Montbéliard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Montbéliard
radnice
radnice
Montbéliard – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška311–454 m n. m.
StátFrancieFrancie Francie
RegionBurgundsko-Franche-Comté
DepartementDoubs
ArrondissementMontbéliard
KantonMontbéliard-Est
Montbéliard-Ouest
Montbéliard
Montbéliard
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha15,01 km²
Počet obyvatel26 084 (2012)
Hustota zalidnění1 737,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.montbeliard.com
PSČ25200
INSEE25388
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Montbéliard (německy Mömpelgard) je francouzské město v departementu Doubs v regionu Burgundsko-Franche-Comté (do roku 2016 Franche-Comté). V roce 2012 zde žilo 26 084 obyvatel.[1] Je centrem arrondissementu Montbéliard. Město se nacházející přibližně 13 km od hranic se Švýcarskem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Znak Montbéliardského hrabství.

Roku 1042 vyčlenil římský císař Jindřich III. Montbéliard s okolím z burgundského hrabství a učinil z něj hrabství v rámci Burgundského království (součást Svaté říše římské). Prvním hrabětem byl Ludvík ze Scarpone. Po něm následoval jeho syn Dětřich I. a vnuk Dětřich II., který nezanechal mužské dědice a tak po jeho smrti hrabství připadlo jeho vnukovi Amadeovi z Montfauconu (syn jeho dcery Sofie). Jeho potomek Dětřich III. vyvolal následnický spor, když svou dědičkou určil pravnučku Guillemettu z Neuchâtelu, dceru neuchâtelského hraběte Amadea, zatímco si následnictví nárokoval i vnuk Dětřicha III. Theobald z Neuchâtelu. Guillemettiným manželem a spoluvládcem se stal Renaud Burgundský, za jehož vlády v roce 1283 byla Montbéliardu udělena charta práv a svobod, která platila až do francouzské revoluce. Renaud se také vzdal některých částí hrabství (Blamont a Châtelot) aby urovnal spor o následnictví s Theobaldem.

Roku 1397 připadlo hrabství Henriettě d'Orbe, která se provdala za württemberského hraběte Eberharta IV., který se stal jejím spoluvládcem. Po její smrti připadlo (losem) hrabství staršímu synu hraběcího páru Ludvíkovi z Urachu. Mladší syn Ulrich byl Ludvíkem odškodněn 40 000 florinty. Dědictví dále obsahovalo panství Granges-le-Bourg, Clerval, Passavant, Etobon, Porrentruy. Montbéliard se tak stal součástí württemberských držav, přičemž připadal mladším potomkům Henrietty a Eberharta. Roku 1597 bylo hrabství povýšeno na okněžněné hrabství. Za vlády protestantských panovníků se zde v průběhu 16. století prosadilo luteránství. V roce 1617 připadl Montbéliard Ludvíku Fridrichovi (mladší syn württemberského vévody Fridricha I.). Pod vládou jeho potomků zůstal až do roku 1723, kdy jeho legitimní mužská linie vymřela.[2] Poté Montbéliardské knížectví připadlo zpět württemberským vévodům, kteří mu vládly odděleně od vlastního Württemberska až do Velké francouzské revoluce. Za vlády Karla Alexandra obsadila v roce 1793 Montbéliard revoluční Francie a připojila ho nejprve k departementu Haute-Saône, poté Mont-Terri a ještě později roku 1800 společně s celým Mont-Terri k Haut-Rhin. Syn Karla Alexandra Fridrich II. Evžen se nároku na Montbéliard vzdal v roce 1796 poté, co byl odškodněn územím na pravém břehu Rýna. Montbéliard byl v roce 1814 připojen k departementu Doubs.

Württemberskou vládu připomíná první a čtvrté pole městského znaku s černým parožím ve zlatém poli.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Montbéliard na anglické Wikipedii a County of Montbéliard na anglické Wikipedii.

  1. INSEE
  2. VELDE, François. House Laws of Württemberg [online]. Heraldica.org, 30. říjen 2005 [cit. 2022-08-14]. Dostupné online. (anglicky, německy) 
  3. INSEE (ZIP 2,2 MB)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]