Vysoký Újezd (okres Beroun)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysoký Újezd
Náves ve Vysokém Újezdě
Náves ve Vysokém Újezdě
Znak obce Vysoký ÚjezdVlajka obce Vysoký Újezd
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0202 531961
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBeroun
Okres (LAU 1)Beroun (CZ0202)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 216 (2021)[1]
Rozloha11,56 km²
Nadmořská výška432 m n. m.
PSČ267 16, 267 18
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduVysoký Újezd 113
267 16 Vysoký Újezd u Berouna
vysoky.ujezd@quick.cz
StarostaMiloslav Kratochvíl
Oficiální web: www.vysoky-ujezd-urad.cz
Vysoký Újezd na mapě
Vysoký Újezd
Vysoký Újezd
Další údaje
Kód obce531961
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vysoký Újezd se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, asi deset kilometrů východně od Berouna. Správní území obce se skládá ze tří katastrálních území: Vysoký Újezd, Kuchař a Kozolupy. Ve všech částech žije dohromady přibližně 1 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1310[2] (některé prameny uvádějí 1324[3]).

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Vysoký Újezd (565 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] autodopravce, 3 hostince, hrnčíř, kovář, 2 krejčí, výroba lihovin, 2 obuvníci, 2 pokrývači, 2 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek Stome.

Ve vsi Kozolupy (375 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Vysokého Újezda) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] obchod s dobytkem  2 hostince, kolář, kovář, krejčí, obchod s obilím, obuvník, pojišťovací jednatelství, 3 rolníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Kozolupy, Lužce a Bubovice, trafika, truhlář, zahradnictví.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Vysoký Újezd je jednou z několika obcí ve Středočeském kraji, která se rozkládá na dvou územích, která spolu nesousedí. Je to dáno tím, že k obci patří jak území Kozolup, tak území vlastního Vysokého Újezdu a Kuchaře. Mezi nimi však leží samostatná obec Lužce.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Vysoký Újezd se skládá ze tří částí na třech katastrálních územích:

  • Vysoký Újezd (k. ú. Vysoký Újezd u Berouna)
  • Kozolupy (i název k. ú., nesousedící území)
  • Kuchař (i název k. ú.)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční zastávka či stanice je Nučice zastávka asi 3 kilometry vzdálená.

Veřejná doprava 2019

  • Autobusová doprava – V obci nebo v místních částech obce zastavovaly příměstské linky 309 (Praha,Zličín - Choteč - Nádraží Radotín), 311 (Praha,Zličín - Mořina - Řevnice) , 425 (Loděnice - Mořinka) a 313 (Praha,Nádraží Radotín - Černošice).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Újezdský zámek vznikl přestavbou starší tvrze v 18. století. Dochovaná podoba je výsledkem novorenesančních úprav z roku 1897.
  • Kaple
  • Usedlost čp. 9

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Obecní kronika
  3. portal.gov.cz [online]. [cit. 10-08-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-08-2007. 
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1891. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 620. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]