bartoníček. Po volbě předsednictva bylo rozhodnuto o sehrání historicky prvního fotbalového utkání nově vzniklého klubu.

3. června 1928 byl sehrán zápas mezi Sportovním klubem Broumy a S.K. Kublov na hřišti v Kublově. O důležitosti tohoto prvního utkání pro klub nejen po sportovní stránce, kdy na hráče bylo apelováno „by se na hřišti chovali sportsmansky jak se sluší a patří“, svědčí i stránka kulturní. Na utkání, které mělo být zahájeno v půl druhé odpoledne, se z obce vycházelo za doprovodu živé muziky K. Zikmunda, která doprovodila hráče a jejich příznivce až do Kublova. Po skončení utkání byla navíc uspořádána taneční zábava, kde opět vystoupila hudba pod vedením K. Zikmunda. Jestli se na zábavě oslavovalo vítězství nebo panovala chmurná nálada z prohry, se už bohužel nejspíše nedozvíme. Veškeré záznamy o výsledcích z roku 1928, ve kterém sehrál Sportovní klub celkem 10 zápasů s fotbalovými oddíly, kterými byly například již zmíněný S.K. Kublov, dále S.K. Tetín a S.K. Líšná, se ztratily.

1929–1938

Dne 19. ledna 1929 se konala druhá valná hromada, na které došlo k další zlomové události v historii klubu, která do jisté míry určila jeho budoucí fungování a rozvoj. Odsouhlasen byl bod programu jednání, který spočíval v podání žádosti klubu o členství v Podbrdské fotbalové župě. Podbrdská fotbalová župa byla jednou ze soutěží v rámci československé kopané. Byla založena v roce 1921 v Hořovicích a působila na území Příbramska a Berounska. Její sídlo bylo později přesunuto do Zdic. V systému Československého svazu footballového zaujímala pozici samostatné jednotky, ve které bylo pořádáno župní mistrovství. Stejně tak tomu bylo i v ostatních fotbalových župách, mezi které patřily v Čechách župa Západočeská, Severozápadočeská, Jihočeská, Středočeská, Severočeská a Východočeská. Dalších šest žup se nacházelo na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku.

Popularita kopané v obci rostla značným tempem. Sportovní klub mohl díky širokému kádru sestavit kromě prvního mužstva i mužstvo druhé a tým složený z dorostenců. Kromě toho existoval v Broumech další fotbalový klub označovaný jako „Rudá Hvězda“ Broumy, o jehož působnosti se ovšem nedochovaly žádné záznamy.  

Mistrovské zápasy v rámci Podbrdské župy začali hrát broumští fotbalisté v sezóně 1930. Z tohoto důvodu byly zavedeny povinné tréninky, které se konaly každou středu a sobotu večer. Poněvadž se zápasy hrály nejčastěji o víkendu, byl později sobotní trénink přesunut na pátek. Trénink měl pro hráče velkou váhu, což dokazují pravidla, kterými se hráči museli při trénování řídit. Každý hráč měl povinnost zúčastnit se alespoň jednoho tréninku týdně, jinak mu hrozila pokuta. Naopak hráč s nejvyšší účastí se stal zástupcem kapitána. Bylo zakázáno trénovat v kopačkách a dresech, neboť se během tréninku ničily a nebylo tak možné v nich odehrát zápasy.

Soupeři v III. třídě Podbrdské župy, do které byl Sportovní klub zařazen, se nacházeli v téměř celých dnešních okresech Beroun a Rakovník. Jelikož v té době nebyla veřejná a osobní doprava dostatečně rozvinutá, na zápasy se fotbalisté dostávali různými způsoby. Doprava do vzdálených míst, kterými byli například Olešná, Kolešovice nebo Ruda, byla zprostředkována nákladními automobily, které si klub zapůjčoval od místních obchodníků, kteří tyto automobily vlastnili. Do okolních vesnic fotbalisté chodívali pěšky nebo jezdili na kolech. Toto řešení bylo ovšem jednak fyzicky náročné, neboť hráči vydali spoustu sil a energie ještě před zahájením utkání při cestě tam, jednak způsobovalo nemalé komplikace, jak dokazuje tento zápis o utkání ze dne 6. srpna 1933 proti S.K. Roztoky: „Zápas hraný celkem dobře 9 hráčích a to ještě s třemi náhradníky. Tento zápas prohráli jsme 3-0.(… ) Druhou půli jsme hráli až ½ 7 hodině. Hráli druhou půli Pergler R. a Pergler Jos., kteří přijeli pozdě neb se jim na cestě porouchalo kolo Perglera R.“ S postupným rozvojem a dostupností autobusové a železniční dopravy se později přešlo na tento způsob dopravy.

I přes vynikající skóre 59:24 skončila sezóna 1930 zklamáním, neboť první mužstvo ze sedmnácti zápasů vyhrálo pouze pět. O poznání lépe se fotbalistům dařilo v následujícím roce 1931, kdy z dvanácti zápasů získali šest výher, čtyři prohry a dvě remízy.

Přímo o ději na hřišti se nejvíce dozvídáme ze zápisů z let 1932-1934, ve kterých zachytili průběh zápasů tehdejší kapitáni Josef Pergler, František Pergler a Rudolf Bartoníček. Kromě střelců branek, sestav a konečného výsledku popisují například počasí, jednotlivé akce, herní projev hráčů a v neposlední řadě také výkon rozhodčího. Na mistrovské zápasy byl župou delegován svazový rozhodčí. Jelikož se mnohokrát stalo, že soudce se k zápasu nedostavil, musel být zápas odpískán jiným rozhodčím, čímž se ovšem zápas změnil z mistrovského na přátelský, nebo byl pro absenci svazového soudce zrušen. Pro tyto případy měl mít každý tým svého soudce, který musel u župy absolvovat soudcovský kurz. Poněvadž byl „klubový soudce“ členem svého klubu, mohl tak rozhodováním získávat pro klub v zápase výhodu, což přirozeně u protistrany vyvolávalo vůči jeho osobě negativní emoce. Téma špatných výkonů rozhodčích, které se velmi diskutuje v dnešním moderním fotbale, bylo aktuální již v počátcích kopané, jak dokazuje zápis Františka Perglera ze zápasu dne 8. října 1933 proti Nové Huti: „Zápas byl hraný velmi ostře. Prohráli jsme 5-1 a branka nebyla uznána prý pro ofside ale nebyla to pravda. Soudcoval člen jejich velmi špatně a stranicky. Tři góli jsme obdrželi s vyloženého ofside a on je uznal.“

S koncem sezóny 1934 byla ukončena i Kniha zápasů, ve které byly zaznamenány veškeré zápasy od vzniku klubu s výjimkou roku 1928. Bohužel žádný z dalších kapitánů v této činnosti nepokračoval, a proto o konkrétních soupeřích a výsledcích z následujících let neexistuje celkový přehled. Podstatné informace o činnosti klubu lze však vyčíst z jednání klubového výboru. Klub se v letech 1935 a 1936 i nadále účastnil III. třídy Podbrdské župy. V roce 1936 obdrželi broumští fotbalisté návrh ze strany S.K. Kublov na sloučení obou celků, ale ten byl z broumské strany většinově odmítnut. Do ročníku 1937 nebyl kvůli nesplnění požadavků oddíl připuštěn a tak byla hrána pouze přátelská utkání. V roce 1938 bylo veškeré úsilí věnováno stavbě nového hřiště „V Plekáru“. V témže roce byl ovšem podán návrh, aby byl klub od příštího roku opět přihlášen do mistrovské soutěže Podbrdské župy.

1939–1945

Činnost Sportovního klubu se nepřerušila ani v těžkých časech nacistické okupace. Po sportovní stránce se oddílu velmi dařilo, údajně se v této době měl hrát v Broumech nejlepší fotbal. Nejúspěšnějším rokem byl rok 1941, kdy první mužstvo sehrálo 23 přátelských a mistrovských zápasů III. třídy Podbrdské župy s celkovým skóre 89:32. Broumští fotbalisté dokonce dokázali v přátelském utkání porazit výsledkem 4:0 tým SK Hořovice, který v té době hrál v Západočeské divizi českého venkova.

Úspěchy na hřišti bohužel zastínily 2 tragické události, které klub citelně zasáhly. 25. října 1943 zemřel na tuberkulózu teprve osmnáctiletý student gymnázia a dorostenec Karel Laibl ml. Druhou událostí bylo zatčení velkého podporovatele kopané a hostinského v hostinci „Na Vinohradech“ Františka Rosembauma za pomoc židovským ženám, které byly v roce 1942 ubytovány v Broumech v hostinci „U Skleničků“ a pracovaly v okolních lesích. Po zatčení byl převezen do koncentračního tábora, ze kterého se již zpátky nevrátil. V říjnu 1945 mu byl in memoriam za jeho čin udělen prezidentem republiky Československý válečný kříž.

1946–1948

Po konci války začalo docházet ke změnám v poměrech všech sportovních oddílů. Sportovní klub nadále sehrával pod tímto názvem svá utkání, ale jak je patrné z jednání valné hromady ze dne 3. února 1946, připravoval se na sjednocení tělovýchovy, které mělo v následujících letech proběhnout pod hlavičkou obnovené sportovní organizace Sokol. Z tohoto důvodu byl počet členů klubového výboru snížen na pět, do výboru pro sjednocení byli zvoleni dva členové. Ke sjednocení veškerého sportu došlo v roce 1948 pod názvem „Tělovýchovná jednota Sokol Broumy“. Touto událostí se tak po dvaceti letech od založení klubu uzavřela kapitola broumského fotbalu s názvem „Sportovní klub Broumy“.

Finance

V dnešní době, kdy sportovní oddíly získávají finanční podporu od státu prostřednictvím dotací, z reklam či od soukromých společností a podnikatelů, je zdá se být téměř nepředstavitelné, že v počátcích organizovaného sportu si na svůj provoz musely oddíly samy vydělat.

Sportovní klub se s finančními problémy potýkal od samého vzniku. Důsledkem nedostatku financí byla nemožnost pořizovat pro klub základní fotbalové vybavení jako dresy, kopačky a míče, jakožto platit výdaje spojené s cestováním na zápasy, hráčské legitimace a vybavení klubu (lékárničky, branky, sítě atd.). Hráči tak byli nuceni si na první fotbalovou výstroj přispět nebo si ji rovnou sami obstarat, jak je patrné ze zápisu z valné hromady dne 2. února 1930: „Pavlíček podal návrh o zakoupení nových drézů a trenýrek. Koupení drezů odloženo až bude v kase více peněz. Trenýrky by si koupil každý hráč.“Zpočátku byl hlavním příjmem pro klubovou pokladnu pravidelný příspěvek, který členové klubu měsíčně platili. Výše příspěvku byla na první valné hromadě stanovena na 2,50 Kč, zápisné nového člena na 5 Kč. V případě dorostenců, jejichž družstvo bylo vytvořeno v roce 1929, byla výše měsíčního příspěvku 1 Kč a zápisné 3 Kč. Bohužel tento příjem byl jednak poměrně nízký na to, aby pokryl veškeré výdaje klubu, jednak se velmi často stávalo, že členové příspěvky neplatili.

Aby klub pod tíhou finanční krize nezanikl, museli broumští fotbalisté najít další zdroje příjmů. Vedle výtěžku ze vstupného na utkání se do obsahu klubové pokladny nejvýrazněji promítly příjmy z pořádání plesů a zábav, které byly často pořádány ten samý den po skončení domácích utkání, ale především hraní divadelních představení. Pro pořádání zábav a divadelních představení byla v předsednictvu klubu vytvořena speciální funkce „režiséra“. Pod jeho vedením byla v průběhu let sehrána představení jako Pozdě (1928), Herakles versus puma (1929), Tulák Mirko (1930), Štěstí u tří kominíčků (1933) a mnoho dalších. Mnohé hry v podání broumských ochotníků získaly takový úspěch, že byla domlouvána vystoupení i v okolních obcích. V předválečném období si zásluhou především K. Laibla, Fr. Vlasáka a J. Perglera Sportovní klub troufl i na operetní vystoupení, kterými byla V tom našem kostelíčku, Bludička a Vandrovali sladovníci (1938). V roce 1938 bylo K. Laiblem zahájeno nacvičování Čapkovy Bílé nemoci. Z důvodu blížícího se nebezpečí ze strany nacistického Německa však nebyla hra nikdy odehrána.

Hřiště

Před zrodem myšlenky organizované kopané místní fotbaloví nadšenci, nejčastěji z řad mládeže, provozovali kopanou na různých místech v obci. Nejvhodnější k tomu byly rozlehlé louky, prostorná náves a hřiště u základní školy, které se stalo prvním tréninkovým hřištěm klubu.

Po svém vzniku musel Sportovní klub řešit mnoho problémů. Tím nejzásadnějším bylo vybrat místo, kde se budou odehrávat přátelská, později mistrovská utkání. Vzhledem k tomu, že v obci žádné hřiště, které by splňovalo podmínky pro hru, neexistovalo, nabízela se dvě řešení – hřiště vlastními silami vybudovat nebo požádat fotbalový tým v sousední obci Kublov o možnost sehrávat utkání na jejich hřišti, které se nacházelo a dodnes nachází v části obce zvané „Malá louka“. Toto dilema bylo broumskými fotbalisty vyřešeno následovně: „Kublovští nás nechávali někdy na hřišti zahrát, a proto jsme udržovali přátelské styky, kterým se dařilo díky rozumným otcům jako byl Jar. Zíma, Šourek a další. Chtěli jsme však mít vlastní hřiště.“

Touha mít vlastní hřiště podnítila snahy najít vhodné místo k vybudování hrací plochy. Požadavky na pronajmutí obecního pozemku byly však opakovaně vedením obce zamítány. Klub se proto obrátil na pana Františka Vlacha, od kterého si v roce 1930 pronajal pozemek „U Dvora“ „na 6 let, za celkové nájemné 400 Kč“. Na úpravě pozemku se podílelo celé mužstvo. Po dokončení úprav, při kterých musela být stržena stodola a pomocí pluhu urovnána plocha, bylo hřiště slavnostně otevřeno 31. července téhož roku za účasti místopředsedy Podbrdské župy pana F. Kašpárka. Doprovodný program obsahoval kromě fotbalových zápasů závody v běhu na 60 metrů, štafet kolem Broum, v pytlích, a soutěže v kousání koláče a přetahování. Hřiště ovšem nedosahovalo dostatečných parametrů, aby na něm mohla být hrána mistrovská utkání, proto se začalo využívat jednak opět kublovské hřiště, jednak byli hráči nuceni hrát na venkovních hřištích.

Tento přechodný stav, jak se představitelé a příznivci broumské kopané domnívali, nakonec trval dlouhých 8 let. 17. dubna 1938 bylo slavnostně otevřeno hřiště, které bylo vybudováno na pozemcích „V Plekáru“, které byly přiděleny obcí za roční nájem 100 Kč. Stejně jako v případě hřiště „U Dvora“ musely nejdříve proběhnout zemní práce, kterými by se louka přeměnila na vhodné místo pro hru. Před hráči stál ale nelehký úkol. V těchto místech se totiž terén mírně svažuje, proto bylo nutné jej vyrovnat. Práce na přípravě hřiště probíhaly takto: „(…) na horní straně budovaného hřiště se šlo s výkopem zeminy cca 1m a vytěžená zemina se odvážela na spodní polovinu hřiště. Po těžké a dlouhé dřině se podařilo dostat pozemek do takového stavu, že bylo možno otevřít hřiště pro fotbal.“ Poté byly postupně postaveny šatny pro hráče a rozhodčí, lavičky pro diváky a na straně hřiště u cesty měla být vysázena lipová alej.

Otevření nového hřiště znamenalo pro obec velkou kulturní událost. Slavnost byla zahájena již v 10 hodin dopoledne štafetovým během, který byl odstartován ze hřiště a končil u památníku padlých vojáků. Následně byla sehrána dvě přátelská utkání. První utkání bylo sehráno mezi týmy S. K. Branov Ia a S. K. Broumy Ib, druhé mezi Voj. XI děl. Pl. 301 Rakovník a S. K. Broumy Ia. Na závěr celodenního programu byla uspořádána taneční zábava v hostinci „Na Vinohradech“. Na akci se platilo vstupné 2 Kč, na zábavu pak 4,80 Kč.

V obecní kronice je zmíněno, že kopaná se na hřišti „V Plekáru“ hrála až po roce 1945 a „mistrovské zápasy se nadále hrály obvykle na Malé louce v Kublově“, ale kopaná se zde hrála i za nacistické okupace. Hřiště bylo nejspíše v provozu až do 60. let 20. století. Po konci války se začalo ve výboru Sportovního klubu ve spolupráci s dalšími sportovními organizacemi v obci jednat o stavbě nového hřiště, které mělo sloužit pro veškerý sport. Předností právo užívání si nárokoval fotbalový oddíl. Kvůli různým komplikacím a neshodám se sportoviště pro Tělovýchovnou jednotu Sokol Broumy v centru obce začíná stavět až na konci 50. let 20. století v rámci „Akce Z“. Nový areál měl pojmout škvárové hřiště na kopanou, kluziště, volejbalové hřiště, atletickou dráhu a bazén. Součástí měly taktéž být klubovna, šatny a hlediště pro diváky. Dokončen byl s dvouletým zpožděním v roce 1966.

Dresy

Klub nevlastnil v začátcích své existence téměř žádné finanční prostředky. Jelikož do zápasů musí fotbalisté nastupovat ve sjednoceném oblečení, bylo rozhodnuto, že prvním „dresem“ se stane bílá košile a černé trenýrky. Toto řešení bylo však opravdu zamýšleno pouze jako dočasné, neboť se klubový výbor intenzivně snažil pro své hráče získat opravdové fotbalové dresy. Obstarat dresy pro celé mužstvo včetně dalšího vybavení byl v té době pro všechny kluby nelehký úkol, proto mezi sebou začaly jednotlivé oddíly navazovat spolupráci a vzájemně si pomáhaly. V tomto ohledu se s prosbou o pomoc Sportovní klub obracel především na týmy z Králova Dvora, ale o zaslání vybavení požádal i několik týmů v Praze. Existuje určitý předpoklad toho, že první „oficiální“ dresy broumských fotbalistů byly zaslány pražskou Spartou, neboť ta ve stejných černých dresech s bílým límcem a šněrováním hrála na počátku 20. let 20. století. O této skutečnosti se v zápisech z jednání neobjevují žádné záznamy, proto s největší pravděpodobností byly dresy zapůjčeny nebo zakoupeny u jiných týmů.

S přibývajícím počtem oddílových členů se díky příspěvkům zvyšovaly finanční možnosti klubu. Peníze tak mohly být použity na nákup dalších černých dresů a černých stulpen s dvěma bílými pruhy, ale především na novou sadu modrých dresů, kterou využívalo i druhé mužstvo a dorostenci.

V roce 1939 ke stávajícím dvěma sadám dresů přibyly po vzoru pražské Slavie, která se v té době stává nejlepším týmem Československa, sešívané dresy s hvězdou na levé straně hrudi. Místo červené barvy byla použita barva modrá, hvězda byla na rozdíl od té slávistické mnohem menší a orientovaná cípem vzhůru.

Broumský špacír

Turistický pochod křivoklátskou přírodou s několikaletou tradicí se každoročně koná druhou sobotu v říjnu. Účastníci si mohou vybrat ze tří tras podle jejich délky. Pochod pořádá Obec Broumy ve spolupráci se ZŠ a MŠ Broumy a SDH Broumy. Ředitelem závodu je Mgr. Libor Kuška, ředitel školy.

Pamětihodnosti

• Schürerovská sklárna – areál sklárny z počátku 17. století
• Venkovský dům čp. 20 – roubená chalupa z 18. století
• V budově Staré školy je vybudována Pamětní síň věnovaná historii obce.
• Králův dub – památný strom spojený s osobou krále Václava IV

Broumy v kultuře

Broumy se objevily ve filmu Díky za každé nové ráno a seriálu Agrometal.

Fotografie

• 
  Obecní úřad
• 
  Na Návsi, jižní strana
• 
  Hostinec Na Návsi, s kinem
• 
  Hostinec Na Vinohradech, se sokolovnou
• 
  Prodejna Jednota – Coop
• 
  Muzeum mikroregionu
• 
  Křižovatka Průběžné a Skryjské ulice
• 
  Broumy-Luh
• 
  Hájovna Kolna se nachází v lesnaté části katastrálního území Broumy, která obchází obec Kublov

Broumy, pohled z úbočí Špičky

Odkazy

Literatura

• ČERMOCH, Jiří. Broumy v proměnách času 1358–2008 a 100 let broumského sportu 1908–2008. Broumy: Obecní úřad Broumy, 2008. 52 s. ISBN 978-80-254-4026-1.
• PETRŮ, Karel. Dějiny československé kopané. 1. vyd. Praha: A. Pokorný, 1946. 845 s.
• VOLENA, Karel. Broumy – 640 let (1358 – 1998). Broumy: Obecní úřad Broumy, 1998. 162 s.
• VOLENA, Karel. Ochotníci broumští 1874–2004. Broumy: Obecní úřad Broumy, 2004. 89 s.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Broumy na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Broumy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	Biblio: eb850d6e-bf1f-4ea2-ade8-c76f44e0fdb0, 49cd88dd-6a93-4140-93e5-3d947a4eefd4 NKC: ge128834

Portály: Česko | Geografie