Hořovice (nový zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hořovice (nový zámek)
Nový zámek v Hořovicích
Nový zámek v Hořovicích
Účel stavby

přístupný veřejnosti (původně šlechtické sídlo)

Základní informace
Sloh Baroko
Výstavba 1735
Stavebník Bruntálští z Vrbna
Současný majitel Česko
Další majitelé Hanavští
Poloha
Adresa Hořovice, ČeskoČesko Česko
Ulice K Nemocnici
Souřadnice
Hořovice
Hořovice
Hořovice, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 20671/2-302 (PkMISSezObr)
Web zamek-horovice.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový zámek se zámeckým parkem ve městě Hořovice je původem raně barokní objekt. Jeho správu v současnosti zajišťuje Národní památkový ústav, tudíž je ve vlastnictví státu. Zámek je přístupný veřejnosti a pořádají se na něm různé společenské akce (např. svatby). Je chráněný jako kulturní památka a národní kulturní památka Česka[1].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik zámku[editovat | editovat zdroj]

Nový zámek, pohled od kašny

Zámek byl budovaný od 3. čtvrtiny 17. století do roku 1709 novými pány panství z Vrbna a Bruntálu v barokním slohu. Proslulá je Sluneční brána do zámeckého parku se sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna z doby kolem roku 1735. Za Eugena z Vrbna byl zámek v letech 17371756 přestavěn a rozšířen. Další přestavba proběhla před rokem 1839. V roce 1852 získala panství hesenská knížecí rodina pánů z Hanau a v letech 18561868 jej upravila do současné podoby. Další menší úpravy proběhly na konci 19. století a v roce 1922.

Mezi významné majitele zámku patřili hrabě Jan František z Vrbna, zakladatel komárovských železáren Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) nebo kníže Bedřich Vilém z Hanavy, jehož smrtí zanikla hořovická větev rodu a zámek připadl státu. Roku 1922 získal zámek zpět jeho pravnuk Jindřich Schaumburg.

Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek několik měsíců sloužil jako tábor pro zajaté vojáky z italské fronty.[2] Po druhé světové válce byl na základě Benešových dekretů znárodněn. Nyní je zámek ve správě Národního památkového ústavu a je zpřístupněný veřejnosti.

V Hořovicích existuje ještě takzvaný Starý zámek na místě tvrze ze 13. století, přestavěné renesančně, který vznikl ve 2. pol. 17. století a byl několikrát upravovaný.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-01]. Identifikátor záznamu 131513 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. PIKARTOVÁ, Táňa. Zámek Hořovice představuje téměř neznámou tvář. nasregion.cz. 2018-06-30. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]