Vimperk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o jihočeském městě. O ozdobném štítu pojednává článek Vimperk (architektura).
Vimperk
Vimperské Náměstí Svobody se zvonicí a kostelem
Vimperské Náměstí Svobody se zvonicí a kostelem
Znak obce VimperkVlajka obce Vimperk
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0315 550647
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Prachatice (CZ0315)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vimperk
Historická země Čechy
Katastrální výměra 80,02 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 399 (2019)[1]
Nadmořská výška 694 m n. m.
PSČ 385 01
Zákl. sídelní jednotky 31
Části obce 22
Katastrální území 16
Adresa městského úřadu Městský úřad Vimperk
Steinbrenerova 6
385 17 Vimperk
Starostka Ing. Jaroslava Martanová
Oficiální web: www.mesto.vimperk.cz
Email: urad@mesto.vimperk.cz
Vimperk
Vimperk
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vimperk (německy Winterberg) je historické město v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, 25 km jihozápadně od Strakonic, na úpatí Boubína na Šumavě. Žije zde přibližně 7 400[1] obyvatel.

Město patrně vzniklo na Zlaté stezce, po které se do Čech dopravovala sůl. Je zde zámek, gotický kostel, svérázné svažité náměstí s městskou věží a zachovalé části městských hradeb. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Vimperk je výchozím bodem pro velkou část turistických výprav na Šumavu. Pro výrobu zde mívaly hlavní význam oděvní, polygrafické, sklářské ale hlavně dřevozpracující závody. Dnes je to především omezená tradiční polygrafická výroba, výroba měřicích přístrojů a další menší závody.

Na severozápadním okraji města leží místní část číslo II, kde je zámek i poměrně zachovalé centrum města, které také nejvíce navštěvují turisté. Historická část leží na skalnatém ostrohu nad řekou Volyňkou, která ji bezpečně chránila z jihu. Na severní straně je rovnoběžné údolí (dnes Pivovarská ulice), které město odděluje od zámku. Centrum tvoří silně svažité velké náměstí s radnicí, městskou věží a kostelem, dále malé náměstí, které je neoficiálním centrem, síť ulic kolem Pivovarské ulice a městský park.

Název[editovat | editovat zdroj]

Mniši stavěli osady a pojmenovali je podle svých dřívějších domovů (Winterberg).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo jako kolonizační osada, nad níž v letech 1251–1260 vybudoval Purkart z Janovic hrad. Osadu roku 1423 vypálili husité, v roce 1479 ji král Vladislav Jagellonský povýšil na město, které si pak postavilo mohutné hradby, zčásti dosud zachované. Od konce 13. do 17. století bylo město cílovou stanicí jedné ze tří větví Zlaté stezky, po níž se do Čech z Pasova dopravovala sůl. Stezka vstupovala do města brankou blízko horního (západního) konce náměstí (dnešní ulice Zlatá stezka). Z tohoto obchodu město zbohatlo a prosperovalo do roku 1637, kdy Ferdinand II. zakázal, aby se sůl z Rakouska dopravovala přes Bavorsko. Tím město ztratilo na významu a obchod se solí se přesunul do Českých Budějovic. Od roku 1395 patřilo město Kaplířům ze Sulevic a od roku 1494 Malovcům z Chýnova. Malovcové Vimperk ztratili svou účastí na protihabsburském povstání v roce 1547.

Pohled na historické město ze zámku

Roku 1484 pracoval ve Vimperku pasovský tiskař Johann Alacraw, takže Vimperk je po Plzni patrně druhým českým městem, kde se tiskly knihy. Dva z jeho latinských tisků jsou vystaveny v muzeu na zámku. Od roku 1563 patřil Vimperk Vilémovi z Rožmberka, od roku 1630 Eggenbergům a od roku 1798 až do vyvlastňování ve 20. století patřilo rodu Schwarzenbergů (tzv. Hlubocké větve). Roku 1855 založil zde Jan Steinbrener tiskárnu, která se zabývala hlavně tiskem modlitebních knih, kalendářů a později i dětských knih. Roku 1930 vytiskla přes 34 milionů kalendářů, přes 96 milionů modlitebních knih v mnoha jazycích a proslavila se zejména tiskem miniaturních bibliofilských knížek[2] a Koránů[3]. V současné době je objekt tiskáren z velké části opraven a nachází se v něm Penzion Volyňka.[4] Nakladatelství J. Steinbrenner bylo po roce 1945 přeneseno do hornorakouského města Schärdingu.

Roku 1900 měl Vimperk 314 domů, 464 obyvatel, kteří při sčítaní uvedli za svou řeč češtinu a 4225, kteří uvedli jako svou řeč němčinu.[5] V roce 1930 mělo město 4823 obyvatel, z toho 1185 Čechů. Roku 1904 velká část města vyhořela a domy na náměstí dostaly nové fasády.[6]

Od 25. června1912 do vypuknutí váky byla provozována pravidelná autobusová linka na trase Pasov – Kunžvart – Vimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3700 osob.[7]

Ve 20. století se město silně rozrostlo severovýchodním i jihovýchodním směrem, vznikl nový průmysl a velká kasárna. Rozvoj automobilismu ve druhé polovině století si vyžádal silniční průtah centrem města, silnice I/4 však historické město objíždí z jihu, údolím Volyňky.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Klima je chladné a mírné, klasifikované jako vlhké kontinentální podnebí. Průměrná roční teplota ve Vimperku je 6,1 °C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje je 940 milimetrů.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Vimperk – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Průměrné maximum [°C] 0,7 0,8 6,1 11,1 16,3 19,3 21 20,6 16,9 11,2 4,4 0,7
Průměrné minimum [°C] -7 -6,6 -2 -3 0,6 5,1 8,4 10,1 9,8 6,6 2,4 -1,4
Deštivé dny 2 4 3 4 6 3 2 2 4 4 4 6
Zdroj: climate-data.org listopad 2019

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel města Vimperk[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2019
Počet obyvatel 6 656 7 224 7 751 8 320 8 768 8 172 8 674 5 288 6 073 6 657 7 257 8 090 8 281 7 743 7399

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Římskokatolická farnost Vimperk.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Území kraje mělo vždy spíše rekreační charakter než charakter průmyslové oblasti.

Zemědělství a ostatní prvovýroba[editovat | editovat zdroj]

  • Pstruhařství

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • Rohde & Schwarz
  • OV Media
  • KH Střechy
  • Vimperská masna (zastavila výrobu 2017)
  • Strojírna Vimperk

Služby[editovat | editovat zdroj]

  • BH-Nemocnice

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město leží na železniční trati 198 Strakonice – Volary, která zde má nádraží ve východní části města a zastávku západně od města. Přes Vimperk vede silnice I/4 z Prahy do Pasova a Mnichova, která se blízko nádraží kříží se silnicí II/145. Blízko je také autobusové nádraží s přímými spoji do Prachatic, Strakonic, Kašperských Hor, Českých Budějovic, do Prahy a dalších měst.

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřské školy
  • Základní školy
  • Střední škola
  • Základní umělecká škola
  • Všeobecné a sportovní gymnázium

Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • Městské kulturní středisko, Johnova 226
  • Kulturní dům Cihelna, 1. máje 477

Sport[editovat | editovat zdroj]

Festivaly[editovat | editovat zdroj]

  • Majáles Vimperk
  • Vimperská pouť
  • Vimperský Frňák
  • Městské zámecké slavnosti
  • Dny evropského dědictví
  • NaturVision Vimperk

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vimperku.
Letecký pohled
  • Zámek, původně hrad, přestavěný v 16. a 17. století, v současnosti Národní kulturní památka. Roku 2009 prošel rozsáhlým zkoumáním archeologů a památkářů. V současnosti funguje především jako muzeum. Vzniknout by zde mělo mezinárodní Environmentální vzdělávací centrum.
  • Kostel Navštívení P. Marie je nepravidelné gotické trojlodí s jednou věží, původně ze 13. století, přestavěn 1365 a v 16. století znovu zaklenuta loď jednoduchou síťovou klenbou. Barokně byl kostel upraven v 18. století. Na hlavním oltáři z roku 1702 je také kamenná gotická socha Madony (kolem 1400), dřevěná Vimperská madona (kolem 1420) je v Národní galerii a v kostele je řada cenných barokních obrazů. Po stranách hlavního oltáře jsou dvě velké vitráže z konce 19. století, vytvořené Janem Zachariášem Quastem pro světovou výstavu ve Vídní a poté věnované kostelu. Jsou to obrazy Ježíše a Panny Marie bohatě zdobené rostlinnými a architektonickými prvky.
  • Městská věž z doby kolem 1500 s gotickým portálem a sgrafity, upravená roku 1909.
  • Stará radnice, barokní stavba s ozdobným průčelím.
  • Hřbitovní kostel svatého Bartoloměje ze 13. století má cenné nástěnné malby z druhé poloviny 15. století. Vnější vzhled byl upraven v 19. století.
  • Zbytky hradeb, zejména v západní části, se sedmi zachovanými baštami a Černou branou na cestě do zámku.[6]
  • Přírodní rezervace Radost
  • Památné stromy:
  • Naučné stezky v okolí Vimperka Chalupská slať, Pravětínský okruh, Sudslavická stezka, Povydří, Boubínský prales, Medvědí stezka, Jezerní slať, Mařský vrch – kamenné moře.
  • Křížová cesta

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. http://www.vimperk.cz/27/cz/normal/turistika-ve-meste-vimperk-a-okoli/?artid=144&lang=cz&mode=n
  3. https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihocesky-kraj/prachatice/1297-33461-vimperske-korany-se-vyvazely-do-celeho-nejen-arabskeho-sveta-.html
  4. [1]
  5. Ottův slovník naučný, heslo Vimperk
  6. a b E. Poche (red.), Umělecké památky Čech IV., str. 230–236.
  7. STARÝ, Václav. První autobusy na Šumavě. Jihočeská pravda. 1986-02-14. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2019-10-06]. S. 240, záznam 7. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Vimperk

k. ú. Vimperk (Vimperk I • Vimperk II část • Vimperk III část • U Sloupů • Skláře malá část • Hrabice malá část) • k. ú. Pravětín (Pravětín • Vimperk III malá část) • k. ú. Veselka u Vimperka (Veselka) • k. ú. Arnoštka (Arnoštka) • k. ú. Skláře u Vimperka (Skláře část) • k. ú. Solná Lhota (Solná Lhota • Korkusova Huť malá část) • k. ú. Korkusova Huť (Korkusova Huť část) • Klášterec (k. ú. Klášterec u Vimperka • k. ú. Huťský Dvůr) • k. ú. Lipka u Vimperka (Lipka) • k. ú. Michlova Huť (Michlova Huť) • k. ú. Hrabice (Hrabice část) • k. ú. Křesanov (Křesanov • Cejsice • Modlenice) • k. ú. Výškovice u Vimperka (Výškovice • Vnarovy • Sudslavice) • k. ú. Bořanovice u Vimperka (Bořanovice) • k. ú. Boubská (Boubská • Vimperk III část)