Přeskočit na obsah

Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna
Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1806
Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1806
Nejvyšší komorník císařského dvora
Ve funkci:
1806 – 30. ledna 1823
PanovníkFrantišek I.
PředchůdceFrantišek de Paula Colloredo-Waldsee
NástupceJan Rudolf Czernin z Chudenic
Dvorský komisařem pro obranu města
Ve funkci:
1805 – 1805
PanovníkFrantišek II./I.
Tajný rada
Císařský komorník

Narození23. července 1761
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí30. ledna 1823 (ve věku 61 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Choť(1785) Marie Terezie z Kounic-Rietbergu (1763–1803)
RodičeEvžen Václav Bruntálský z Vrbna (1728–1789) a Marie Terezie Kolonicsová (1733–1802)
DětiEvžen Dominik (1786–1848)
Terezie, provd. Kinská (1789–1874)
Ladislav (1795–1849)
Františka, provd. Liechtensteinová (1799–1863)
Rudolf (1802–1874)
Příbuznívnučka: Marie Terezie, provd. Mitrovská (1812–1890)
vnuk: Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna (1813–1883)
vnučka Karolína, provd. Lobkowiczová (1815–1843)
vnučka: Terezie, provd. Kinská (1828–1905)
vnuk: Rudolf Bruntálský z Vrbna (1831–1893)
tchán: Dominik Ondřej II. z Kounic-Rietbergu (1739–1812)
zeť: Karel František z Liechtensteinu (1790–1865)
zeť: František Kinský z Vchynic a Tetova (1784–1823)
Profesepolitik
Ocenění1808 rakouský Řád zlatého rouna (č. 861)
Královský uherský řád sv. Štěpána
Řád železné koruny
CommonsRudolf von Wrbna und Freudenthal (1761–1823)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Jan hrabě Bruntálský z Vrbna (Rudolf Jan Nepomuk Václav Vojtěch Josef Liborius hrabě Bruntálský z Vrbna / Rudolf Johann Nepomuk Graf von Wrbna und Freudenthal) (23. července 1761 Vídeň30. ledna 1823 Vídeň) byl český šlechtic ze starobylého rodu Bruntálských z Vrbna. Proslul především jako zakladatel železáren v Komárově, angažoval se i v obrozeneckých aktivitách v Čechách, kromě toho zastával posty u císařského dvora ve Vídni a získal Řád zlatého rouna.

Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna

Narodil se ve Vídni jako nejstarší syn nejvyššího dvorního maršálka Eugena Václava Bruntálského z Vrbna (1728–1789) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Kolonicsové (1733–1802). Studoval práva a filozofii, ale od mládí se zajímal o mineralogii, takže navíc absolvoval studium na báňské akademii v Banské Štiavnici. Krátce sloužil v armádě, kde dosáhl hodnosti poručíka, ale v roce 1789 převzal po otcově smrti rodové dědictví v Hořovicích.

Již existující výrobu železa v Komárově na Hořovicku přivedl k obrovskému rozkvětu, takže za jeho života se komárovské železárny staly předním evropským producentem litiny s uměleckoprůmyslovým využitím.[1] Hospodářský rozmach a současně nedostatek vodních zdrojů na Hořovicku vedl Rudolfa k dalšímu rozšíření majetku a v roce 1806 koupil od Vratislavů z Mitrovic sousední panství Jince. Na zdejším zámku dočasně umístil svou mineralogickou sbírku, jinak byl ale provoz velkostatku podřízen potřebám železáren a také v Jincích vznikla vysoká pec.[2]

Roku 1801 založil v Hořovicích první řepný cukrovar v českých zemích. Ten sice brzy zkrachoval, v následujících letech začaly však vznikat další řepné cukrovary, mimo jiné i díky tzv. kontinentální blokádě za napoleonských válek.

Kromě toho od mládí zastával funkce v hospodářské správě habsburské monarchie, byl jmenován c. k. komořím, tajným radou a patřil k důvěrníkům císaře Františka I. I když se vyhýbal vyšším úřadům, v roce 1805 při obsazení Vídně napoleonskou armádou byl jmenován dvorským komisařem pro obranu města. V této funkci se osvědčil, takže nakonec se stal císařským nejvyšším komořím (1806–1823) a v roce 1808 získal Řád zlatého rouna. Byl též nositelem uherského Řádu sv. Štěpána a Řádu železné koruny. Jako císařský nejvyšší komorník byl účastníkem Vídeňského kongresu a v roce 1822 doprovázel císaře Františka I. na kongres do Verony. Při zimní cestě přes Alpy onemocněl a zemřel krátce poté ve Vídni.

I v dalších oblastech patřil k významným osobnostem v Čechách a podílel se na aktivitách spojených s národním obrozením. V letech 1804–1823 byl čestným prezidentem Královské české společnosti nauk, dále byl spoluzakládajícím členem Jednoty pro povznesení hudby v Čechách a stál také u zrodu Národního muzea.

Hrobka hrabat z Vrbna

Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna zemřel 24. března 1848 ve Vídni. Pohřben byl v rodové empírové kaplové hrobce,[3] jejíž stavbu roku 1811 na hořovickém městském hřbitově sám inicioval.


Zámek v Hořovicích, hlavní rodové sídlo

Oženil se 28. července 1785 ve vídeňském klášterním kostele svatého Augustina s hraběnkou Marií Terezií Kounicovou (1763–1803), vnučkou významného státníka knížete Václava Antonína Kounice, tímto sňatkem se také spříznil s kancléřem Metternichem.[4] Měli spolu devět dětí, z nichž tři zemřely v dětství. Nejstarší syn Eugen Dominik (1786–1848) pokračoval v železářském podnikání na Hořovicku i v kariéře u dvora, třetí syn Ladislav (1795–1849) dosáhl v armádě hodnosti c. k. polního podmaršála, ale po neúspěchu během revoluce 1848–1849 v Itálii spáchal sebevraždu. Další syn Rudolf (1802–1874) zdědil na Moravě panství Holešov a u císařského dvora byl nejvyšším lovčím. Dcery Terezie (1789–1874) a Františka (1799–1863) se provdaly do předních šlechtických rodin (Kinský, Liechtenstein).

  1. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998 s. 51–52 ISBN 80-85983-15-X
  2. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997 s. 699–700 ISBN 80-85983-14-1
  3. hrobka hrabat z Vrbna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 
  4. Matriční záznam o sňatku Augustinerkirche, Vídeň

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MATOUŠKOVÁ, Anna: Aristokrat v roli podnikatele. Minulostí Berounska; Sborník Státního okresního archivu Beroun, 1998 s. 38–59 ISBN 978-80-23817-034

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]