Svatý Jan pod Skalou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatý Jan pod Skalou

Sv. Jan pod Skalou, celkový pohled z vrchu
Znak obce Svatý Jan pod SkalouVlajka obce Svatý Jan pod Skalou
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0202 531804
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Beroun (CZ0202)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Beroun
Historická země Čechy
Katastrální území Svatý Jan pod Skalou
Katastrální výměra 4,09 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 169 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 233 m n. m.
PSČ 266 01
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Svatý Jan pod Skalou čp. 11, 26601 Beroun
Starosta Mgr. Jan Kudry
Oficiální web: www.svatyjan.cz
Email: svjan@nextra.cz
Svatý Jan pod Skalou v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Svatý Jan pod Skalou
Red pog.svg
Svatý Jan pod Skalou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Jan pod Skalou je obec ve Středočeském kraji, okrese Beroun, asi 30 km JZ od Prahy a necelých 5 km východně od Berouna. Leží v srdci Chráněné krajinné oblasti Český kras a společně s Karlštejnem a starodávným Tetínem patří mezi nejzajímavější turistické lokality okresu.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Klášter Svatý Jan pod Skalou.

Poustevník svatý Ivan se zde podle pověsti usadil zhruba v polovině 9. století. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1030, kdy kníže Břetislav I. daroval kapli sv. Jana benediktinskému klášteru Ostrov u Davle, který zde v polovině 11. století u jeskyně svatého Ivana založil dceřiný klášter.[2] Roku 1310 zde bylo zřízeno proboštství. V době husitských válek, v roce 1420, se do sv. Jana uchýlili benediktinští mniši z kláštera na Ostrově poté, co byl poničen a vydrancován. Roku 1517 zde bylo založeno opatství.

Současné budovy vznikly v letech 1653–1661. V letech 1726–1731 přestavěl jižní a západní křídlo kláštera patrně Kryštof Dientzenhofer.[3] Klášter byl zrušen roku 1785 a přeměněn na zámek. Od roku 1925 zde byla škola, v letech 1953–1958 věznice, později pak škola pro příslušníky komunistické tajné policie StB, nakonec od roku 1985 archiv tehdejšího ministerstva vnitra. V současnosti v bývalém klášteře působí Svatojánská kolej, Vyšší odborná škola pedagogická, a ekologické centrum Kavyl.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Svatý Jan pod Skalou (přísl. Sedlec, 596 obyvatel, katol. kostel, Učitelský ústav) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] biograf Pedagogium, obchod s dřívím, 4 hostince, mlýn, obchod s lahvovým pivem, rolník, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, vápenka (Nestomické závody, Solvayový spolek pro chem. a hutní výrobu).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Svatém Janu pod Skalou.
Svatojánská skála při pohledu z ulice

Kostel Narození sv. Jana Křtitele a jeskyně sv. Ivana. Raně barokní stavba z let 1657-1661 podle plánů C. Luraga s bohatou vnitřní výzdobou. Uprostřed kostela stojí náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna schránka se světcovými ostatky. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní sv. Ivana. V části skalního kostela je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou. Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana.

V kostele se nacházejí jeskynní prostory, v nichž podle legendy žil a byl pochován v 9. století poustevník Ivan, syn polabského (obodritského) knížete Gostimysla (zkoumání kosterních pozůstatků potvrdilo, že kostra je tisíc let stará, že to byl muž, který žil dlouho ve vlhku a živil se vegetariánsky). Místními lidmi byl od začátku považován za svatého a za prvního českého světce, ještě před sv. Ludmilou a sv. Václavem.

Nejkrásnější ve Svatém Janu je impozantní vápencová Svatojánská skalní stěna, která se vypíná do výšky 210 m nad okolní terén a dominuje tak celému okolí. Asi v polovině cesty na skálu, na ostrohu nad údolím, je barokní kaple Sv. Kříže z roku 1714.

V obci je hřbitov s kaplí svatého Maxmiliána v neogotickém slohu, kterou projektoval Bernhard Grueber. V kryptě kaple se nachází rodinná hrobka Bergerů. Kapli s rodinnou hrobkou dal postavit v letech 1847–1849 JUDr. Maxmilián Berger, předseda spolku pro postavení Národního divadla v Praze.

Svatým Janem protéká potok Loděnice, místně nazývaný Kačák, který na svém zbývajícím toku k ústí do Berounky proráží pod kopcem Třesina u nedaleké vesnice Hostim ukloněné souvrství devonských vápenců a vytváří působivou skalní stěnu. Při větších deštích se jindy tichý potůček dokáže rozvodnit a krátce zaplavit můstek i okolní komunikaci. V nedaleké trampské osadě Fort Adamson vznikla populární píseň „Kačák hučí jak Mississippi“.[11]

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Svatý Jan pod Skalou je tradiční, byť méně známou horolezeckou lokalitou v nejbližším okolí Prahy. Z hlediska horolezeckých aktivit jsou zde nejvýznamnější vápencové masívy Křížová stěna a Dušičková stěna, na kterých se nachází řada jednodélkových výstupů střední a vyšší obtížnosti, skála je lámavá. Lezení je povoleno od července do prosince, Dušičková stěna celoročně. Novější sportovně zajištěné cesty jsou v lomu pod skanzenem Solvayovy lomy, kde je lezení možné celoročně.[12][13]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Svatý Jan pod Skalou se skládá ze tří částí, které leží v katastrálním území Svatý Jan pod Skalou:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Parkování – V obci jsou zpoplatněná veřejná parkovací stání s parkovacími automaty
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Zrekonstruovaná část úzkorozchodné dráhy sloužící při těžbě vápence je součástí skanzenu Solvayovy lomy na území obce.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávku autobusová linka 384 Praha Zličín - Beroun Hostim (v pracovní dny 7 spojů, o víkendu 4 spoje) (dopravce PROBO BUS, a. s.).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Všeobecná encyklopedie UNIVERSUM, Odeon Praha, 2002
  3. E. Poche, Umělecké památky Čech III., str. 476.
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1636. (česky a německy)
  11. TŮMA, Jan. Poustevník Ivan - legenda a skutečnost [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupné online.  
  12. Popis skalní oblasti
  13. Lezec.cz: průvodce Solvayovy lomy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E. Poche (red.), Umělecké památky Čech III. Praha: Academia 1980, str. 475-478.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]