Loděnice (okres Beroun)
| Loděnice | |
|---|---|
 Letecký pohled na obec Loděnice od jihovýchodu | |
_CoA_CZ.jpg)  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Beroun |
| Obec s rozšířenou působností | Beroun (správní obvod) |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′42″ s. š., 14°9′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 040 (2025)[1] |
| Rozloha | 6,08 km²[2] |
| Katastrální území | Loděnice u Berouna |
| Nadmořská výška | 255 m n. m. |
| PSČ | 267 12 |
| Počet domů | 491 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Husovo nám. 4 Loděnice 267 12 Loděnice u Berouna ou.lodenice@pvtnet.cz |
| Starosta | Jiří Štulc |
| Oficiální web | www |
 | |
  Loděnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 531464 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Loděnice je obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Nachází se osm kilometrů severovýchodně od Berouna v Křivoklátské vrchovině a žije v ní přibližně 2 000[1] obyvatel. Vesnicí protéká říčka Loděnice, zvaná též Kačák.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název obce se používá v jednotném čísle, tzn. ta Loděnice, do Loděnice, v Loděnici. Místní obyvatelé užívají také tvrdý tvar Lodenice.
Zdá se, že název obce byl kdysi převzat od názvu protékajícího potoka – Lodenice, který původně zněl Ledenice = potok v mrazové (ledové) kotlině – analogicky názvu Lednice (na Moravě). Mluví pro to i dodnes dochovaná místní tvrdá výslovnost názvu obce. Vlastenečtí učitelé však dávali přednost úvahám o dobách, kdy se v místě stavěly lodi, které pak pluly dolů po říčce Loděnici (Kačáku) k jejímu ústí do Berounky a odtud k hradišti Tetínu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
ukázat jako 360° panorama
Pravěké osídlení Loděnicka dokládají nálezy v místě s pomístním jménem V Hlubokém, kde byla v letech 1978–1980 záchranným archeologickým výzkumem zjištěna skupina jam. V jedné z nich bylo nalezeno ohniště s množstvím střepů z neolitického období kultury s vypíchanou keramikou, kostěnými a kamennými nástroji. Jáma sloužila patrně jako hliniště a později se do ní dostal odpad z místa výroby kamenných nástrojů. V letech 1995–1996 byla nedaleko částečně prozkoumána sídliště kultur s lineární a vypíchanou keramikou. Jedna ze sídlištních jam z období vypíchané keramiky byla použita k pohřbu pěti těl. Pozdější osídlení na přechodu k eneolitu dokládají jámy pozdní fáze lengyelské kultury a hrob z období kultury se zvoncovitými poháry. Pohřbený měl u pasu patrně váček s množství kamenných hrotů šípů a jejich polotovarů.[4]
První písemná zmínka o vesnici pochází ze záznamu o bitvě o český trůn, kterou 23. ledna 1179 svedli v blízkosti obce Soběslav II. a Bedřich.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
- 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
- 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Beroun[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V městysi Loděnice u Berouna (1500 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 lékaři, zubní lékař, biograf Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 3 holiči, 6 hostinců, inženýr, klempíř, knihkupec, 2 koláři, konsum Včela, 2 kováři, 3 krejčí, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, přádelna bavlny, 8 rolníků, 5 řezníků, sedlář, 10 obchodů se smíšeným zbožím, Městská spořitelna v Berouně, Spořitelní a záložní spolek pro Loděnice, továrna na staviva, 3 obchody se střižním zbožím, 5 švadlen, tkalcovna, 2 trafiky, 2 truhláři, zahradník, zámečník, zednický mistr, železářství.[11]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]- Přírodní památka Branžovy, stráň s teplomilnou květenou 1,5 kilometru jihovýchodně od vesniceobce.
- Přírodní památka Špičatý vrch-Barrandovy jámy, paleontologické naleziště z období siluru, 1,5 kilometru jižně od vesnice.
- Přírodní památka Syslí louky u Loděnice, louka s výskytem sysla obecného, 1,25 kilometru jihovýchodně od vesnice
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 526 | 719 | 803 | 1 224 | 1 456 | 1 472 | 1 460 | 1 367 | 1 363 | 1 277 | 1 220 | 1 309 | 1 263 | 1 263 | 1 676 |
| Počet domů | 48 | 60 | 65 | 88 | 127 | 159 | 192 | 303 | 258 | 264 | 265 | 297 | 302 | 330 | 330 |
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obec Loděnice se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území Loděnice u Berouna:
- Jánská
- Loděnice
Od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 k obci patřil i Sedlec.[14]
Gramofonové závody
[editovat | editovat zdroj]V polovině 20. století byly v Loděnici, v objektech bývalé přádelny, vybudovány Gramofonové závody. Od roku 1951 se zde vyrábějí vinylové gramofonové desky, byly zde vyrobeny první československé magnetofonové pásky. V roce 1985 zde bylo vydáno LP Porta 1985, které vešlo do historie jako nejrychleji vydaná deska hudebního festivalu Porta. V roce 1988 zde spatřily světlo světa první československé kompaktní disky. Dnes[kdy?] se v Loděnici vyrábí také DVD. Závod se nyní jmenuje GZ Digital Media.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí vedou dálnice D5 s exitem 10 (Loděnice) a silnice II/605 Praha – Beroun – Žebrák – Plzeň. Obcí vede železniční trať Praha-Smíchov – Beroun, je to jednokolejná celostátní trať, doprava z Rudné do Berouna byla zahájena roku 1897. V obci je jedna železniční stanice Loděnice.
Společnost
[editovat | editovat zdroj]V roce 1966 byl na nádraží v Loděnici natočen film Ostře sledované vlaky. V roce 2003 se na místní faře natáčel film Jak básníci neztrácejí naději.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Václava s farou
- Zámek Loděnice – v současnosti ženský Monastýr svatého Václava a svaté Ludmily. Původně neorenesanční zámek, který si nechal v roce 1873 postavit pražský podnikatel Antonín Cífka jako své rodinné sídlo. Později v jeho okolí vznikl údajně první tenisový kurt v Čechách. Po první světové válce zámek změnil funkci – byla tu mimo jiné stáčírna likérů, misijní škola a kanceláře. Po druhé světové válce nebyl důsledně udržován a začal chátrat. Změna nastala až v roce 2010. Rekonstrukce (např. plastová okna, sytě fialová barva fasády, pozlacené kříže) z prostředků ruského investora vtiskla stavbě kýčovitý vzhled. Vedle zámku je obnovená vinice s pravoslavným křížem nahoře. Mezi zámkem a vinicí je samostatná nízká zvonice s deseti zvony, na zvonkohru hrají každou neděli v 9.55 hodin samy sestry, které ji rozeznívají pomocí rukou a nohou. Klášter spadá pod Pražskou pravoslavnou eparchii.
Obrázky
[editovat | editovat zdroj]-
Tzv. Husův kámen na loděnickém náměstí -
Budova obecního úřadu na Husově náměstí -
Nádraží v Loděnici známé z filmu Ostře sledované vlaky -
Expediční středisko firmy Cemix, bývalá vápenka
.JPG)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. S. 181–182.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 758. (česky, německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 501.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loděnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Loděnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Loděnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
