Svatý Jan pod Skalou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svatý Jan pod Skalou
Sv. Jan pod Skalou, celkový pohled z vrchu
Sv. Jan pod Skalou, celkový pohled z vrchu
Znak obce Svatý Jan pod SkalouVlajka obce Svatý Jan pod Skalou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0202 531804
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBeroun
Okres (LAU 1)Beroun (CZ0202)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel187 (2021)[1]
Rozloha4,09 km²
Katastrální územíSvatý Jan pod Skalou
Nadmořská výška233 m n. m.
PSČ266 01
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduSvatý Jan pod Skalou čp. 11, 26601 Beroun
svjan@nextra.cz
StarostaIng. Jiří Bouček
Oficiální web: www.svatyjan.cz
Svatý Jan pod Skalou na mapě
Svatý Jan pod Skalou
Svatý Jan pod Skalou
Další údaje
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Jan pod Skalou (německy St. Johann unter dem Felsen) je obec ve Středočeském kraji, okrese Beroun, asi 30 km JZ od Prahy a necelých 5 km východně od Berouna. Leží v srdci Chráněné krajinné oblasti Český kras a společně s Karlštejnem a starodávným Tetínem patří mezi nejzajímavější turistické lokality okresu. Žije zde 187[1] obyvatel.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Klášter Svatý Jan pod Skalou.

Poustevník svatý Ivan se zde podle pověsti usadil zhruba v polovině 9. století. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1030, kdy kníže Břetislav I. daroval kapli sv. Jana benediktinskému klášteru Ostrov u Davle, který zde v polovině 11. století u jeskyně svatého Ivana založil dceřiný klášter.[2] Roku 1310 zde bylo zřízeno proboštství. V době husitských válek, v roce 1420, se do sv. Jana uchýlili benediktinští mniši z kláštera na Ostrově poté, co byl poničen a vydrancován. Roku 1517 zde bylo založeno opatství.

Současné budovy vznikly v letech 1653–1661. V letech 1726–1731 přestavěl jižní a západní křídlo kláštera patrně Kryštof Dientzenhofer.[3] Klášter byl zrušen roku 1785 a přeměněn na zámek. Od roku 1925 zde byla škola, v letech 1953–1958 věznice, později pak škola pro příslušníky komunistické tajné policie StB, nakonec od roku 1985 archiv tehdejšího ministerstva vnitra. V současnosti v bývalém klášteře působí Svatojánská kolej, Vyšší odborná škola pedagogická, a ekologické centrum Kavyl.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Svatý Jan pod Skalou (přísl. Sedlec, 596 obyvatel, katol. kostel, Učitelský ústav) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] biograf Pedagogium, obchod s dřívím, 4 hostince, mlýn, obchod s lahvovým pivem, rolník, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, vápenka (Nestomické závody, Solvayový spolek pro chem. a hutní výrobu).

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Okolí vesnice je součástí rozsáhlé národní přírodní rezervace Karlštejn.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Svatém Janu pod Skalou.
Svatojánská skála při pohledu z ulice

Kostel Narození svatého Jana Křtitele s jeskyní svatého Ivana je raně barokní stavba z let 1657–1661 postavená podle plánů Carla Luraga. Uprostřed kostela stojí náhrobek svatého Ivana, ve kterém je umístěna schránka se světcovými ostatky. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní svatého Ivana. V části skalního kostela je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou. Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana.

V kostele se nacházejí jeskynní prostory, v nichž podle legendy žil a byl pochován v 9. století poustevník Ivan, syn polabského (obodritského) knížete Gostimysla (zkoumání kosterních pozůstatků potvrdilo, že kostra je tisíc let stará a patřila muži, který žil dlouho ve vlhku a živil se vegetariánsky). Místními lidmi byl od začátku považován za svatého a za prvního českého světce, ještě před svatou Ludmilou a svatým Václavem.[zdroj?]

Dominantou vesnice je 50–60 metrů vysoký[11] pás impozantních vápencových masivů Svatojánské skalní stěny, která se v nejvyšším místě vypíná do výšky 150 metrů[12] nad klášter a dominuje tak celému okolí. Asi v polovině cesty k vyhlídce u kříže na vrcholu skály, na ostrohu nad údolím, je barokní kaple Povýšení svatého Kříže z roku 1714. Na vrcholu skály existovalo pravěké hradiště U Kříže, z něhož se dochovala část čelního opevnění.[13]

V obci je hřbitov s kaplí svatého Maxmiliána v neogotickém slohu, kterou projektoval Bernhard Grueber. V kryptě kaple se nachází rodinná hrobka Bergerů. Kapli s rodinnou hrobkou dal postavit v letech 1847–1849 JUDr. Maxmilián Berger, předseda spolku pro postavení Národního divadla v Praze.

Svatým Janem protéká potok Loděnice, místně nazývaný Kačák, který na svém zbývajícím toku k ústí do Berounky proráží pod kopcem Třesina u nedaleké vesnice Hostim ukloněné souvrství devonských vápenců a vytváří působivou skalní stěnu. Při větších deštích se jindy tichý potok dokáže rozvodnit a krátce zaplavit můstek i okolní komunikaci. V nedaleké trampské osadě Fort Adamson vznikla populární píseň „Kačák hučí jak Mississippi“.[14]

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Svatý Jan pod Skalou je tradiční, byť méně známou horolezeckou lokalitou v nejbližším okolí Prahy. Z hlediska horolezeckých aktivit jsou zde nejvýznamnější vápencové masívy Křížová stěna a Dušičková stěna, na kterých se nachází řada jednodélkových výstupů střední a vyšší obtížnosti, skála je lámavá. Lezení je povoleno od července do prosince, Dušičková stěna celoročně. Novější sportovně zajištěné cesty jsou v lomu pod skanzenem Solvayovy lomy, kde je lezení možné celoročně.[15][16]

360° panorama - kostel i skalní stěna
ukázat jako 360° panorama


Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Svatý Jan pod Skalou se skládá ze tří částí, které leží v katastrálním území Svatý Jan pod Skalou:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Parkování – V obci jsou zpoplatněná veřejná parkovací stání s parkovacími automaty
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Zrekonstruovaná část úzkorozchodné dráhy sloužící při těžbě vápence je součástí skanzenu Solvayovy lomy na území obce.

Veřejná doprava 2018

  • Autobusová doprava – V obci má zastávku autobusová linka 384 Praha ZličínBeroun Hostim (v pracovní dny 7 spojů, o víkendu 4 spoje) (dopravce PROBO BUS).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Všeobecná encyklopedie UNIVERSUM, Odeon Praha, 2002
  3. E. Poche, Umělecké památky Čech III., str. 476.
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1636. (česky a německy)
  11. Horosvaz.cz
  12. Mapy.cz
  13. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Svatý Jan pod Skalou 2, s. 305–306. 
  14. TŮMA, Jan. Poustevník Ivan - legenda a skutečnost [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-09. 
  15. Popis skalní oblasti
  16. Lezec.cz: průvodce Solvayovy lomy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Poche, E. (red.), Umělecké památky Čech III. Praha: Academia 1980, s. 475-478.
  • ŠEVČÍK, Jiří. Jeskyně sv. Ivana ve Svatém Janě pod Skalou. Svatý Jan pod Skalou: Svatojánská společnost, 2008.
  • ŠŤASTNÝ, Miloslav. Svatý Jan pod Skalou. Vráž u Berouna: M. Šťastný, 1996.
  • ŽÁK, Karel. Holocenní vápence a krasový pramen ve Svatém Janu pod Skalou v Českém krasu. Praha: Český geologický ústav, 2001. Práce Českého geologického ústavu, 13. ISBN 80-7075-472-9.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]