Maxmilián III. Josef

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maxmilián III. Josef
bavorský kurfiřt
Portrét
Doba vlády 17451777
Narození 28. března 1727
Mnichov
Úmrtí 30. prosince 1777
Mnichov
Pohřben Kostel svatého Kajetána (Mnichov)
Nástupce Karel II. Teodor
Manželka Marie Anna Saská
Potomci -
Dynastie Wittesbašská
Otec Karel Albrecht
Matka Marie Amálie Habsburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maxmilián III. Josef Karel (28. března 1727 Mnichov30. prosince 1777 Mnichov) byl bavorským kurfiřtem v letech 17451777, poslední z rodu Wittelsbachů v tomto úřadu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Maxmilián byl syn císaře Karla VII. Albrechta. Po zkušenostech s neslavnou účastí Bavorského kurfiřtství ve válce o rakouské dědictví, v níž se angažoval jeho otec, se Maxmilián zřekl velké politiky a zaměřil se spíše na rozvoj vlastních území. Výrazně se zasloužil o hospodářský rozmach Bavorska v této době.

Podporoval umění, obzvláště literaturu (založil Akademii výtvarných umění v Mnichově), zavedl povinnost všeobecné školní docházky a založil Bavorskou akademii věd. V roce 1747 založil nymphenburskou porcelánku, která se brzy stala světoznámou, především díky práci Franze Astona Bustelliho.

Jako zajímavost stojí za povšimnutí, že i přes svou podporu a oblibu hudby (sám se aktivně věnoval hře n ahudební nástroje i komponování), odmítl uspořádat Mozartovo vystoupení jako příliš nákladné.

Když v roce 1770 způsobila velká neúroda hladomor, Maxmilián si k zmírnění této pohromy vzal půjčku v Holandsku, prodal dokonce část klenotů z pokladnice a nechal rozdělit obilí z dvorských sýpek. Ve stejném roce nechal skrze svého duchovního rádce zakázat oberammergauerské pašijové hry s odůvodněním, „že toto největší tajemství naší svaté víry na jeviště nepatří“.

Maxmilián III. Josef se oženil 9. července 1747 v Mnichově s princeznou Marií Annou Saskou (1728-1797), dcerou polského krále Augusta III. a jeho ženy Marie Josefy Habsburské, jejich manželství však zůstalo bezdětné.

V roce 1777 Maxmilián zemřel na neštovice. Brzy nato propuká válka o bavorské dědictví, v jejímž důsledku Bavorsko ztrácí Innskou čtvrť. S jeho smrtí také vymírají bavorští Wittelsbachové a v Bavorsku nastupuje falcká linie tohoto rodu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Maxmilián I.
 
 
Ferdinand Maria Bavorský
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Habsburská
 
 
Maxmilián II. Emanuel
 
 
 
 
 
 
Viktor Amadeus I.
 
 
Jindřiška Adéla Marie Savojská
 
 
 
 
 
 
Kristina Bourbonská
 
 
Karel VII. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Jakub Sobieski
 
 
Jan III. Sobieski
 
 
 
 
 
 
Zofia Teofila Daniłowiczówna
 
 
Tereza Kunhuta Sobieská
 
 
 
 
 
 
Henri de la Grange d'Arquien
 
 
Marie Kazimíra d’Arquien
 
 
 
 
 
 
Françoise de la Châtre
 
Maxmilián III. Josef
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Habsburský
 
 
Leopold I.
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Španělská
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Falcký
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Amálie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Eduard Falcký
 
 
Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
 
 
 
 
 
 
Anna Gonzagová
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maximilian III. Joseph (Bayern) na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel VII. Bavorský
Znak z doby nástupu Kurfiřt bavorský
17451777
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II. Teodor