Johana Habsburská
| Johana Habsburská | |
| velkovévodkyně toskánská | |
 Arcivévodkyně Johana kolem roku 1564 autor portrétu Giuseppe Arcimboldo | |
| Doba vlády | 1574 – 1578 |
|---|---|
| Sňatek | 18. prosince 1565 |
| Manžel | František I. Medicejský |
| Narození |
24. ledna 1547 Praha |
| Úmrtí |
11. dubna 1578 Florencie |
| Pohřbena | Bazilika San Lorenzo ve Florencii |
| Předchůdce | – |
| Následník | Bianca Cappello |
| Potomci |
Eleonora Romola Anna Isabella Lukrecie Marie Filip |
| Dynastie | Habsburkové |
| Otec | Ferdinand I. Habsburský |
| Matka | Anna Jagellonská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johana Habsburská (24. ledna 1547 Praha – 11. dubna 1578 Florencie) byla rodem rakouská arcivévodkyně a sňatkem s toskánským velkovévodou Františkem I. Medicejským toskánská velkovévodkyně.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]
Johana byla posledním potomkem (jedenáctá dcera z celkem patnácti dětí) císaře Ferdinanda I. a jeho manželky Anny Jagellonské. Svou matku nepoznala, neboť ta zemřela tři dny po jejím narození, nepoznala ani svou nejstarší sestru, polskou královnu Alžbětu, neboť ta zemřela ještě o dva roky dříve. Společně se svými staršími sestrami byla vychovávána v Innsbrucku na základě jezuitských principů. Zde získala důkladné vzdělání – studovala filosofii, hudbu a umění, stejně jako řadu jazyků (francouzštinu, španělštinu, italštinu, maďarštinu a latinu). Na rozdíl od většiny sester však nevstoupila do kláštera.
Manželství, toskánská velkovévodkyně[editovat | editovat zdroj]
Císař Ferdinand I. zemřel roku 1564. 18. prosince 1565 byla Johana pravděpodobně díky aktivitě jeho nástupce, jejího staršího bratra Maxmiliána, provdána.[pozn. 1]. Již Johaniny starší sestry Kateřina, Eleonora a Barbara se provdaly za italské šlechtice a i pro Johanu vybral Maxmilián příslušníka rodu Medicejských Františka, syna florentského vévody Cosima I.[pozn. 2] Maxmilián tak chtěl získat přístup k medicejským penězům.
Johana se ve Florencii necítila šťastná. Florenťané ji neměli rádi pro její rakouský původ, třebaže právě spojení s rodem římského císaře bylo pro Medicejské velmi prestižní záležitostí. Johanin tchán Cosimo I. de Medici jí naopak byl velmi nakloněn a měl ji v oblibě, nechal pro ni vyzdobit patio v medicejském sídle Palazzo Vecchio. Její manželství nelze ani zdaleka označit za vztah naplněný láskou a náklonností. Johana byla zbožná, nostalgická, vážná až smutná a bolestínská, chladná a pyšná; její manžel ji nejenže ignoroval, ale ponižoval ji svým mimomanželským poměrem, kterým se vůbec netajil.[1] Přesto Johana Františkovi porodila osm dětí – šest dcer a dva syny; narození posledního z nich zaplatila ve svých jednatřiceti letech životem.
Její pozice na dvoře byla ovšem těžká po větší část trvání jejího manželství, neboť v letech 1566 až 1575 porodila "pouze" šest dcer, z nichž jen tři překonaly první roky života. Absence mužského potomka a dědice trůnu byly zdrojem permanentního napětí a konfliktů mezi manželi, jenž dával přednost své životní lásce, milence Biance Cappello. Ta Františkovi, který se stal toskánským velkovévodou po smrti svého otce roku 1574, dokonce porodila syna Antonia (1576), a to v době, kdy od Johany měl pouze dcery (Antonio ovšem nebyl Františkův skutečný syn, těhotenství a porod Bianca předstírala a dítě bylo podvržené). Následník, pokřtěný na počest matčina bratrance španělského krále Filipa II. jménem Filip, se narodil o rok později (1577). Narození vytouženého a dlouho očekávaného dědice bylo přijímáno u dvora s velkou radostí, zhatilo však veškeré naděje Biancy Cappello na to, že by její syn, jehož František adoptoval, mohl usednout na toskánský trůn.
Johana zemřela o rok později při předčasném porodu svého druhého syna. Malý Filip zemřel v pěti letech (1582) a velkovévoda František tak zůstal bez následníka, neboť ač se nedlouho po Johanině smrti znovu oženil, z manželského lože již syna nezplodil. Po jeho smrti v roce 1587 tak na toskánský trůn nastoupil jeho mladší bratr Ferdinand.
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Johana zemřela 10. dubna 1578 při předčasném porodu svého osmého dítěte. V pokročilém stupni těhotenství spadla ze schodů velkovévodského paláce ve Florencii a několik hodin poté předčasně porodila svého druhého syna, který vzhledem k tomu, že byl silně nedonošený, vzápětí zemřel. Johana sama skonala následujícího dne. František se několik měsíců po Johanině smrti tajně oženil s Biancou Cappello, veřejně pak byl jejich sňatek slaven 10. června následujícího roku 1579 a Bianca se stala toskánskou velkovévodkyní.
Okolnosti Johaniny smrti vyvolaly mnoho dohadů a šeptalo se dokonce, že na ní měl mít svůj díl její manžel se svou milenkou, kteří ji údajně hodlali otrávit a měli stát za její nehodou. Moderní analýzy Johaniných ostatků otravu vyloučily a potvrdily, že její úmrtí bylo v bezprostřední souvislosti s porodem – Johana utrpěla rupturu dělohy. Kromě toho trpěla těžkou formou skoliózy a její páteř a pánev byly silně deformované. Je zjevné, že i její předchozí porody musely být velmi těžké a je s podivem, že je vůbec přežila.
K poslednímu odpočinku byla uložena do medicejské rodinné hrobky v bazilice San Lorenzo ve Florencii.
Potomci[editovat | editovat zdroj]
- Eleonora (1566–1611) ∞ 1584 vévoda mantovský, Vincenzo I. Gonzaga (1562–1612) (bratranec Eleonory)
- Romola (*/† 1568)
- Anna (1569–1584)
- Isabella (1571–1572)
- Lukrecie (1572–1674)
- Marie (1573–1642) ∞ 1600 francouzský král Jindřich IV. (1553–1610)
- Filip (1577–1582), trpěl však na hydrocefalus a v pěti letech zemřel
- syn (*/† 1578)
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]
- 24. ledna 1547 - 18. prosince 1565: Její Výsost arcivévodkyně Johana Rakouská
- 18. prosince 1565 - 21. dubna 1574: Její Výsost princezna toskánská
- 21. dubna 1574 - 11. dubna 1578: Její Výsost velkovévodkyně toskánská
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jedním z nápadníků Johany byl Jan Zikmund Zápolský, tento sňatek se však neuskutečnil
- ↑ Od roku 1569 toskánský velkovévoda.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 180.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johana Habsburská ve Wikimedia Commons - Genealogie-Euweb
- Johana Habsburská na stránkách The Peerage
Toskánská velkovévodkyně.svg){kind=small} | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: – |
1574–1578 Johana Habsburská |
Nástupce: Bianca Cappello |