Ludwigsburg

Ludwigsburg
	Farní kostel na náměstí
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°53′51″ s. š., 9°11′32″ v. d.
Nadmořská výška	293 m n. m.
Stát	Německo
Spolková země	Bádensko-Württembersko
Vládní obvod	Stuttgart
Zemský okres	Ludwigsburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	43,4 km²
Počet obyvatel	94 157 (2022)
Hustota zalidnění	2 172 obyv./km²
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Werner Spec (nezávislý)
Vznik	1704
Oficiální web	www.ludwigsburg.de
Telefonní předvolba	07141, 07144 (Poppenweiler)
PSČ	71634–71642, 71672 (Makenhof)
Označení vozidel	LB, VAI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludwigsburg je německé velké okresní město, ležící asi 12 km severně od Stuttgartu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Leží na řece Neckar v Neckarské pánvi a je součástí metropolitního regionu Stuttgart.

V roce 2022 zde žilo 93.312 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Střední tok řeky Neckar, při kterém se Ludwigsburg nachází, byl osídlen již v mladší době kamenné a době bronzové, území bylo prozkoumáno v roce 1965, před plánovanou výstavbou obytné čtvrti na pozemcích zámeckých polí. V době železné bylo území osídleno Kelty. V 1. století se území dostalo pod nadvládu Římanů, kteří je kontrolovali až do roku 260, kdy byli vytlačeni Alamany. Pak v následujících 1500 letech zůstalo převážně jen zemědělsky obděláváno.

V letech 1709–1733 si zde Eberhard Ludwig, vévoda Württemberský dal na zelené louce postavit největší barokní stavební zámecký komplex v Německu, sestávající ze 16 staveb a česky nesprávně nazývaný Palác Ludwigsburg. Při něm se začala rozrůstat městská zástavba, pro jejíž rozvoj kníže obyvatelům zajistil několikaletou úlevu od daní, bezplatný dovoz stavebního materiálu, bezcelní dovoz zboží a náboženskou svobodu.

3. září 1718 Ludwigsburg získal městská práva. Mezi lety 1730 a 1800 se Ludwigsburg několikrát stal královským sídlem, jelikož panovníkům vyhovoval více, než blízký Stuttgart. Roku 1756 byla v objektu starých kasáren založena porcelánka Ludwigsburg, nejdříve jako továrna na fajáns. Po získání licence a přísunu hlíny zahájila výrobu porcelánu; zaměstnávala nejlepší malíře a modeléry jižního Německa a produkovala množství figurálního porcelánu; vyráběla pod ochranou knížete Karla Evžena, vévody Württemberského († 1793) a po jeho smrti se její výroba ještě rozšířila.

Při oslavách 300. výročí založení zámku v roce 2004 v něm byla otevřena galerie a muzeum keramiky a porcelánu.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Eglosheim
Grünbühl
Hoheneck s termálními lázněmi (od roku 1907)
Neckarweihingen
Oßweil
Pflugfelden
Poppenweiler
Weststadt

Památky[editovat | editovat zdroj]

Rezidenční zámek se zámeckými zahradami- rozsáhlý komplex 16 budov podle plánů z roku 1704 stavěl Johann Fridrich Nette v letech 1709–1733, štukatury vytvořil Donato Giuseppe Frisoni, ten z Prahy přivedl sochaře Ondřeje Filipa Quitainera, který tesal sochařskou výzdobu schodiště.
lovecký zámeček Favorite
zámeček Monrepos u jezera
Palác Grävenitz - dům Vilemíny z Grävenitz (1685-1744) milenky knížete
barokní farní kostel
barokní kašna na náměstí