Karel VII. Bavorský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel VII. Bavorský
Portrét
Karel VII. Albrecht na obraze G. Desmareese (výřez), kolem roku 1766, dnes na zámku Nymphenburg
Císař Svaté říše římské
Období24. ledna 174220. ledna 1745
PředchůdceKarel VI.
NástupceFrantišek I.
Český (proti)král
Období19. prosince 174112. května 1743
PředchůdceMarie Terezie
NástupceMarie Terezie
Bavorský kurfiřt
Období26. února 172620. ledna 1745
PředchůdceMaxmilián II. Emanuel
NástupceMaxmilián III. Josef

Narození6. srpna 1697
Brusel, Španělské Nizozemí
Úmrtí20. ledna 1745 (47 let)
Mnichov, Bavorské kurfiřtství
PohřbenTheatinerkirche (Mnichov)
ManželkaMarie Amálie Habsburská
PotomciMaxmiliana Marie Bavorská
Marie Antonie Bavorská
Tereza Benedikta Bavorská
Maxmilián III. Josef
Josef Ludvík Bavorský
Marie Anna Bavorská
Marie Josefa Bavorská
DynastieWittelsbachové
OtecMaxmilián II. Emanuel
MatkaTereza Kunhuta Sobieská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Karel Albrecht

Karel VII. Albrecht Bavorský (6. srpna 1697 Brusel20. ledna 1745 Mnichov) byl císař Svaté říše římské v letech 17421745.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn bavorského kurfiřta Maxmiliána II. a Terezy Sobieské, z matčiny strany byl tedy vnukem polského krále Jana III. Sobieského. Roku 1699, po smrti svého staršího nevlastního bratra Josefa Ferdinanda, se stal dědicem bavorského vévodství. Ve válce o španělské dědictví byl zajat rakouským vojskem a odveden na výchovu do jezuitského gymnázia. Po skončení války pobýval v Itálii a pomáhal v bojích o Bělehrad.

Život[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1722 se ve Vídni oženil s Marií Amálií Habsburskou, mladší dcerou císaře Josefa I. V roce 1726 se stal jako Karel I. Albert nástupcem svého otce a po smrti císaře Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci a postavil se proti Marii Terezii. V rámci válek o rakouské dědictví uchvátil vojensky část rakouského dědictví Habsburků včetně Království českého. Francouzské vojsko pod velením maršála de Saxe dobylo 26. listopadu 1741 Prahu a Karel Albrecht se dne 9. prosince 1741 nechal provolat protikrálem (korunovační klenoty byly ukryty ve Vídni) jako Karel III. Legálním králem českým byla od roku 1740 Marie Terezie, nicméně značná část české šlechty vzdala Karlu Albrechtovi 19. prosince hold.[1] V lednu 1742 byl – za podpory francouzských vojsk – zvolen císařem jako Karel VII. a ve Frankfurtu nad Mohanem korunován svým bratrem, kolínským arcibiskupem a kurfiřtem Klementem Augustem. Po několika porážkách v roce 1744 a znovudobytí uchvácených území (včetně Království českého), jakož i Bavorska vojsky Marie Terezie však fakticky byl císařem bez území (neměl oporu ani v jedné části monarchie a musel uprchnout i z Bavorska). Jeho nástupce v Bavorsku, syn Maxmilián III., se vzhledem k rakouské vojenské převaze vzdal císařských ambicí a v dubnu 1745 uzavřel s Marií Terezií mír.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Marií Amálií Habsburskou (22. 10. 1701 – 11. 12. 1756) měl následující potomky:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Vilém V.
 
 
Maxmilián I.
 
 
 
 
 
 
Renata Lotrinská
 
 
Ferdinand Maria Bavorský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Štýrský
 
 
Marie Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
Maxmilián II. Emanuel
 
 
 
 
 
 
Karel Emanuel I. Savojský
 
 
Viktor Amadeus I.
 
 
 
 
 
 
Kateřina Michaela Španělská
 
 
Jindřiška Adéla Marie Savojská
 
 
 
 
 
 
Jindřich IV. Francouzský
 
 
Kristina Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Marie Medicejská
 
Karel VII. Bavorský
 
 
 
 
 
Marek Sobieski
 
 
Jakub Sobieski
 
 
 
 
 
 
Jadwiga Snopkowska
 
 
Jan III. Sobieski
 
 
 
 
 
 
Jan Daniłowicz
 
 
Zofia Teofila Daniłowiczówna
 
 
 
 
 
 
Zofia Żółkiewska
 
 
Tereza Kunhuta Sobieská
 
 
 
 
 
 
Antoine de La Grange d'Arquien
 
 
Henri de la Grange d'Arquien
 
 
 
 
 
 
Antoine de La Grange d'Arquien
 
 
Marie Kazimíra d’Arquien
 
 
 
 
 
 
Baptiste de La Châtre of Bruillebault
 
 
Françoise de la Châtre
 
 
 
 
 
 
Gabrielle Lamy
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Z. Míka, Dějiny Prahy v datech. Praha: Panorama 1988, str. 140.
  2. Maximiliane von Bayern, Prinzessin. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  3. Princess Maria Antonia Walpurgis of Bavaria. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  4. Maria Antonia Walpurgia von Bayern (1724-1780) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Friedrich Christian von Sachsen, Kurfüst. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  6. Theresia Benedicte Maria Prinzessin von Wittelsbach. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  7. Maximilian III Joseph, Kurfürst von Bayern. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  8. Princess Maria Anna Sophia of Saxony. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  9. Joseph Ludwig Leopold von Bayern, Prinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  10. Maria Anna Josepha von Bayern (1734-1776) - Find.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Ludwig Georg Simpert, Markgraf von Baden-Baden. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  12. Maria Josefa of Bavaria (1739-1767) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Joseph II and Domestic Reform | History of Western Civilization II. courses.lumenlearning.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Marie Terezie
Znak z doby nástupu Český (proti)král
Karel III.
17411743
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Marie Terezie
Předchůdce:
Maxmilián II. Emanuel
Znak z doby nástupu Kurfiřt bavorský
Karel I. Albert
17261745
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Maxmilián III. Josef