Hořovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hořovice
Náměstí Palackého, vlevo kostel Nejsvětější Trojice, vpravo radnice

Náměstí Palackého, vlevo kostel Nejsvětější Trojice, vpravo radnice

znak obce Hořovicevlajka obce Hořoviceznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0202 531189
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (LAU 1): Beroun (CZ0202)
obec s rozšířenou působností: Hořovice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 9,55 km²
počet obyvatel: 6 866 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 375 m n. m.
PSČ: 268 01
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 1
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Palackého náměstí 2/2
268 01 Hořovice
starosta / starostka: Dr. Ing. Jiří Peřina
Oficiální web: www.mesto-horovice.cz
E-mail: e-podatelna@mesto-horovice.cz
Hořovice na mapě
Hořovice
Red pog.svg
Hořovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hořovice (německy Horschowitz, Horowitz) jsou třetím nejlidnatějším městem v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Nachází se poblíž dálnice D5, téměř přesně mezi Prahou a Plzní. Na ploše pouhých 9,55 km² zde žije 6866 obyvatel. V bezprostředním okolí města se nachází poměrně velké množství historických památek obklopených zachovalou přírodou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nový zámek

Území, na kterém se dnes město nachází, bylo osídleno již v 10. století. Na přelomu 12. a 13. století zde páni z Hořovic (později ze Žirotína) vybudovali tvrz a hospodářský dvorec (později přestavěný na Starý zámek).[2][3] Mezi roky 1303 a 1322[2] založil Plichta ze Žerotína se svým synem západně poblíž původní osady nové město.[4]18. století byl postaven Nový zámek.

V 19. století zajišťovala obživu většině obyvatel cvočkařská výroba, hřebíky a cvočky místních kovářů zásobovaly i okolní země. S nárůstem konkurence v tomto oboru klesala poptávka po hořovických cvočcích, a tak mnozí řemeslníci přicházeli o práci a v kraji zavládla chudoba, o čemž pojednává i Nerudův fejeton Výlet do kraje bídy.

Co se zaměstnanosti týká, velkým přínosem pro toto město i okolní obce bylo vybudování průmyslové zóny v 6 km vzdáleném Žebráku v 90. letech 20. století.[5]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. Až do roku 1960 byly Hořovice okresním městem, do tehdejšího hořovického okresu patřil do roku 1936 také Beroun.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Hořovice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Malba v bývalém františkánském klášteře, dnes trafika

Ve městě Hořovice (přísl. Tihava, Velká Víska, 5028 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

Instituce a průmysl:
okresní soud, okresní úřad, berní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely, synagoga, učitelský ústav, františkánský klášter, vojenská lesní správa, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo hostinských a výčepníků, řezníků a uzenářů, 2 cihelny, městská elektrárna, továrna na harmoniky, továrna na kamaše, továrna na kamna, lihovar, 4 mlýny, továrna na nábytek, 3 pily, pivovar, 4 slévárny železa, strojírna, železárna

Služby (výběr):
3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 3 advokáti, notář, 4 autodrožky, městský biograf, časopis, chemická čistírna, 2 drogerie, 2 fotoateliery, geometr, 3 hodináři, 10 hostinců, 5 hotelů (Kalaš, Plzeňka, Radnice, Valdek, Zelený strom), 2 kapelníci, knihkupectví, 2 knihtiskárny, lékárna U černého orla, 2 optici, řezbář, Městská spořitelna, Okresní záložna hospodářská, Živnostenská záložna, 3 stavitelé, 2 velkostatky (vojenských lesů, Schaunmburg), zubní ateliér, 3 železářství

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Lesopark Dražovka

Území města[editovat | editovat zdroj]

V brázdě protéká městem Červený potok, jehož koryto bylo opraveno po povodních v roce 1995. V západní části se nachází Obecní les o rozloze 16 ha. Na jižní straně města přiléhá k okrajovým domům lesopark Dražovka o rozloze 60,86 ha. K dalším zalesněným plochám patří například menší Remízek. Přímo v centru, za zdí Nového zámku, se rozkládá zámecký park, v němž se nachází i několik cenných dřevin (například Jinan dvoulaločný, Liliovník tulipánokvětý či Jírovec pávie).

Členění[editovat | editovat zdroj]

Město se oficiálně nečlení na místní části. Nepatří k němu žádné samostatně ležící vsi. V roce 1932 byly jako jeho příslušenství zmiňovány vesnice Tihava a Velká Víska.[11] Tihava dnes patří k obci Kotopeky a Velká Víska na východní straně splynula s Hořovicemi, ale její název dosud nese katastrální území. Město tvoří urbanisticky poměrně kompaktní celek, ale sídliště Karla Sezimy je od ostatní zástavby odděleno kopcem Dražovka. Části Sklenářka a Cintlovka jsou pak od zbytku města odděleny jak frekventovanou silnicí, tak i kolejemi.

Město Hořovice má dvě katastrální území: Hořovice a Velká Víska.

V katastrálním území Hořovice se nacházejí základní sídelní jednotky Hořovice - historické jádro, Pod zámkem, Sídliště, Sklenářka, Šibeniční kopec, U Červeného potoka, U podlužské silnice.

V katastrálním území Velká Víska se nacházejí ZSJ Zámek (do níž patří mimo jiné starý i nový hořovický zámek a nemocnice), Dražovka (lesopark a sídliště Karla Sezimy), Pod Dražovkou (východně od historického jádra Hořovic, patří tam Vísecké náměstí s kostelem svatého Jiljí a hřbitov), U cihelny (statek jižně od nemocnice), Višňovka.[12]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Město Hořovice leží na severu brdských lesů. V blízkosti města se rozprostírá CHKO Brdy, CHKO Křivoklátsko a Český kras, cíle mnoha turistických stezek.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hořovicích.

Památky města[editovat | editovat zdroj]

Nový zámek, pohled z parku

Památky v okolí[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlakové nádraží v Hořovicích

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem procházejí silnice II/114 Cerhovice – Hořovice – Hostomice – Dobříš a silnice II/117 Žebrák – Hořovice – Komárov – Strašice – Spálené Poříčí.
Hořovice se nacházejí 6 km od dálnice D5, která spojuje Prahu a Plzeň.
  • Železnice
Hořovice protíná železniční Trať 170 Beroun - Plzeň - Cheb. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Na území města leží železniční stanice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Nedaleko od centra města je autobusové nádraží (na náměstí Boženy Němcové).
Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Broumy, Dobříš, Kladno, Komárov, Plzeň, Praha, Příbram, Strašice, Zbiroh, Zdice, Žebrák.
Městská hromadná doprava je realizována jedinou linkou C9 zajišťující spojení nádraží a ostatních částí města, na které je od února 2008 zaveden bezplatný provoz.[13]
  • Železniční doprava
Železniční stanicí Hořovice jezdilo v pracovních dnech 15 párů rychlíků, 4 páry expresů a 14 párů osobních vlaků, o víkendu 14 párů rychlíků, 4 páry expresů a 10 párů osobních vlaků.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • Kulturní dům je od 20. let 20. století využíván různými zájmovými organizacemi, konají se zde každý rok taneční kurzy, zábavy či maturitní plesy. V dopoledních hodinách tu probíhají prodejní akce.
  • Klub Labe je situován v části města nazvané Velká Víska. Uskutečňují se zde hudební a divadelní vystoupení (i místních souborů), promítání filmů, besedy a výstavy.
  • Každý rok na podzim se v Hořovicích koná Cibulový jarmark, při jehož příležitosti se vystavují a prodávají cibulové copy, centrum města je obsazeno stánkaři a kolotočáři a zároveň probíhá doprovodný program zahrnující výstavy či hudební vystoupení.
  • Mezi další tradiční akce patří literární bienále Hořovice Václava Hraběte, vystoupení Hořovické heligónky nebo vánoční trhy.
  • V bývalém městském kině se promítalo v letech 1929-2008.[14]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Budova Gymnázia Václava Hraběte a 2. základní školy

Místní školství je zastoupeno hned ve třech stupních. Dvě mateřské, dvě základní (1. ZŠ „nová škola“ a 2. ZŠ „na Vísce“) a dvě střední školy (Gymnázium Václava Hraběte a Střední odborná škola a střední odborné učiliště). Dětem je umožněno též zájmové vzdělávání v Základní umělecké škole Josefa Slavíka a ve Středisku volného času.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Město disponuje plaveckým bazénem, aquaparkem, sportovní halou, která je v blízkosti fotbalového hřiště, zimního stadionu a tenisových kurtů. Díky tomuto sportovnímu areálu tu funguje několik sportovních oddílů (badminton, volejbal, fotbal, florbal, tenis a jiné). Na severozápadním okraji města se nachází Letiště Hořovice, které je využíváno pro sportovní i civilní létání. Na zdejším jezdeckém ranči se konají i parkurové závody.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Na východním okraji města se nachází Nemocnice Hořovice, jedna ze dvou nemocnic v okrese (druhá je v Berouně). Základní kámen byl položen 17. června 1956, k otevření došlo 9. července 1961.[15]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Hořovičtí rodáci[editovat | editovat zdroj]

Lidé, kteří v Hořovicích a okolí působili[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.  
  2. a b Oficiální stránky města Hořovice [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné online.  
  3. Stereokotoučky: Zámek Hořovice [online]. [cit. 2013-09-09]. Dostupné online.  
  4. ČÁKA, Jan. Podbrdskem od městečka k městu. [s.l.] : Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, 1988. 288 s. ISBN 80-7057-000-8.  
  5. Když Žebrák není žebrák. E15.cz [online]. 2012-08-15 [cit. 2013-05-03]. Dostupné online.  
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. a b Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 362-363. (česky a německy)
  12. Hořovice, RSO: Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
  13. Společnost pro veřejnou dopravu: Hořovice
  14. SAMEC, Zdeněk. Proměny a příběhy Hořovic 2. Hořovice : Podbrdské vydavatelství, 2008. 110 s. ISBN 978-80-254-3409-3. Kapitola Jak do města připutoval kinematograf, s. 66–67.  
  15. Historie hořovické nemocnice
  16. HERMAN,, František.. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského : nákladem vlastním, 1904. ISBN null. S. 46 - 57. (česky) 
  17. UHLÍKOVÁ, Kristína. HERAIN, Jan, in: Biografický slovník památkové péče [online]. Praha: Národní památkový ústav Valdštejnské náměstí 3, 11801 Praha 1, 2013-10-20, [cit. 2015-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  18. Herain Jan [online]. Praha: Informační systém abART, 2011-11-12, [cit. 2015-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  19. Jindáček, Jan Jaroslav, 1864-1927 [online]. svkkl.cz, [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SAMEC, Zdeněk. Proměny a příběhy Hořovic. Hořovice : Podbrdské vydavatelství, 2006. ISBN 80-239-7236-7.  
  • SAMEC, Zdeněk. Proměny a příběhy Hořovic 2. Hořovice : Podbrdské vydavatelství, 2008. ISBN 978-80-254-3409-3.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]