Holešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Holešov (rozcestník).
Holešov
Holešovský zámek
Holešovský zámek
Znak města HolešovVlajka města Holešov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0721 588458
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Holešov
Okres (LAU 1) Kroměříž (CZ0721)
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 11 579 (2020)[1]
Rozloha 33,96 km²
Nadmořská výška 232 m n. m.
PSČ 769 01
Počet částí obce 6
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 21
Kontakt
Adresa městského úřadu Masarykova 628
76917 Holešov
mesto@holesov.cz
Starosta Mgr. Rudolf Seifert (TOP 09)
Oficiální web: www.holesov.cz
Holešov
Holešov
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holešov (latinsky Holesow, německy Holleschau, hebrejsky העלשויא) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 17 km severozápadně od Zlína, na západním okraji Hostýnských vrchů, na hranici mezi Hanou a Valašskem na řece Rusava. Žije zde přibližně 12 tisíc[1] obyvatel. Město je známé především každoroční událostí Holešovská regata.

Historie a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. Jantarové stezky. V katastru dnešního Holešova byla objevena neolitická osada, tj. sídlo trvalé povahy nejstarších zemědělců (asi 7–6 tis. let př. n. l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (asi 2000 př. n. l.).

První písemná zmínka pochází z roku 1141 [pozn. 1] a vztahuje se k osadě jménem Golesouicí (tj. Holešovici). Už v roce 1275 se obec uvádí jako Holesow.[3] Obec byla původně biskupským majetkem, za Přemyslovců ale byla povýšena na městečko a později (1322) na město. Měšťanské domy na náměstí mají zachované gotické a renesanční sklepy, nejstarší spolehlivě datovaný do roku 1480.[4] Někdy před rokem 1371 Holešov získal Matouš ze Šternberka, který byl zakladatelem lukovské a holešovské větve pánů ze Šternberka. Šternberkové drželi město až do roku 1574. V časech reformace byl rušným centrem Jednoty bratrské i luteránů. Katolický Holešov však byl při vpádu Lisovčíků na Moravu ušetřen, přestože okolí bylo vypleněno. V letech 1616-1620 byl posledním působištěm Jana Sarkandera (budoucího světce) před tím, než byl zatčen u Troubek pro zemězradu a umučen v Olomouci. O radostech a strastech třicetileté války informuje zachovalý deníček holešovského měšťana. Poté Holešov získal pobělohorský zbohatlík a zemský hejtman Jan z Rottalu a učinil jej svou rezidencí, jeho nástupci pak významným kulturním centrem. S tím souviselo velkorysé budování zámku a zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat zahradám kroměřížským.

V meziválečné době zanechal v Holešově výrazné stopy v podobě dvou děl také slavný architekt Bohuslav Fuchs, který zde dříve studoval na gymnáziu. Holešov se též stal útočištěm ultraortodoxních Židů včetně několika věhlasných kabalistických učenců, což z něj v následujících staletích učinilo poutní místo ortodoxního judaismu, na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině prof. Tomáš Garrigue Masaryk úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek valašský. Po vzoru průmyslové výstavy v Praze, se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní Moravě před první světovou válkou. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední protižidovský pogrom v českých zemích před druhou světovou válkou. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později změnou názvu stala Národní obec fašistická.

Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V kasárnách se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i protektorátního četnictva. Později na tuto tradici navázal komunistický režim zřízením Vysoké školy SNB, zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky pohraniční stráže. Ještě později na tuto „tradici“ navázal demokratický režim zřízením Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Holešově[5], která je co do velikosti a rozsahu činnosti řazena mezi tři největší policejní školy v České republice. Když se 21. srpna 1968 objevily brzy ráno před kasárnami v Holešově na Kroměřížsku sovětské tanky, velitelé tamních výsadkářů je odmítli dovnitř vpustit. Gardový tankový prapor se do kasáren, ve kterých sloužilo zhruba 700 členů sedmého výsadkového pluku zvláštního určení, nedostal ani v následujících dnech. V celém Československu šlo při srpnových událostech o zcela ojedinělý čin. [6]

Na místě bývalého vnitrostátního veřejného letiště vzniká Strategická průmyslová zóna Holešov. Dokončení výstavby základní technické a dopravní infrastruktury je plánováno na konec roku 2009. Celková rozloha zóny je 360 hektarů. Zónu připravuje (prostřednictvím své společnosti Industry Servis ZK) Zlínský kraj. Na financování se podílí stát. Celkové náklady na přípravu zóny činí 1,4 miliardy korun.

Nejvyšší člověk, který podle dochovaných údajů kdy žil v českých zemích a v Holešově žil, zemřel a je pochován, tzv. hanácký obr Josef Drásal (18411886), dal své jméno nejobtížnějšímu bikemaratonu ČR, který každoročně startuje z holešovské zámecké zahrady. Poválečná existence civilního letiště přinesla Holešovu několik mistrů světa ve sportovním parašutismu a zajistila, že Holešov lze každý den vidět a slyšet ve zprávách o počasí. V Holešově se také nachází Kynologický klub, který se věnuje výcviku psů, agility a obranám, popř. dalšímu výcviku.

Znak města[editovat | editovat zdroj]

V modrém poli je okrouhlá zlatá věž z kvádrů, stojící na podstavci o třech stupních, je poměrně úzká, má dvě úzké střílny vedle sebe, vrcholí cimbuřím o čtyřech stínkách a kuželovitou střechou s osmicípou šternberskou hvězdou na špici. Vše zlaté, s černými konturami.

Historie znaku[editovat | editovat zdroj]

Kdy byl Holešovu udělen znak, není známo. Nejstarší známé vyobrazení je na pečeti z roku 1487, zde vyobrazená věž je mnohem vyšší a užší a střílny jsou nad sebou. Pozdější vyobrazení už mají střílny vedle sebe. Barvy znaku jsou odvozeny z rodového erbu Šternberků (zlatá osmicípá hvězda v modrém poli), kteří drželi Holešov v době jeho povýšení na město. V roce 1828, kdy se Holešov vymanil ze závislosti na šlechtické vrchnosti, byla zlatá hvězda na špici věže nahrazena zlatou koulí. Současný vzhled znaku pochází z roku 1972, kdy u příležitosti 700. výročí povýšení Holešova na město odborná komise historiků a výtvarníků doporučila návrat k osmicípé hvězdě, která je esteticky působivější a v současných společenských podmínkách už nevyvolává negativní asociace poddanské závislosti.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel v celé dnešní aglomeraci (zahrnující i obce připojené během 20. století) i v samotném městě uvádí tabulka a graf níže:[7]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Holešov 3989 4274 4726 5421 5954 6603 6738 6675 7720 7916 8750 8575 8386 7886
Počet obyvatel Holešov celkem 6924 7267 8012 8907 9875 9714 10 184 9759 10 994 10 972 12 317 12 717 12 463 11 755
Počet domů Holešov celkem 769 809 867 960 1089 1204 1543 1841 1890 1947 1974 2230 2253 2311
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Holešově.
Židovský hřbitov

Části města[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Spolupráce:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejstarší zmínka o Holešovu je v listině biskupa Jindřicha Zdíka, která není datována. Její časové zařazení je předmětem historických sporů, např. 1131, 1134, 1136, 1141)[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Listina biskupa Zdíka, 1141 [online]. VedutaART [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  3. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 328. 1. vydání. 
  4. KLUSÁKOVÁ, Kristýna. V Holešově objevili unikátní strop, je starší než objevení Ameriky. Kroměřížský deník [online]. 11.2.2017 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  5. VPŠ a SPŠ MV v Holešově
  6. ČTK 21. 8. 2018
  7. Holešov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  8. Archivovaná kopie. www.farnost.biz [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  9. DAEHNE Jiří. Osobnosti krnovského regionu. www.knihkrnov.cz [online]. [cit. 25-09-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2010. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]