Švédský král
| Král švédský | |
|---|---|
| Sveriges konung | |
 | |
_(cropped).jpg) | |
| Úřadující Karel XVI. Gustav od 15. září 1973 | |
| Oslovení | Hans Majestät (Jeho Veličenstvo král) |
| Sídlo | Stockholmský palác |
| Následovnictví | korunní princezna Viktorie Švédská |
| Webová stránka | http://www.kungahuset.se |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Král Švédský je panovník a hlavou Švédské monarchie. Úřadujícím králem je od 15. září 1973 Karel XVI. Gustav z dynastie Bernadottů.
Pozice v organizační struktuře[editovat | editovat zdroj]
Švédsko je parlamentní monarchie. Výkonnou moc v zemi neprovádí král, jenž má omezené pravomoci. Legislativa, rozpočtové právo a kontrola vlády a administrativy leží spíše na parlamentu - Rigsdagu, výkonná moc na vládě, správních a místních úřadech a soudnictví na soudech.
Postavení krále v ústavní organizační struktuře je upraveno především v hlavním zákonu o organizaci státu Regeringsformen z roku 1974. Příslušná ustanovení jsou tato:[1]
Kapitola 1 – Základy organizace státu
§ 5
Monarchická forma vlády, nástupnictví na trůn
Král, resp. královna, usednuvší na švédský trůn podle dědického práva, je hlavou státu království. Je-li hlavou státu královna, platí pro ni ustanovení článku Ústavy o králi.
Kapitola 5 – Hlava státu
§ 1
Vztahy s vládou
Hlavu státu informuje předseda vlády o záležitostech státu. V případě potřeby se vláda schází v Radě, které předsedá hlava státu.
§ 2
Úřední požadavky, neslučitelnost, zahraničí cesty
Hlava státu musí být švédským občanem a musí mu být alespoň osmnáct let. Nesmí být zároveň ministrem nebo předsedou Říšského sněmu nebo poslancem státního sněmu. Hlava státu se musí o cestě do zahraničí předem poradit s premiérem země.
§ 3
Zastoupení dočasným říšským správcem
Nemůže-li král plnit své povinnosti kvůli nemoci, z důvodu nepřítomnosti (při cestě do zahraničí nebo z jiných důvodů), přebírá jeho povinnosti člen královské rodiny podle platného nástupnictví na trůn, který je schopen výkonu moci a zastupuje krále jako dočasný regent.
§ 4
Regent v případě uprázdnění trůnu či nezletilosti následníka trůnu
Vyhasne-li panovnický rod, jmenuje Riksdag regenta, který až do odvolání přebírá povinnosti hlavy státu. Riksdag zároveň jmenuje zástupce regenta.Totéž platí, pokud král zemře nebo abdikuje a dědic trůnu je mladší osmnácti let.
§ 5
Ztráta úřadu
Nemůže-li král vykonávat své povinnosti po dobu šesti měsíců bez přerušení nebo tak nečiní, musí to vláda oznámit Říšskému sněmu. Říšský sněm rozhodne, zda má být král považován za abdikovavšího.
§ 6
Prozatímní regent v případě uvolnění trůnu a dočasné překážky
Není-li pro úřad k dispozici nikdo, kdo by vyhovoval požadavkům § 3 nebo 4, může Riksdag vládním nařízením jmenovat prozatímním regentem jinou osobu. Předseda Říšského sněmu (není-li toho schopen, pak místopředseda Říšského sněmu) vykonává funkci prozatímního regenta na základě vládního nařízení, pokud toho není schopna jiná oprávněná osoba.
§ 7
Indemnita
Král nesmí nést odpovědnost za své činy. Regent nesmí nést odpovědnost za své činy ve funkci hlavy státu.
Následnictví trůnu[editovat | editovat zdroj]
Úřad švédského krále je dědičný. Nástupnictví na trůn se řídí zákonem o nástupnictví (Successionsordningen, SO) z roku 1810, přičemž rovné dědictví v ženské linii bylo zavedeno revizí tohoto zákona v roce 1979.
Královský dům a královská rodina[editovat | editovat zdroj]
Dne 7. října 2019 podepsal král Karel XVI. Gustav rozhodnutí, že děti prince Karla Filipa a princezny Madeleine již nebudou součástí královské dynastie, ale pouze členy královské rodiny. To znamená ztrátu titulu královské výsosti, přičemž titul vévody a vévodkyně z Värmlandu zůstává nedotčen. Nemění se ani pořadí nástupnictví na trůn. Rozhodnutí vyplývá ze skutečnosti, že královská rodina by měla být omezena na osoby, které plní veřejné úkoly jménem krále. Vzhledem k tomu, že to se v budoucnu od dětí Karla Filipa a Madeleine neočekává, jsou považovány za soukromé osoby a mohou také později nastoupit do zaměstnání nebo vykonávat ekonomickou činnost, kterou by jako členové panovnického domu vykonávat nemohly.[2]
Princ Karel Filip a princezna Madeleine se vyjádřili, že toto rozhodnutí podporují a přijímají pozitivně, neboť dává jemu a jeho dětem větší svobodu volby a příležitost utvářet svůj život jako soukromé osoby.[3]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu švédská monarchie na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku König von Schweden na německé Wikipedii.
- ↑ Text ins Deutsche übersetzt nach Regeringsform 1974 in der schwedischsprachigen Wikisource – kursive Überschriften nicht amtlich
- ↑ Förändringar inom Det Kungl. Huset Archivováno 6. 5. 2021 na Wayback Machine. (schwedisch)
- ↑ Expressen: Kungens beslut: Barnen utesluts från kungahuset, 7. Oktober 2019