Ferdinand Engelmüller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinand Engelmüller
ak.mal. Ferdinand Engelmüller
ak.mal. Ferdinand Engelmüller
Narození 22. prosince 1867
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. září 1924 (ve věku 56 let)
Praha-Hradčany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Národnost Češi
Povolání malíř
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
malíř F.Engelmüller při práci (kol.r.1910)

Ferdinand Engelmüller (22. prosince 1867 Praha-Nové Město[1]29. září 1924 Praha-Hradčany[2]) byl český malíř a grafik, žák prof. Julia Mařáka na pražské malířské Akademii.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze na Novém Městě 22. prosince 1867 jako první potomek rodičů Ferdinanda Engelmüllera a Rosiny rozené Le Gros. Jeho otec byl rukavičkářem v Praze a jeho matka[3] pocházela z francouzské důstojnické rodiny. Ferdinand měl pět mladších sourozenců. Druhorozeného Karla, a dáel Emila, Augusta, Josefa a nejmladší byla sestra Růžena. Otec si přál, aby nejstarší potomek Ferdinand převzal zavedenou rukavičkářskou živnost. Mladý Ferdinand Engelmüller po absolvování obecné školy nastoupil na c.k. českou reálnou školu pražskou v Ječné ulici, kde absolvoval školní rok 1881/1882. Na reálce jej učil kreslení profesor Petr Mužák, manžel K. Světlé. Ve studiu na reálce nepokračoval a studium ukončil. Nastoupil k otci do rukavičkářské dílny a posléze se vyučil rukavičkářem.

V otcově dílně pracoval jen krátce, neboť byl přijat ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1889 nastoupil ke studiu do krajinářské školy profesora Julia Mařáka na pražské Akademii. V roce 1889 měl Engelmüller poprvé otištěny svá díla v časopise Světozor[4]. V roce 1892 odjel do tehdejšího carského Ruska, kde navštívil mimo jiné i Volyni, Lvov, Bělgorod a Tarnów. V polovině roku 1892 se vrací na Moravu a pobývá na zámku v Kvasicích. V říjnu téhož roku Engelmüller odjel do Vídně. Následně se vrací do Prahy a nastoupil do dalšího akademického roku 1892/1893 Mařákovy krajinářské školy. V roce 1893 obdržel Engelmüller Purmanovo stipendium a ještě téhož roku odjel do Ruska, kde navštívil opět Lvov a Kyjev.

V letech 1893–1894 cestoval po Evropě. Navštívil Budapešť, Záhřeb Benátky a zavítal i do jižního Tyrolska. Roku 1894 ukončil Ferdinand Engelmüler studium na pražské Akademii. V roce 1895 navštívil Slovensko a poté odjel malovat na Šumavu. V roce 1896 se Engelmüller stal členem spolku Mánes, kde setrval do roku 1905.

V roce 1897 odjel do Vídně, Lince, Salzburgu a pokračoval dál do Mnichova a Norimberku. Po návratu se Ferdinand Engelmüller poprvé oženil. Jeho manželkou se stala Marie Chourová. Toto manželství skončilo rozvodem v roce 1911. Ferdinand Engelmüller se zúčastňoval pravidelně vystav pořádaných Krasoumnou jednotou, Uměleckou besedou, dále členských výstav spolku Mánes a Jednoty umělců výtvarných. Engelmüllerův první atelier se nacházel v Praze na Františkově nábřeží č.18, v domě zvaném Bellevue. V roce 1916 se stěhuje do atelieru, který byl na pražských Hradčanech v Loretánské ulici č.18, což byl Hrzánský palác. V letech 1907–1908 pobýval Engelmüller v umělecké kolonii Worpswede a Dachau u Mnichova. V roce 1908 byl jmenován řádným členem Union internationale des Beaux-Arts v Paříži.

Roku 1913 podal žádost o přijetí na pražskou malířskou Akademii, kde se uvolnilo místo profesora krajinářské školy. Jeho žádost však nebyla vyřízena kladně. V roce 1923 Engelmüller začal pociťovat zdravotní problémy. Aby se zotavil, odjel do Staré Boleslavi. Jeho zdravotní stav se však nadále zhoršoval a tak byl převezen zpět do Prahy. Dne 29. září 1924 malíř ve svém bytě na Hradčanech zemřel.

Soukromá malířská škola[editovat | editovat zdroj]

V roce 1897 Engelmüller založil vlastní soukromou malířskou školu. V časopisu Světozor zveřejnil oznámení, že od 1. října 1897 přijímá přihlášky ke studiu[5]. Výuka probíhala v malířově atelieru. Mezi Engelmülerovy žáky patřil například Otakar Nejedlý, Marie Chodounská, Jaroslav Šetelík, Otakar Štáfl, Josef Vacke, malířka Marie Dostalová a mnoho dalších. Krátce navštěvoval tuto malířskou školu i Václav Špála a Willi Nowak. Engelmüllerova malířská škola vychovávala a připravovala adepty ke studiu na pražskou malířskou Akademii v letech 1897–1918.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Ferdinand Engelmüller

Poslední nedokončený obraz panorama Prahy - 99 x 280 cm

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost sv.Petra a sv.Klimenta v Praze na Poříčí na Novém Městě pražském
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Víta na pražských Hradčanech
  3. Matriční záznam o narození a křtu – Rozina Le Gros, umělcova matka
  4. První uveřejněná díla F.Engelmüllera, Světozor 1889, str.441
  5. Inzerát F.Engelmüllera k náboru do malířské školy, Světozor 1897 str.516

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]