Maxmilián II. Emanuel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maxmilián II. Emanuel
Maxmilián II. Emanuel
Maxmilián II. Emanuel
Narození 11. července 1662
Mnichov
Úmrtí 26. února 1726 (ve věku 63 let)
Mnichov
Místo odpočinku Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ259799
Ocenění Rytíř Řádu zlatého rouna
Manžel/ka Marie Antonie Habsburská
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ241313
Děti Karel VII. Bavorský, Josef Ferdinand Bavorský, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ215086 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ76724
Rodiče Ferdinand Maria Bavorský a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ242928
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maximilián II. Maria Emanuel Kajetán (11. července 1662, Mnichov26. února 1726, tamtéž), známý též jako Modrý kurfiřt, byl vévodou a kurfiřtem bavorským z rodu Wittelsbachů, místodržícím Španělského Nizozemí (16921706) a jedním z uznávaných vojevůdců své doby.

Byl synem bavorského kurfiřta Ferdinanda Marii a savojské princezny Henrietty Adléty. Jeho otec zemřel již roku 1679 a Maxmilián Emanuel se tak ujal vlády v Bavorsku ještě jako mladík. Již o čtyři roky později se jako spojenec Habsburků angažoval ve válkách s Osmanskou říší (statečnost při dobývání Bělehradu v roce 1688 mu vynesla přezdívku Modrý kurfiřt podle oblíbené barvy jeho uniformy) a od roku 1692 zastával post guvernéra Španělského Nizozemí.

Z habsburského rodu pocházela i jeho první manželka Marie Antonie, dcera císaře Leopolda I., která mu v sedmiletém svazku porodila tři syny. První zemřel tři dny po porodu, druhý se narodil mrtvý a teprve třetí, Josef Ferdinand (1692-99), překonal úskalí nejútlejšího věku. Chlapec byl předurčen stát se španělským králem po svém bezdětném prastrýci Karlovi II. a jeho smrt měla za následek vypuknutí dlouholetého devastujícího konfliktu – válek o španělské dědictví (17011714).

Maxmiliánovy nezkrotné mocenské ambice jej v těchto válkách přivedly do tábora habsburských protivníků, vedeného Francií. Po bitvě u Höchstädtu (1704), v níž byla bavorsko-francouzská vojska poražena britsko-holandsko-habsburskou koalicí, přišel o Bavorsko a tento stav byl potvrzen poté, co jej vévoda z Marlborough rozdrtil v bitvě u Ramillies (1706), pročež Britové s Holanďany obsadili i Španělské Nizozemí. Maxmilián Emanuel uprchl nejdříve do Bruselu a pak do Francie. Císař Josef I. vynesl v roce 1706 nad tímto Wittelsbachem říšskou klatbu a Bavorsko se dostalo pod císařskou správu. Faktickou vládu v Bavorsku získal Maxmilián II. Emanuel zpět až v roce 1714, kdy se také usmířil s Habsburky. Životní sen Maxmiliána II. Emanuela – povýšení Bavorska na království – se mu nepodařilo realizovat.

Maxmiliánovým nástupcem se stal syn z jeho druhého manželství s Terezou Kunhutou Sobieskou (dcerou polského krále Jana III.) Karel Albrecht, budoucí císař římský a na krátkou dobu i (proti-)král český.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg : Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vévoda a kurfiřt bavorský
Předchůdce:
Ferdinand Maria
16791726
Maxmilián II. Emanuel
Nástupce:
Karel VII. Bavorský
Guvernér Španělského Nizozemí
Předchůdce:
Fray Antonio de Agurto
16921706
Maxmilián II. Emanuel
Nástupce:
-
Lucemburský vévoda
Předchůdce:
Filip V. Španělský
17121714
Maxmilián II. Emanuel
Nástupce:
Karel VI.