Málkov (okres Beroun)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Málkov

Autobusová otočka v Málkově pod obecním úřadem a horní částí vsi
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0202 534218
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Beroun (CZ0202)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Beroun
Historická země Čechy
Katastrální území Málkov u Suchomast
Katastrální výměra 3,4 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 112 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 390 m n. m.
PSČ 267 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Málkov 1
26701 Králův Dvůr u Berouna
Starosta Robert Kaufman
Oficiální web: www.obecmalkov.cz
Email: oumalkov@quick.cz
Málkov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Málkov
Red pog.svg
Málkov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Málkov, tvořená stejnojmennou malou vesnicí a katastrálním územím Málkov u Suchomast, se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, asi 10 km jihozápadně od Berouna.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vesnice leží v mírném údolí, na jižním úpatí kopce Lejškov pod sedlem mezi jeho dvěma vrcholy. Je tvořena jednak pásem zástavby podél silnice III/11531, jemuž na východním konci vesnice na severní straně dominuje velký hospodářský dvůr čp. 19, přebudovaný na rekreační Ranč Málkov, a pak druhým pásem zástavby navazujícím nedaleko jihovýchodně, nad obecním úřadem, podél souběžné cesty pokračující k Borku nebo Želkovicím. V této horní části zástavby se nacházejí nejnižší popisná čísla i památkově chráněná kaplička se zvoničkou a pomník válečným obětem. Na zahradě bývalého domu čp. 7 na parcele č. 21 se nachází javor mléč, od roku 1987 chráněný jako památný strom, o evidované výšce 21 metrů a obvodu kmene 254 cm.[2] Mezi oběma částmi vesnice se pod obecním úřadem nachází autobusová otočka a požární nádrž.

Na katastrálním území obce leží též západní, nižší část kopce Lejškov, jejíž vrchol (471 m n. m.) je nejvyšším bodem území obce a jejíž severní svahy jsou zalesněné a na jižních se nacházejí převážně pole, v západní části kopce stojí samota Lejškov s čp. 24. Kopcovité území jižně od vsi zaujímají převážně pole, prudší svahy na jihozápadě při hranici s Chodouní a Libomyšlí jsou lesnaté. Podle pomístních názvů se jak severně, tak jižně od vsi nacházely višňovky.

V minulosti bývala ve vsi malá prodejna Jednoty (v budově sídla obecního úřadu, bez čp. u autobusové otočky poblíž domu čp. 1) a hostinec v čp. 10. V současnosti je bývalý hostinec sídlem sklářského ateliéru WAGA a bývalá prodejna Jednoty galerií či depozitářem tohoto ateliéru, památkou na prodejnu Jednota je název zdejší autobusové zastávky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1548. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 84 obyvatel.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes vesnici vede silnice III/11531 spojující po úpatí hřebene Lejškova Chodouň a Suchomasty. Kolmým směrem ji přes hřebeny kopců křižuje místní cesta Lounín – Želkovice, po níž je vedena červeně značená turistická trasa KČT.

Ve vsi se nachází v otočce u požární nádrže pod obecním úřadem autobusová zastávka „Málkov, Jednota“, kterou obsluhují autobusové linky SID C14 Beroun–Suchomasty–Bykoš a C23 Beroun–Suchomasty–Libomyšl (v pracovních dnech 1 spoj), obě provozuje PROBO BUS, a. s. V roce 2014 se jednalo celkem o 4 páry spojů v pracovních dnech, z toho 1 pár pouze ve dnech školního vyučování. Většina těchto spojů do Málkova zajíždí závlekem ze Suchomast a spojuje Málkov s Tmaní, Královým Dvorem a Berounem. Směrem na Chodouň a Zdice Málkov přímé spojení nemá. O víkendech do Málkova veřejná doprava nezajíždí, několik autobusů však staví v Suchomastech, vzdálených po silnici asi 2,5 km.

Spádovou železniční tratí je Trať 170 v údolí Berounky, severně od Málkova, za dvěma hřebeny kopců. Nejblíže vlaky staví ve stanici Zdice a zastávce Beroun-Popovice, pěšky vzdálených kolem 5 kilometrů, k nimž však Málkov nemá návaznou dopravu, proto pro něj mají větší význam o něco vzdálenější nádraží v Králově Dvoře a Berouně. Zastávka Libomyšl na trati 200 v údolí Litavky je vzdálena rovněž asi 5 km, a to západním směrem, silnice však tímto směrem nevede.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička se zvonicí

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Javor mléč, Málkov u Suchomast, kód 10988, AOPK ČR, památné stromy
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]