Kvasice
| Kvasice | |
|---|---|
 Náměstí a kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kroměříž |
| Obec s rozšířenou působností | Kroměříž (správní obvod) |
| Okres | Kroměříž |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′32″ s. š., 17°28′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 189 (2025)[1] |
| Rozloha | 11,07 km²[2] |
| Katastrální území | Kvasice |
| Nadmořská výška | 185 m n. m. |
| PSČ | 768 21 |
| Počet domů | 680 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | A. Dohnala 18 768 21 Kvasice podatelna@kvasice.cz |
| Starosta | Dušan Odehnal |
| Oficiální web | www |
  Kvasice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 588644 |
| Kód části obce | 78182 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kvasice (v historii též Quassitz nebo Kwassitz) jsou obec v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji na okraji Chřibů, s nadmořskou výškou 191 metrů. Obcí prochází silnice II/367 a protéká řeka Morava, do které v severní části obce u sportovního hřiště ústí vodní tok Dolní Kotojedky. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Tlumačov, Bařice-Velké Těšany, Nová Dědina, Hulín, Střížovice, Karolín, Bělov a Otrokovice. Nachází se zde Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Kvasici. Jeho základem bylo osobní jméno Kvas (buď totožné s obecným kvas – "alkohol" nebo vzniklé krácením jmen jako Strachkvas, Čúkvas). Význam místního jména byl "Kvasovi lidé".[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131 (Quasicih).[5][4][6] V pobělohorské době měli Kvasice v držení Rottalové: Jan z Rottalu je v roce 1636 získal od své manželky Aleny Bruntálské z Vrbna a po smrti Jáchyma Adama z Rottalu (1708–1746) přešly Kvasice Lambergům, protože jeho dcera Marie Anna se provdala za Františka Adama z Lamberka. V letech 1845-1945 drželi zámek a město Thun-Hohensteinové. V říjnu 1850 zde Emanuel Proskowetz a Ferdinand Urbánek uvedli do provozu jeden z nejmodernějších cukrovarů na Moravě.[6] Roku 1902 zdědil panství Jaroslav z Thun-Hohensteinu,[7] který na zámku v září 1892 hostil malíře Ferdinanda Engelmüllera.[8] Jaroslav byl švagrem následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este, který do Kvasic často jezdil na hony.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za její jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 584 | 1 788 | 1 818 | 1 769 | 1 767 | 1 779 | 2 003 | 2 185 | 2 318 | 2 296 | 2 314 | 2 307 | 2 285 | 2 253 | 2 139 |
| Počet domů | 191 | 235 | 254 | 271 | 296 | 312 | 363 | 493 | 509 | 550 | 561 | 662 | 648 | 655 | 680 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V letech 1850–1878 k obci patřil Karolín.[12]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Ke dni 15. listopadu 2005 bylo obci tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem uděleno právo k používání vlajky obce (na základě rozhodnutí číslo 62 Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky). Na vlajce (mající poměr šířky ku délce 2:3) je list tvořený třemi vodorovnými pruhy (červeným, bílým a červeným) v poměru 8:3:3. V žerďové části horního pruhu je zobrazena bílá zavinutá střela.[13]
Vlajka byla slavnostně vysvěcena spolu se znakem obce při příležitosti kvasické pouti Nanebevzetí Panny Marie 12. srpna 2006. Bílý pruh v dolní části vlajky znázorňuje řeku Moravu, která katastrem Kvasic protéká. Bílá zavinutá střela (tzv. odřivous) na červeném poli je odvozena ze znaku a patřila dříve šlechtickému rodu Benešoviců z Benešova, ze kterého pochází první písemně doložený majitel obce Ondřej z Benešova a Kvasic. Protože se znak, který obec používá od roku 1360, podobá znakům obcí Kravaře a Bílovec (které byly rovněž v minulosti majetkem spřízněných rodů), předcházely svěcení obecních symbolů několikaleté spory s heraldiky na téma nutnosti jeho změny.[14][15]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Kvasice
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého – na náměstí Antoše Dohnala
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie – na hřbitově
- Kaple Panny Marie Bolestné
- Kaple Panny Marie Pomocné
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Fara na náměstí Antoše Dohnala
- Křížová cesta
Ochrana přírody a památné stromy
[editovat | editovat zdroj]Jih obce zasahuje do Chřibů, což je evropsky významná lokalita.
V zámeckém parku stojí Ořešák v Kvasicích, který byl v říjnu 2017 vyhlášen vítězem 16. ročníku ankety Strom roku.[16] V severní části obce stojí dva památné duby, jeden z nich u cukrovaru a druhý u silnice na Kroměříž.
Podél hřiště na severní straně Kvasic vede lipová alej. Starou silnici na Tlumačov za bývalým mostem lemuje jasanová alej. Na jih od obce vede lipovo-jírovcová alej se starou barokní křížovou cestou.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Marian Karel Ulman (1694–1765), dějepisec, premonstrát v olomouckém klášteře Hradisko[6]
- Jan Wunder (1811–1889), lesník
- Leopold Josef Hansmann (1824–1863), redaktor, novinář a spisovatel[17]
- Leo Nagel (1835–1891), právník, spisovatel a politik
- Maximilian von Proskowetz (1851–1898), agronom a diplomat
- Jaroslav z Thun-Hohensteinu (1864–1929), šlechtic, politik, starosta Kvasic
- Marcel Krasický (1898–1968), akademický malíř, grafik, ilustrátor, výtvarný pedagog
- Jindřich Spáčil (1899–1978), spisovatel, středoškolský profesor
- František Horák (1911–1983), knihovník, vysokoškolský pedagog
- Emanuel Opravil (1933– 2005), paleobotanik
- Friedrich von Thun (*1942), rakouský herec
- Michal Pavlata (1945–2017), herec
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Zámek, dnes domov pro seniory
Obecní úřad
Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kaple Panny Marie Bolestné, Na Vražisku
Bývalá Proskowetzova vila, dnes domov pro osoby se zdravotním postižením
Základní škola
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- 1 2 HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 481.
- ↑ FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus I. Pragae: Sumptibus comitiorum Regni Bohemiae, 1907. 582 s. Dostupné online. S. 122.
- 1 2 3 KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor Puzzle ve spolupráci s občanským sdružením Neolit, 2005. 242 s. ISBN 80-86923-06-1.
- 1 2 ZVONEK, Martin. Historie zámku Kvasice. Památky jihovýchodní Moravy [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné online.
- ↑ OBRAZOVÁ, Martina. Ferdinand Engelmüller 1867–1924. Praha, 2013 [cit. 2026-06-13]. 143 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Milan Pech. s. 33–34. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869–2011. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. Kapitola Okres Kroměříž, s. 5–6.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 225.
- ↑ Symboly – Kvasice. Registr komunálních symbolů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2005-11-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ KYSELÁ, Hana. Svěcení vlajky a znaku. Kvasické noviny: informační čtvrtletník o událostech v našem městečku. 2006, čís. 3, s. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24.
- ↑ KOHOUT, Zdeněk. Proslov starosty obce pana Zdeňka Kohouta u příležitosti svěcení znaku a vlajky obce dne 12. 8. 2006. Kvasické noviny: informační čtvrtletník o událostech v našem městečku. 2006, čís. 3, s. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24.
- ↑ ČTK. Stromem roku 2017 se stal ořešák z Kvasic na Kroměřížsku, dostal přes deset tisíc hlasů. Aktuálně.cz [online]. Rev. 2017-10-05 [cit. 2026-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Leopold Josef Hansmann. Encyklopedie dějin Brna [online]. Rev. 2019-08-05 [cit. 2026-06-13]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1.
- KLAPIL, Petr. Životní osudy. Kroměříž: Petr Klapil, 2012.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kvasice na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kvasice
- Oficiální stránky
- Kvasice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
