Marie Augusta Thurn-Taxis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Augusta Thurn-Taxis
vévodkyně württemberská
Sňatek 1. května 1727
Manžel Karel Alexandr Württemberský
Úplné jméno Marie Auguste Anna Württemberská
Narození 11. srpna 1706
Frankfurt nad Mohanem
Úmrtí 1. února 1756
Göppingen
Potomci Karel Evžen
Ludvík Evžen
Fridrich II. Evžen
Augusta Alžběta
Rod Thurn-Taxisové
Otec Anselm František Thurn-Taxis
Matka Maria Ludovika Anna Francisca z Lobkovic

Marie Augusta Thurn-Taxis (11. srpna 1706, Frankfurt nad Mohanem1. února 1756, Göppingen) byla členka rodu Thurn-Taxisů a sňatkem také vévodkyně württemberská. Marie Augusta se také přes syna Fridricha II. Evžena stala předkyní mnoha významných šlechticů; Alžběty Vilemíny Württemberské, Marie Fjodorovny nebo rakouské arcivévodkyně Marie Doroty Württemberské. Taktéž byla babičkou prvního württemberského krále; Fridricha I.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mariin otec Anselm František
Mariin nejstarší syn Karel Evžen

Marie Augusta se narodila 11. srpna 1706 ve Frankfurtu nad Mohanem. Vyrůstala v Rakouském Nizozemí. Jejími rodiči byli Anselm František Thurn-Taxis a jeho manželka Maria Ludovika Anna Francisca z Lobkovic, dcery Ferdinanda Augusta z Lobkovic. Měla jediného sourozence; bratra Alexandra Ferdinand, pozdějšího třetího prince Thurn-Taxis, jehož syn se nakonec oženil s Mariinou dcerou.

Mariina jediná dcera; Augusta

Marie Augusta byla vybrána jako nevěsta pro Karla Alexandra, vévodu Württemberska-Winnentalu. Především se tak stalo díky jejímu římskokatolickému vyznání. Svatba proběhla 1. května 1727, kdy bylo Marii 21 let a Karlovi Alexandrovi 43 let. Z manželství vzešly čtyři přeživší dětí; tři synové, jedna dcera. Vztah manželů ale nebyl příliš dobrý. Manželství trvalo deset let, ale manželé se téměř bez ustání hádali. Karel Alexandr dokonce nechal Marii Augustu špehovat. Roku 1736 nechal Karel Alexandr Marii podepsat smlouvu, která jí zakazuje jakkoliv mu do vládnutí zasahovat.

Manžel Marie Augusty Karel Alexandr náhle zemřel 12. března 1737 v předvečer odchodu na vojenskou inspekci. V té době bylo jejich nejstaršímu synovi Karlovi Evženovi teprve devět let, takže nemohl po otci převzít vévodství. Regentkou se mu nakonec dne 5. listopadu 1737 stala matka Marie Augusta. Své děti vychovávala dobře a měla velké požadavky na jejich vzdělání, především co se týkalo nejstaršího syna a dědice.

Mezi lety 1739 až 1740 měla Marie poměr s armádním kapitánem. Zvěsti o jejím možném těhotenství se rozšířily tak, že rada musela zahájit vyšetřování. Kapitán byl z armády propuštěn a Marie Augusta musela zůstat po dobu pěti měsíců v Bruselu. To způsobilo, že se nemohla věnovat povinnostem vévodkyně. Například nemohla zabránit spojenectví Württemberska s Pruskem, což mělo katastrofální následky v podobě Války o rakouské dědictví.

Roku 1741 jí byl udělen Řád černé orlice. Následně, od roku 1744 měla Marie Augusta zpět své postavení a získala si značný vliv. Například zařídila vojenskou kariéru pro oba její nejstarší syny, což jim umožnilo přijímat provize v pruské armádě. V roce 1748 povzbudila svého nejstaršího syna Karla Evžena vstoupit do svazku s členkou rodu Hohenzollernů Alžbětou Bedřiškou Žofií Braniborsko-Bayreuthskou, neteří Fridricha Velikého.

Po tom, co její syn dosáhl dostatečného věku, stáhla se do ústraní. Zemřela 1. února 1756 v Göppingenu. Je pohřbena v Ludwigsburgu.[1]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z desetiletého manželství s Karlem Alexandrem vzešly čtyři přeživší děti; tři synové a dcera.[2]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Marie Auguste of Thurn and Taxis na anglické Wikipedii.

  1. Lamoral I Graf von Taxis [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2016-04-29]. Dostupné online. 
  2. Marie-Auguste Prinzessin von Thurn und Taxis1 [online]. thepeerage.com, rev. 2002-11-29 [cit. 2016-04-29]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

WILSON, Peter H. Queenship in Europe 1660-1815: The Role of the Consort. [s.l.]: Cambridge University Press, 2004. ISBN 0-521-81422-7.