Václav Eusebius Popel z Lobkovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Eusebius
kníže Popel z Lobkowicz
Hebbelynck - Vaclav Eusebius (1609-1677) 2e Prince Lobkowicz.jpg
Vévoda zaháňský
Ve funkci:
1646 – 1677
NástupceFerdinand August z Lobkovic
2. kníže z Lobkovic
a 2. vladař domu lobkowiczkého
Ve funkci:
16. červen 1628 – 22. duben 1677
PředchůdceZdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic
NástupceFerdinand August z Lobkovic
Prezident tajné rady a 1. ministr
Ve funkci:
1669 – 1674
PanovníkLeopold I.
Nejvyšší hofmistr císařského dvora
Ve funkci:
1665 – 1674
PanovníkLeopold I.
PředchůdceJan Ferdinand z Porcia
NástupceJan Maximilián z Lambergu
13. prezident dvorské válečné rady
Ve funkci:
1652 – 1665
PanovníkFerdinand III., Leopold I.
PředchůdceJindřich Šlik
NástupceAnnibale Gonzaga
Dvorský válečný rada
Ve funkci:
1636 – ?
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.

Narození20. ledna 1609
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí22. dubna 1677 (ve věku 68 let)
Roudnice nad Labem Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníRoudnice nad Labem
TitulHodnostní korunka náležící titulu kníže 1672 potvrzení říšského knížecího stavu
Choť
RodičeZdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (1568–1628) a Polyxena z Pernštejna (1566–1642)
DětiFerdinand August z Lobkovic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1644 Řád zlatého rouna (č. 403)
CommonsVáclav z Lobkowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Eusebius Popel z Lobkowicz, zjednodušeným pravopisem z Lobkovic (německy Wenzel Eusebius Popel von Lobkowitz; 20. ledna 1609 Praha22. dubna 1677 Roudnice nad Labem) byl český šlechtic, druhý panující kníže z Lobkovic a od roku 1646 vévoda zaháňský. Působil jako císařský politik a vojevůdce.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Klášterní kostel sv. Václava v Roudnici nad Labem, místo posledního odpočinku Václava Eusebia a jeho první manželky Johany Myškovny ze Žlunic.

Byl jediným synem Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic (1568–1628) a Polyxeny z Pernštejna (1566–1642).

Po skončení studií se věnoval vojenské službě. V roce 1631 byl jmenován plukovníkem, od roku 1636 velel vojenskému oddílu a v roce 1646 stal se vrchním velitelem říšské armády. V roce 1636 byl jmenován dvorským válečným radou, v roce 1640 polním podmaršálem, v roce 1647 vrchním polním maršálem a v roce 1652 se stal prezidentem dvorské válečné rady.

V roce 1658 byl přítomen zvolení a korunovaci Leopolda I. na římského císaře ve Frankfurtu nad Mohanem.[1]

Od roku 1665 zastával úřad nejvyššího císařského hofmistra a v roce 1669 jej císař jmenoval prvním ministrem habsburské říše. V této funkci mimo jiné s ostatními členy státní rady potrestal účastníky Wesselényiho spiknutí chorvatské a uherské šlechty proti císaři.

Vládl téměř neomezeně a snažil se o spojenectví s Francií. V roce 1674 přivodila španělská strana jeho pád, 19. října 1674 byl zatčen a vykázán do domácího vězení na roudnickém zámku.

Václav Eusebius kníže Popel z Lobkovic zemřel 22. dubna 1677 na zámku v Roudnici nad Labem. Pohřben byl v kapucínském klášterním kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

V roce 1644 byl přijat mezi rytíře Řádu Zlatého rouna. Císař v roce 1641 povýšil jeho říšské panství Neustadt a. d. W. a Störnstein na okněžněné hrabství Sternstein (Sterneck) a v roce 1653 jej uvedl do kolegia říšských knížat (říšská knížecí rada). V roce 1646 získal knížectví Zaháňské a s ním i vévodský titul.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Roudnice nad Labem, Chlumec, Litomyšl, Lobkovice, Waldthurn, Schönsee

Manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]

Václav Eusebisu byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se 3. listopadu 1638 stala Johana hraběnka Myškovna ze Žlunic (1600 – 17. ledna 1650, pohřbena v kapucínském kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem), dcera Karla Častovce Myšky ze Žlunic († 1602) a Magdaleny Kaplířové ze Sulevic († 1617), vdova po Václavu Štastném Pětipeském z Chýš († 1638). Manželství zůstalo bezdětné.

Jeho druhou manželkou se 20. ledna 1653 stala evangelička Augusta Žofie falckraběnka na Rýně ze Sulzbachu (22. listopadu 1624 – 30. dubna 1682 Norimberk), dcera Augusta Bavorského (1582–1632), falckraběte rýnského ze Sulzbachu, a Hedviky princezny z Holštýnsko-Gottorpské (1603–1657). Narodilo se jim pět dětí:

  • 1. syn (*/† 31. 1. 1654)
  • 2. Ferdinand August Leopold (1655 – 1715)
  • 3. Filip Ferdinand Adalbert (12. 9. 1656 – 2. 1. 1659)
  • 4. Marie Hedvika Zofie (30. 4. 1658 – 24. 3. 1660)
  • 5. František Vilém Ignác (15. 9. 1659 – 6. 1. 1698)

Mezi přímé potomky Václava Eusebia z Lobkovic patří např. ruský car Mikuláš I., ale také anglický král Jiří VI. (a tedy i jeho dcera Alžběta) anebo princ Filip, vévoda z Edinburghu. Současný britský král Karel III. je tedy přímým potomkem Václava Eusebia ze strany obou rodičů.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 377. 
  2. [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 130. 
  • KUBEŠ, Jiří. Český šlechtic řídil chod monarchie. Živá historie. Březen 2010, s. 48–50. 
  • POLÍVKA, Eduard. Pět století lobkowiczkých numismatických památek 1547-1958. Praha: Česká numismatická společnost, 1998. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]