Karel VII. Bavorský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel VII. Bavorský
Portrét
Karel VII. Albrecht na obraze G. Desmareese (výřez), kolem roku 1766, dnes na zámku Nymphenburg
Císař Svaté říše římské
Období24. ledna 1742–20. ledna 1745
PředchůdceKarel VI.
NástupceFrantišek I.
Český (proti)král
Období19. prosince 1741–12. května 1743
PředchůdceMarie Terezie
NástupceMarie Terezie
Bavorský kurfiřt
Období26. února 1726–20. ledna 1745
PředchůdceMaxmilián II. Emanuel
NástupceMaxmilián III. Josef
Narození6. srpna 1697
Brusel, Španělské Nizozemí
Úmrtí20. ledna 1745 (47 let)
Mnichov, Bavorské kurfiřtství
PohřbenTheatinerkirche (Mnichov)
ManželkaMarie Amálie Habsburská
PotomciMaxmiliana Marie Bavorská
Marie Antonie Bavorská
Tereza Benedikta Bavorská
Maxmilián III. Josef
Josef Ludvík Bavorský
Marie Anna Bavorská
Marie Josefa Bavorská
DynastieWittelsbachové
OtecMaxmilián II. Emanuel
MatkaTereza Kunhuta Sobieská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Karel Albrecht

Karel VII. Albrecht Bavorský (6. srpna 1697 Brusel – 20. ledna 1745 Mnichov) byl císař Svaté říše římské v letech 1742–1745.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn bavorského kurfiřta Maxmiliána II. a Terezy Sobieské, z matčiny strany byl tedy vnukem polského krále Jana III. Sobieského. Roku 1699, po smrti svého staršího nevlastního bratra Josefa Ferdinanda, se stal dědicem bavorského vévodství. Ve válce o španělské dědictví byl zajat rakouským vojskem a odveden na výchovu do jezuitského gymnázia. Po skončení války pobýval v Itálii a pomáhal v bojích o Bělehrad.

Život[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1722 se ve Vídni oženil s Marií Amálií Habsburskou, mladší dcerou císaře Josefa I. V roce 1726 se stal jako Karel I. Albert nástupcem svého otce a po smrti císaře Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci a postavil se proti Marii Terezii. V rámci válek o rakouské dědictví uchvátil vojensky část rakouského dědictví Habsburků včetně Království českého. Francouzské vojsko pod velením maršála de Saxe dobylo 26. listopadu 1741 Prahu a Karel Albrecht se dne 9. prosince 1741 nechal provolat protikrálem (korunovační klenoty byly ukryty ve Vídni) jako Karel III. Legálním králem českým byla od roku 1740 Marie Terezie, nicméně značná část české šlechty vzdala Karlu Albrechtovi 19. prosince hold.[1] V lednu 1742 byl – za podpory francouzských vojsk – zvolen císařem jako Karel VII. a ve Frankfurtu nad Mohanem korunován svým bratrem, kolínským arcibiskupem a kurfiřtem Klementem Augustem. Po několika porážkách v roce 1744 a znovudobytí uchvácených území (včetně Království českého), jakož i Bavorska vojsky Marie Terezie však fakticky byl císařem bez území (neměl oporu ani v jedné části monarchie a musel uprchnout i z Bavorska). Jeho nástupce v Bavorsku, syn Maxmilián III., se vzhledem k rakouské vojenské převaze vzdal císařských ambicí a v dubnu 1745 uzavřel s Marií Terezií mír.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Marií Amálií Habsburskou (22. 10. 1701 – 11. 12. 1756) měl následující potomky:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
 Vilém V.
 
 
 Maxmilián I.
 
 
 
 
 
 
 Renata Lotrinská
 
 
 Ferdinand Maria Bavorský
 
 
 
 
 
 
 Ferdinand II. Štýrský
 
 
 Marie Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
 Marie Anna Bavorská
 
 
 Maxmilián II. Emanuel
 
 
 
 
 
 
 Karel Emanuel I. Savojský
 
 
 Viktor Amadeus I.
 
 
 
 
 
 
 Kateřina Michaela Španělská
 
 
 Jindřiška Adéla Marie Savojská
 
 
 
 
 
 
 Jindřich IV. Francouzský
 
 
 Kristina Bourbonská
 
 
 
 
 
 
 Marie Medicejská
 
Karel VII. Bavorský
 
 
 
 
 
 Marek Sobieski
 
 
 Jakub Sobieski
 
 
 
 
 
 
 Jadwiga Snopkowska
 
 
 Jan III. Sobieski
 
 
 
 
 
 
 Jan Daniłowicz
 
 
 Zofia Teofila Daniłowiczówna
 
 
 
 
 
 
 Zofia Żółkiewska
 
 
 Tereza Kunhuta Sobieská
 
 
 
 
 
 
 Antoine de La Grange d'Arquien
 
 
 Henri de la Grange d'Arquien
 
 
 
 
 
 
 Antoine de La Grange d'Arquien
 
 
 Marie Kazimíra d’Arquien
 
 
 
 
 
 
 Baptiste de La Châtre of Bruillebault
 
 
 Françoise de la Châtre
 
 
 
 
 
 
 Gabrielle Lamy
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Z. Míka, Dějiny Prahy v datech. Praha: Panorama 1988, str. 140.
  2. ↑ Maximiliane von Bayern, Prinzessin. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Princess Maria Antonia Walpurgis of Bavaria. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ Maria Antonia Walpurgia von Bayern (1724-1780) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Friedrich Christian von Sachsen, Kurfüst. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Theresia Benedicte Maria Prinzessin von Wittelsbach. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Maximilian III Joseph, Kurfürst von Bayern. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Princess Maria Anna Sophia of Saxony. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Joseph Ludwig Leopold von Bayern, Prinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Maria Anna Josepha von Bayern (1734-1776) - Find.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Ludwig Georg Simpert, Markgraf von Baden-Baden. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Maria Josefa of Bavaria (1739-1767) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Joseph II and Domestic Reform | History of Western Civilization II. courses.lumenlearning.com [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Marie Terezie 		Znak z doby nástupu Český (proti)král
Karel III.
1741–1743 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Marie Terezie
Předchůdce:
Maxmilián II. Emanuel 		Znak z doby nástupu Kurfiřt bavorský
Karel I. Albert
1726–1745 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Maxmilián III. Josef
Čeští panovníci
Mytičtí panovníci
(do 9. století)
První mytičtí panovníci
Mytičtí Přemyslovci
Přemyslovci
(9. století–1306)
Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306)
Nedynastičtí
(1306–1310)
Jindřich Korutanský (1306) • Rudolf Habsburský (1306–1307) • Jindřich Korutanský (1307–1310)
Lucemburkové
(1310–1437)
Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437)
Habsburkové
(1437–1457)
Albrecht II. Habsburský (1438–1439) • interregnum (1439–1453) • Ladislav Pohrobek (1453–1457)
Nedynastičtí
(1457–1471)
Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490)
Jagellonci
(1471–1526)
Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_VII._Bavorský&oldid=22437567“