Rottalové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rottalové
COA Rotthal.png
erb Rottalů z počátku 18. století
země Moravské markrabství
tituly říšská hrabata
rok založení 15. století
vymření po meči 1762[1]
poslední vládce František Antonín z Rottalu

Rottalové (německy Rottal, ale též Rotthal či Rothal) byli původem rakouský šlechtický rod, od počátku 17. století usazený na Moravě. Během třicetileté války a krátce poté získali rozsáhlý majetek v oblasti Hostýnských vrchů (Napajedla, Otrokovice, Zlín, Tlumačov, Bystřice pod Hostýnem), přičemž jejich hlavním sídlem se stal zámek v Holešově. V roce 1641 získali titul říšských hrabat. Smrtí Františka Antonína z Rottalu v roce 1762 vymřel rod Rottalů po meči.

Původ rodu[editovat | editovat zdroj]

Sledovatelná historie rodu začíná v 15. století, kdy se Thoman Rottaler připomíná jako městský soudce ve Štýrském Hradci. Ve Štýrsku pak jeho potomci získali šlechtický stav a od roku 1536 jim náležel čestný post dědičného komořího nad stříbry ve Štýrsku. Jan Jakub z Rottalu v roce 1612 koupil na Moravě panství Napajedla, v jehož sousedství pak další generace vybudovaly rozlehlé pozemkové vlastnictví.

Vzestup za Jana z Rottalu[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Jan z Rottalu (1605-1674), syn Jana Jakuba, byl nejvýznamnější osobností rodu. Od mládí zastával hodnosti ve správě statků olomouckého arcibiskupství, později byl hejtmanem hradištského kraje (1633-1637), moravským nejvyšším sudím (1637-1642) a nejvyšším komorníkem (1642-1648). Od roku 1640 byl v triumvirátu s Kryštofem Pavlem z Lichtenštejna-Kastelkornu a Františkem Magnisem správcem úřadu moravského zemského hejtmana, v letech 1648-1655 byl hejtmanem sám. Mezitím byl v roce 1641 povýšen na říšského hraběte a krátce nato nechvalně proslul násilným potlačením valašského povstání. Později pobýval převážně ve Vídni, od roku 1661 byl ale zplnomocněncem v Uhrách, kde měl za úkol potlačit protihabsburské povstání. V roce 1663 získal řád Zlatého rouna, svou misi v Uhrách zakončil jako předseda krvavého soudu nad povstalci (1673), avšak krátce nato ve Vídni zemřel.

Během svého života dokázal Jan z Rottalu na Moravě shromáždit rozsáhlý majetek. Po rodičích zdědil Napajedla (1625), krátce nato od své první manželky Aleny Bruntálské z Vrbna koupil panství Kvasice (1628). K Napajedlům v roce 1638 přikoupil Tlumačov a postupně skupoval i řadu dalších statků, některé z nich obratem prodával se značným ziskem (Veselí nad Moravou, 1647-1652), dočasně vlastnil i majetek v Čechách. Nejvýznamnějším přínosem do rottalovského majetku bylo panství Holešov s Bystřicí pod Hostýnem, které Jan Rottal koupil v roce 1650 od knížete Václava Eusebia Lobkovice za 200 000 zlatých, za dosavadního majitele pak ještě zaplatil dluhy ve výši přes 30 000 zlatých. Jako majitel rozsáhlých panství byl Jan z Rottalu nekompromisním utlačovatelem práv svých poddaných, což mu vyneslo přezdíku „zlý Rotál“, četné spory vedl mimo jiné s velehradským klášterem a v otázce přístupu k poddaným se musel zodpovídat i moravskému místodržiteli kardinálu Dietrichsteinovi.

Dějiny rodu v 17. a 18. století[editovat | editovat zdroj]

I když byl Jan z Rottalu dvakrát ženatý, neměl mužské potomstvo a po jeho smrti v prosinci 1674 zdědili obrovský majetek na Moravě v hodnotě přes půl miliónu zlatých vzdálení příbuzní, bratři Jan Kryštof (1635-1699) a Julius Vilém (1637-1699), kteří se rozdělili tak, že starší Jan Kryštof převzal dvě třetiny statků (Holešov, Bystřice pod Hostýnem) a Julius Vilém jednu třetinu (Napajedla, Kvasice). Součástí dědictví byl i rodinný palác ve Vídni, který pak užívalo vždy několik členů rodiny. Jediným a výhradním majitelem vídeňského paláce byl až od roku 1730 Adam Jáchym z Rottalu (1708-1746) z napajedelské linie, který souběžně často pobýval na zámku v Kvasicích. Dle dobového dochovaného popisu byl kvasický zámek luxusně vybaveným sídlem.

Z holešovské linie se hrabě Leopold Ferdinand (1680-1750) díky příbuzenským vazbám dostal k zemským úřadům v Čechách a v letech 1727-1749 byl podkomořím měst králové. Jeho kariéru dočasně poškodil rok 1742, kdy holdoval vzdorokráli Karlovi VII.. Leopold rozšířil rodový majetek zakoupením hradu Gars v Dolním Rakousku. Přispěl i k růstu rottalovské domény na Moravě, když v roce 1713 koupil za 144 000 zlatých panství Zlín jako poručník svého synovce Adama Jáchyma.

Od smrti Jana z Rottalu (1674) byl rodový majetek rozdělen na několik částí, později probíhaly i další transakce mezi jednotlivými členy rodu, nakonec byl ale v polovině 18. století celý majetek soustředěn opět v rukou jednoho majitele. Byl jím František Antonín z Rottalu (1690-1762), který po boku manželky Cecílie z Trauttmansdorffu (1696-1743) proslul jako mecenáš umění a zámek v Holešově se za něj stal společenským centrem s bohatým kulturním životem (konala se zde četná představení německých a italských oper).

Architektonické památky spojené s rodem Rottalů[editovat | editovat zdroj]

V Česku je nejvýznamnější památkou na rod Rottalů zámek v Holešově, který začal stavět Jan z Rottalu krátce po roce 1650, kdy zdejší panství koupil. Do Holešova povolal italské umělce v čele s architektem Filibertem Lucchese, který svým projektem vytvořil jedinečný zámecký komplex. Jan z Rottalu nechal postavit také tzv. starý zámek v Napajedlích, který dnes již neexistuje (nynější nový zámek vznikl až ve druhé polovině 18. století za dalších majitelů). Architekt Lucchese se podílel i na úpravách zámku v Kvasicích. Významnou památkou na rod Rottalů je také palác ve Vídni (Rottal Palais), který se stavěl v letech 1667-1683 ve vídeňské čtvrti Innere Stadt na ulici Weihburggasse.

Se jménem Rottalů je spojen i vznik několika významných sakrálních památek, především je to kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově dokončený v roce 1708. V něm pak byla vybudována tzv. Černá kaple (1748) jako rodová hrobka. Černá kaple vyniká honosnou sochařskou výzdobou, jíž dominují v nadživotní velikosti rokokové sochy zadavatele Františka Antonína Rottala a jeho manželky Cecílie (autor Gottfried Fritsch). Další kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého v Kvasicích (1730-1740) nechal na své náklady postavit Adam Jáchym z Rottalu. Rottalové finančně podpořili také vznik kostela sv. Bartoloměje v Napajedlích.

Vymření rodu a rozdělení majetku[editovat | editovat zdroj]

Socha Františka Antonína z Rottalu v Černé kapli kostela Nanebevzetí Panny Marie v Holešově.

V polovině 18. století došlo k opětovnému sloučení celého rodového majetku v jedné osobě. František Antonín z Rottalu (1690-1762) zdědil během života po několika příbuzných všechna rottalovská panství, sám ale nezanechal mužské potomky, takže jeho úmrtím 26. října 1762 v Holešově vymřel rod po meči. Po jeho smrti došlo ke složitému přerozdělení obrovského pozemkového majetku na Moravě. František Antonín měl tři dcery, dvě z nich však v roce 1762 již nežily. Jediná dosud žijící dcera Marie Antonie (1717-1767), provdaná Dietrichsteinová převzala dočasně panství Napajedla, později je ale předala neteři Marii Terezii Rovere Monte l’Abbate (1757-1824), provdané za významného diplomata hraběte Jana Ludvíka Cobenzla. Další dcera Františka Antonína, Terezie (1721-1756), v době otcovy smrti již také nežila. Podíl na panství Holešov převzal její manžel, polní maršál hrabě Ferenc Nádasdy pocházející z významné uherské šlechtické rodiny.

Další podíly po vymření Rottalů převzaly dcery Adama Jáchyma. Marie Josefa (1735-1808), provdaná Auerspergová, zdědila Tlumačov. Marie Anna (1738-1795), provdaná Lambergová, získala Kvasice a panství Zlín převzala nejmladší dcera Marie Terezie (1742-1777), provdaná Khevenhüllerová.

Přehled majetku rodu na Moravě[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

V erbů Rottalů byl stříbrný kříž v červeném poli.[2]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Obec Halenkovice nedaleko Otrokovic je pojmenována po Aleně Bruntálské z Vrbna, manželce Jana z Rottalu.
  • Obec Rusava byla založena v roce 1667 na panství Bystřice pod Hostýnem a přes 200 let nesla název Rotalovice.
  • Vesnice Karlovice je pojmenována podle syna hraběnky Marie Barbory (Karel).[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Janáček, Josef. České erby Praha: 1988. Str. 249.
  2. Janáček, Josef. České erby Praha: 1988. Str. 248.
  3. Historie - Oficiální stránky Obce Kostelec u Holešova. www.kostelecuholesova.cz [online].  [cit. 2016-11-26]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JURÁŇOVÁ, Renata. Jan Rottal a jeho doba. Holešov : Město Holešov, 2009. 120 s. ISBN 978-80-254-5235-6.  
  • KNOZ, Tomáš. Pobělohorské konfiskace : moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty. Brno : Matice moravská : Masarykova univerzita, 2006. 993 s. ISBN 80-210-4130-7.  
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl. Praha : Libri, 1996. 993 s. ISBN 80-85983-13-3.  
  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. N-Ž.. Praha : Argo, 2010. ISBN 80-85600-90-0. (česky)  
  • MYSLIVEČEK, Milan. Velký erbovník, svazek 2. Plzeň : Fraus, 2006. 383 s. ISBN 80-7238-521-6. (česky)  

Související články[editovat | editovat zdroj]