Přeskočit na obsah

Zadní Třebaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zadní Třebaň
Náves s kapličkou v Zadní Třebani
Náves s kapličkou v Zadní Třebani
Znak obce Zadní TřebaňVlajka obce Zadní Třebaň
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBeroun
Obec s rozšířenou působnostíBeroun
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel977 (2025)[1]
Rozloha3,57 km²[2]
Katastrální územíZadní Třebaň
Nadmořská výška255 m n. m.
PSČ267 29
Počet domů299 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNa Návsi 6
267 29 Zadní Třebaň
starosta@zadnitreban.cz
StarostkaMarkéta Simanová
Oficiální webwww.zadnitreban.cz
Zadní Třebaň na mapě
Zadní Třebaň
Zadní Třebaň
Další údaje
Kód obce531979
Kód části obce189596
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zadní Třebaň (německy Hintertrebain, často chybně uváděna jako Zadní Třebáň) je obec, která leží v okrese Beroun. Má 977[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 357 ha.

Ve vzdálenosti 12 km západně leží město Beroun, 23 km západně město Hořovice a 25 km severovýchodně hlavní město Praha. Zadní Třebaň se nachází rovněž na významné železniční trati, hlavní vedoucí z metropole Prahy do Plzně. Nedaleko se rovněž nachází i obec Karlštejn s hojně turisty navštěvovaným hradem. S Hlásnou Třebaní je Zadní Třebaň spojena lávkou pro pěší přes řeku Berounku.

První písemné zmínky o obci pocházejí z přelomu 10. a 11. století, zhruba od století čtrnáctého se používá současný název. Část obce Třebaň blíže hradu a před řekou je uváděna jako „Přední“ a část vzdálenější, za řekou, jako „Zadní“; po nějaké době byla Přední Třebaň přejmenována na „Hlásnou“.

V letech 1850–1879 k obci patřila Rovina.[4]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

V obci Zadní Třebaň (367 obyvatel, poštovna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] lékař, autodopravce, výroba cementového zboží, obchod s dřívím, holič, 2 hostince, hotel Mestek, instalatér, košíkář, kovář, mlýn, obuvník, 3 pekaři, obchod s lahvovým pivem, 6 rolníků, řezník, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 truhláři, 2 zámečníci, zednický mistr.

Nádraží v Zadní Třebani

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Obcí vede železniční Trať 171 Praha – Beroun. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862. V obci z ní odbočuje železniční Trať 172 Zadní Třebaň – Lochovice. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1901. Na území obce leží odbočná železniční stanice Zadní Třebaň.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Do obce jezdily autobusové linky Beroun-Zadní Třebaň (v pracovních dnech 4 spoje) a Hořovice-Zadní Třebaň (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce PROBO BUS, a. s.).
  • Železniční doprava – Po trati 171 vede linka S7 (Český Brod – Praha – Beroun) v rámci pražského systému Esko. Tratí 171 projíždělo v pracovních dnech 28 párů osobních vlaků, o víkendu 27 párů osobních vlaků. Po trati 172 jezdilo v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 485.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1897-1898. (česky a německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]