Hlásná Třebaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hlásná Třebaň

Hlásná Třebaň při povodni v roce 2002
Znak obce Hlásná TřebaňVlajka obce Hlásná Třebaň
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0202 531171
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Beroun (CZ0202)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Beroun
Historická země Čechy
Katastrální území Hlásná Třebaň
Katastrální výměra 4,07 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 996 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 214 m n. m.
PSČ 267 18
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Hlásná Třebaň 150
26718 Karlštejn
Starosta Ing. Vnislav Konvalinka
Oficiální web: www.hlasnatreban.cz
Email: podatelna@hlasnatreban.cz
Hlásná Třebaň v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Hlásná Třebaň
Hlásná Třebaň
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hlásná Třebaň se nachází na levém břehu Berounky, 2 km jihovýchodně od Karlštejna, v okrese Beroun, kraj Středočeský, zhruba 24 km jihozápadně od centra Prahy a 10 km jihovýchodně od Berouna. Žije zde asi 900 obyvatel (v roce 2007 jich bylo 615).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území Hlásné Třebaně bylo osídlené již v době bronzové. Třebaň je prvně zmiňována v roce 1000, kdy byla věnována knížetem Boleslavem III. ostrovskému benediktinskému klášteru. V roce 1357 vykoupil ves Karel IV. a připojil ji k hradu Karlštejn.

V 15. století je část obce blíže hradu a před řekou uváděna jako „Přední“ – část vzdálenější, za řekou, jako „Zadní“. Nedlouho poté byla Přední Třebaň přejmenována na „Hlásnou“ – podle robotní povinnosti mužů obce vykonávat strážní a hlásnou službu na věžích a hradbách Karlštejna. Zadní Třebaň je dnes samostatnou obcí.

Ještě koncem 19. století to byla malá, převážně zemědělská ves s několika usedlostmi postavenými ve slohu „selského baroka“ s branou, postavené kolem návsi s kapličkou a ležící podél cesty vedoucí od brodu k Mořině. Ve vsi bylo několik košíkářů. Od začátku 20. století se rozrostla na dnešních 285 obytných domů s 606 stálými obyvateli.

Od třicátých let je oblast obce vyhledávána k rekreačním účelům. Bylo postaveno 620 rekreačních objektů. Dnes, kromě několika soukromě hospodařících zemědělců, dojíždí většina obyvatel do zaměstnání mimo obec.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Hlásná Třebaň se skládá ze dvou částí, které leží na katastrálním území Hlásná Třebaň: kromě vlastní Hlásné Třebaně k obci patří osada Rovina, která je položená 1 km východně, na vyvýšenině nad řekou. Vznikla koncem 18. století po parcelaci karlštejnského panství. Umělému založení odpovídá stavební dispozice původních domů kolem rozlehlé návsi.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/116 Mníšek pod Brdy - Řevnice - Karlštejn - Beroun.
  • Železnice – Obcí vede železniční Trať 171 Praha - Beroun, z níž odbočuje Trať 172 Hlásná Třebaň - Lochovice. Železniční Trať 171 Praha - Beroun je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862. Železniční Trať 172 Hlásná Třebaň - Lochovice je jednokolejná regionální trať, provoz byl zahájen roku 1901. Z obce je možné se po lávce přes řeku Berounku dostat na železniční stanici Zadní Třebaň.
Lávka přes Berounku mezi Zadní a Hlásnou Třebaní.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Praha, Zličín - Řevnice (v pracovních dnech 12 spojů) a Mořina - Řevnice (v pracovních dnech 2 spoje) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o).
  • Železniční doprava – Po trati 171 vede linka S7 (Úvaly - Praha - Beroun) v rámci pražského systému Esko. Tratí 171 projíždělo odbočnou železniční stanicí Zadní Třebaň v pracovních dnech 28 párů osobních vlaků, o víkendu 27 párů osobních vlaků. Po trati 172 z odbočné železniční stanice Zadní Třebaň jezdilo v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Rekreace a kultura[editovat | editovat zdroj]

Hlásná Třebaň je vyhledávaným rekreačním cílem díky malebné krajině a je populární i díky písni z dílny Ivana MládkaHlásná Třebaň je krásná“. V obci je mnoho soukromých rekreačních chat, je možné se též najíst v restauraci „U Máni v Třebáni“ nebo v restauraci „Sokolovna“. V osadě Rovina jsou také dvě restaurace i s ubytováním, a to „Hospůdka na návsi“ a „U Rudolfa II.“. Dále je možné ubytování v Třebani v penzionu „Hubert“, popřípadě v soukromí.

V obci je aktivní Tělovýchovná jednota Sokol, která vlastní sokolovnu s upraveným venkovním hřištěm. K hezkému vzhledu obce přispívá s místní organizace Českého svazu zahrádkářů.

Obecní zpravodaj Hlásná Třebaň vychází od roku 1987 jednou měsíčně.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Obec Hlásná Třebaň leží na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras.

Bývalé pastviny třebaňské stráně jsou dodnes místem, kde se vyskytují druhy nápadných a jinde vzácných rostlin. Brzy na jaře zde rozkvétají hojné prvosenky jarní a na nejsušších místech koniklece luční české. Později v létě pak černohlávky velkokvěté a chrpy chlumní, kakosty krvavé, jejichž květ se stal součástí znaku obce, omany vrbolisté, třemdavy bílé a bělozářky větvité. V Třebani je jediné místo v Českém krasu, kde vykvétá v předjaří drobná liliovitá rostlina s nápadnými žlutými květy – křivatec český.

Cestou na Karlštejn (žlutá turistická trasa) se u obce nachází památná lípa.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Macků – Hlásná Třebáň 1000–2000

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]