Přeskočit na obsah

Ludwigsburg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludwigsburg
Ludwigsburg – znak
Znak
Poloha
Souřadnice48°53′51″ s. š., 9°11′31″ v. d.
Nadmořská výška293 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBádensko-Württembersko
Vládní obvodStuttgart
Zemský okresLudwigsburg
Ludwigsburg
Ludwigsburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha43,34 km²[1][2]
Počet obyvatel94 859 (2023)[3]
Hustota zalidnění2 188,7 obyv./km²
Správa
StarostaMatthias Knecht (od 2019)
Vznik1704
Oficiální webwww.ludwigsburg.de
Telefonní předvolba07141
PSČ71634–71642
Označení vozidelLB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludwigsburg je německé velké okresní město, ležící asi 12 km severně od Stuttgartu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Leží na řece Neckar v Neckarské pánvi a je součástí metropolitního regionu Stuttgart.

V roce 2022 zde žilo 93.312 obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Střední tok řeky Neckar, při kterém se Ludwigsburg nachází, byl osídlen již v mladší době kamenné a době bronzové, území bylo prozkoumáno v roce 1965, před plánovanou výstavbou obytné čtvrti na pozemcích zámeckých polí. V době železné bylo území osídleno Kelty. V 1. století se území dostalo pod nadvládu Římanů, kteří je kontrolovali až do roku 260, kdy byli vytlačeni Alamany. Pak v následujících 1500 letech zůstalo převážně jen zemědělsky obděláváno.

V letech 1709–1733 si zde Eberhard Ludwig, vévoda Württemberský dal na zelené louce postavit největší barokní stavební zámecký komplex v Německu, sestávající ze 16 staveb a česky nesprávně nazývaný Palác Ludwigsburg. Při něm se začala rozrůstat městská zástavba, pro jejíž rozvoj kníže obyvatelům zajistil několikaletou úlevu od daní, bezplatný dovoz stavebního materiálu, bezcelní dovoz zboží a náboženskou svobodu.

3. září 1718 Ludwigsburg získal městská práva. Mezi lety 1730 a 1800 se Ludwigsburg několikrát stal královským sídlem, jelikož panovníkům vyhovoval více, než blízký Stuttgart. Roku 1756 byla v objektu starých kasáren založena porcelánka Ludwigsburg, nejdříve jako továrna na fajáns. Po získání licence a přísunu hlíny zahájila výrobu porcelánu; zaměstnávala nejlepší malíře a modeléry jižního Německa a produkovala množství figurálního porcelánu; vyráběla pod ochranou knížete Karla Evžena, vévody Württemberského († 1793) a po jeho smrti se její výroba ještě rozšířila.

Při oslavách 300. výročí založení zámku v roce 2004 v něm byla otevřena galerie a muzeum keramiky a porcelánu.

Části města

[editovat | editovat zdroj]
Celkový pohled na vstupní frontu zámku Ludwigsburg se zahradami
  • Eglosheim
  • Grünbühl
  • Hoheneck s termálními lázněmi (od roku 1907)
  • Neckarweihingen
  • Oßweil
  • Pflugfelden
  • Poppenweiler
  • Weststadt

Památky

[editovat | editovat zdroj]
  • Rezidenční zámek se zámeckými zahradami- rozsáhlý komplex 16 budov podle plánů z roku 1704 stavěl Johann Fridrich Nette v letech 1709–1733, štukatury vytvořil Donato Giuseppe Frisoni, ten z Prahy přivedl sochaře Ondřeje Filipa Quitainera, který tesal sochařskou výzdobu schodiště.
  • lovecký zámeček Favorite
  • zámeček Monrepos u jezera
  • Palác Grävenitz – dům Vilemíny z Grävenitz (1685-1744) milenky knížete
  • barokní farní kostel
  • barokní kašna na náměstí

Známé osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2018 (4. Quartal). Spolkový statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-03-10].
  3. ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludwigsburg&oldid=25568868“