Komárov (okres Beroun)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Komárov

Náměstí Míru v Komárově
Znak obce KomárovVlajka obce Komárov
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0202 531324
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Beroun (CZ0202)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hořovice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 6,15 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 407 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 398 m n. m.
PSČ 267 62
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa úřadu městyse nám. Míru 204
Komárov
267 62 Komárov u Hořovic
Starosta Antonín Merhaut
Oficiální web: www.ikomarov.cz
Email: komarov@c-box.cz
Komárov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Komárov
Red pog.svg
Komárov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Komárov se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, 4 km jihozápadně od města Hořovice.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Původ se dá vysvětlit pravděpodobně od množství komárů poletujících přes močály, které zde kdysi bývaly. V knize O. Dvořáka Putování bájnou krajinou však se však nachází i „keltský“ výraz komar, což je prý označení pro soutok, čímž se zřejmě naráží na polohu Komárova na soutoku tří potoků (Červeného, Rohlovského a Jalového).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Památkově chráněná kaplička na náměstí Jana Husa

První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova.[2] Pešíkové drželi komárovský statek až do roku 1602. Původní sídlo tohoto rodu stálo na místě budovy dnešní pošty a Železářského muzea. Objekt stržený v roce 1888 měl čtvercový půdorys, v každém rohu pak byla věž. Poslední věž se zřítila roku 1799.[2] Rod Pešíků z Komárova vymřel roku 1712, kdy jako poslední mužský potomek umírá Karel Pešík z Komárova.[3]

Velmi zajímavou postavou v komárovské historii byl majitel panství Jindřich Otta z Losu, který byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze spolu s dalšími vůdci povstání proti Habsburkům.[4]

Roku 1791 zde hrabě Rudolf z Vrbna (1761–1823) založil první železárnu a slévárnu železné litiny v českých zemích[5] , kterou po něm vedl jeho syn, a později Fridrich Wilhelm von Hanau z hesenské větve rodu. Roku 1902 vdova Alžběta, kněžna Hanavská, továrnu prodala C.T.Petzoldovi, který ji roku 1919 proměnil na Akciové železárny. Roku 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys. Po znárodnění roku 1945 byly akciové železárny přejmenovány na závod Buzuluk.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6] Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 2465 obyvatel.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Hořovice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Komárov u Hořovic (1542 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 lékaři, biograf Sokol, továrna na cementové zboží, cihelna, 2 cukráři, obchod s cukrovinkami, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 6 hostinců, hotel, instalace, kapelník, knihař, kolář, 2 konsumy, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lékárna, malíř, 2 mlýny, 2 modistky obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, pila, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 2 prádelny, 5 řezníků, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví, zámečník, zubní atelier, Akciové železárny.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Komárov se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:

  • Komárov (k. ú. Komárov u Hořovic)
  • Kleštěnice (i název k. ú.)

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Znak městysu na náměstí
  • Kaplička na náměstí Jana Husa
  • Secesní budovy na náměstí Míru
  • Budova bývalého zámku, dnes Železářské a slévárenské muzeum a pošta
  • Litinová socha na náměstí Míru, pořízená pro Zemskou výstavu v Praze 1891

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/117 Žebrák – Hořovice – Komárov – Strašice – Spálené Poříčí.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Hořovice ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 170 vedoucí z Berouna do Plzně.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Autobusové linky projíždějící městysem vedly do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Plzeň, Praha, Rokycany, Strašice, Žebrák (dopravce PROBO BUS, a. s.).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b Kolektiv autorů, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, Svoboda 1985
  3. HALADA J., Lexikon české šlechty, Praha, Akropolis 1993
  4. MYSLIVEČEK M., Erbovník, Praha, Horizont 1993
  5. Zdeněk RASL: Decorative Cast Ironwork. Národní technické museum Praha 1972, s. 6-15
  6. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 598-599. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]