Alexandra Pavlovna Ruská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandra Pavlovna
ruská velkoknězna, rakouská arcivévodkyně
Portrét
Alexandra Pavlovna
Narození9. srpna 1783
Petrohrad, Ruské impérium
Úmrtí16. března 1801
Vídeň, Rakouské císařství
ManželJosef Habsbursko-Lotrinský
PotomciAlexandrina Rakouská
DynastieHolstein‑Gottorp‑Romanov
OtecPavel I. Ruský
MatkaSofie Dorotea Württembersksá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velkovévodkyně Alexandra Pavlovna Ruská (rusky: Александра Павловна; 9. srpna 1783, Petrohrad16. března 1801, Budín) byla dcera císaře Pavla I. Ruského a sestra císařů Alexandra I. a Mikuláše I. Provdala se za arcivévodu Josefa Habsbursko-Lotrinského, palatina (guvernéra) Maďarska. Její manželství bylo dosud jediným romanovsko-habsburským manželským svazkem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako prvorozená dcera/třetí dítě z deseti potomků ruského cara Pavla I. a jeho druhé ženy, carevny Marie Fjodorovny. Jejími bratry byli např. carové Alexandr I. Pavlovič a Mikuláš I. Ruský. Původně si měla Alexandra vzít za muže švédského krále Gustava IV. Adolfa, ten se však nakonec rozhodl pro Frederiku Bádenskou, sestru Alexandřiny švagrové, carevny Jelizavety Alexejevny.[1] V roce 1799, ve svých šestnácti letech, se provdala za arcivévodu Josefa Antonína Habsbursko-Lotrinského. 4. března roku 1801 porodila dceru; porod byl těžký a k vybavení dítěte bylo nutno použít kleští. Dcerka žila jen několik hodin a nedlouho poté, 16. března, zemřela na horečku omladnic i mladá arcivévodkyně. Původně byla pohřbena ve vídeňské kapucínské hrobce, místě posledního odpočinku příslušníků habsburské dynastie, později byly její ostatky přemístěny do vesnice Üröm v Uhrách. Nad jejím hrobem car Alexandr I., její bratr, nechal postavit pravoslavný kostel.

Archiv[editovat | editovat zdroj]

Dopisy Alexandry jejímu dědečkovi Fridrichu II. Evženu, vévodovi z Württemberska, spolu s dopisy jejích sourozenců, napsané v letech 1795 až 1797, jsou uchovány ve Státním archivu Stuttgart (Hauptstaatsarchiv Stuttgart) ve Stuttgartu v Německu.[2]

Alexandřiny dopisy její švagrové Marii Tereze Neapolské jsou uchovány v Haus-, Hof- und Staatsarchivu ve Vídni v Rakousku.[3]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Frederik IV. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Hedvika Žofie Švédská
 
 
Petr III. Ruský
 
 
 
 
 
 
Petr I. Veliký
 
 
Anna Petrovna
 
 
 
 
 
 
Kateřina I. Ruská
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Jan Ludvík I. Anhaltsko-Dornburský
 
 
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Kristýna ze Zeutschu
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
 
 
 
 
Kristián August Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Albertina Frederika Bádensko-Durlašská
 
'Alexandra Pavlovna'
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Anselm František Thurn-Taxis
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Lobkovicová
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 45. 
  2. Landesarchiv Baden-Württemberg, Abt. Hauptstaatsarchiv Stuttgart - Findbuch G 236: Herzog Friedrich Eugen (1732-1797) - Strukturansicht. www2.landesarchiv-bw.de [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 
  3. AT-OeStA/HHStA HausA Sammelbände 61-5-12 15 Briefe von Erzherzogin Alexandra an Kaiserin Marie Therese, 1800 (Akt (Sammelakt, Grundzl., Konvolut, Dossier, File)). www.archivinformationssystem.at [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]