Kaplířové ze Sulevic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaplířové ze Sulevic
Erb Kaplířů ze Sulevic
Erb Kaplířů ze Sulevic
země České království
tituly Hraběcí
zakladatel Pešek Kaplíř ze Sulevic
rok založení 11. století

Kaplířové ze Sulevic byli starý český vladycký rod. Svůj přídomek odvozovali od vsi SulejoviceLovosic.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kašpar Kaplíř ze Sulevic

V historických pramenech se jméno rodiny objevuje ve tvarech Kapléřové ze Sulevic, Kaplirz de Sulewicz, Cap(p)ler(i) de Sulewicz či Kappler von Sulewicz).

V první polovině 14. století se uvádí jako první předek rodu Pešek Kaplíř ze Sulevic. O několik let později se jeho rod rozdělil na několik větví. Objevil se například Kunat Kaplíř ze Sulevic (Kunadus Kapler de Sulewic), Petrman z Milešova či Petr Kaplíř ze Sulevic (v letech 1392–1393 rektor právnické univerzity v Praze, též probošt u kostela sv. Kříže ve Vratislavi). Hlavní větev založili bratři Hanuš a Bušek, která se později rozmnožila a vytvořila další odnože. K hlavní větvi přibylo dalších šest linií. Majetek drželi převážně na Lovosicku a Litoměřicku (např. Libochovany, Milešov, Nedvědíč, Újezd pod Ostrým, Solany, Skalku, Tuchořice či Netluky). Jedna z větví více než sto let vlastnila Vimperk. Po jistou dobu měli v držení i Zvíkov, který později vyměnili za Zbiroh.

Po porážce na Bílé hoře část rodu emigrovala, jiní se později vrátili. Mezi nejznámější příslušníky rodu patří členové poslední třebívlické větve:

Kašpar Kaplíř ze Sulevic (asi 1541–1621) působil jako purkrabí na Karlštejně a císařský rada. Měl značnou autoritu i u českých stavů. Jako jeden z direktorů stavovského povstání popraven na Staroměstském náměstíPraze. Pouze rozsudek mu byl „zmírněn“ – po stětí nebyl rozčtvrcen. Jeho vnuk Oldřich odešel kvůli své víře do ciziny; roku 1653 v chudobě ve Švédsku zemřel.

Druhý Kašparův vnuk Kašpar Zdeněk se stal císařským důstojníkem, kvůli čemuž musel přestoupit na katolické náboženství, bojoval za třicetileté války. Jako člen dvorské válečné rady a později císařský generál byl povýšen do stavu říšských hrabat. Proslavil se roku 1683, kdy řídil obranu Vídně obležené Turky a kterou se mu podařilo uhájit. Zemřel bez dědiců v témže roce a zanedlouho vymřel i celý rod.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Původně měli ve znaku pouze orlí křídlo, které v průběhu doby změnilo barvu na stříbrnočerveně šachované v modrém poli, k tomu po povýšení do hraběcího stavu připojili erb s poloviční orlicí.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Hrzány z Harasova, kteří po vymření Kaplířů převzali jejich majetek, dále pak s Lobkovici, Kolovraty či Doupovci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Kaplířové ze Sulevic, s. 68-69. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]