Vimperk (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vimperk
Základní informace
Sloh gotický, novorenesanční
Výstavba polovina 13. století
Přestavba 16221624, 17281734, 2. polovina 19. století
Další majitel Kaplířové ze Sulevic, Schwarzenbergové
Poloha
Adresa Vimperk, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Vimperk
Red pog.svg
Vimperk
Další informace
Kód památky 17973/3-3811 (PkMnMISSezObr)
Web www.zamek-vimperk.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Vimperk je původně raně gotický hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Prachatice. Stojí na ostrožně nad ústím Křesanovského potoka do říčky Volyňky v nadmořské výšce 750 m. V sedmnáctém století byl hrad renesančně přestavěn a dochovaná podoba pochází z novorenesančních úprav ve druhé polovině devatenáctého století. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR[1] a v roce 1978 byl zapsán na seznam národních kulturních památek ČR.[2] Od 1. ledna 2015 se nachází ve správě Národního památkového ústavu a je zpřístupněný veřejnosti.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Brána horního zámku

Zakladatelem hradu byl pravděpodobně panovník. Zvíkovský purkrabí Purkart z Janovic, který je v roce 1264 uváděn s přídomkem z Vimperka, mohl být purkabím i na Vimperku, který později od krále získal do manství nebo do vlastního majetku.[4] Na konci 14. století hrad dostali od krále Václava IV. vladykové ze Sulevic.[5] V roce 1479 bylo město i hrad spojeno v opevněný celek a tehdy byla také postavena předsunutá bašta Haselburk. V roce 1494 hrad zdědil rod Malovců z Chýnova, kteří o něj přišli za účast na stavovském povstání proti králi Ferdinandu I. Zabavený hrad koupil Jáchym z Hradce, od kterého ho získali Rožmberkové a posléze Novohradští z Kolovrat. V roce 1619 byl hrad obléhaný stavovským vojskem poškozen požárem, ale majitelé ho v letech 16221624 přestavěli na renesanční zámek.[5]

Od roku 1630 se majiteli hradu stali Eggenbergové a po nich ho v roce 1719 získal Adam František ze Schwarzenbergu, v jehož rodu zůstal až do 20. století. V roce 1857 se zámek po požáru ze dne 20. července dočkal posledních stavebních úprav a později v něm sídlily úřady a kasárna.[5] V roce 1948 byl zámek zestátněn.

Po roce 1990 připadl zámek městu Vimperk, které jej za sedm milionů korun prodalo Správě národního parku Šumava.[6] V části zámku bylo umístěno muzeum. Začátkem července 2014 byl oficiálně potvrzen převod zámku Vimperk ze správy ministerstva životního prostředí na ministerstvo kultury.[7] Od 1. ledna 2015 byla správa zámku svěřena Národnímu památkovému ústavu (územní památková správa v Českých Budějovicích), který připravuje rozsáhlé opravy zanedbané památky (předpokládané trvání oprav pět let, investice sto milionů korun) a plánuje její postupné zpřístupnění.[8]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Renesanční budovy v předhradí
Haselburk

Staveniště hradu mělo ve své první fázi oválný půdorys a bylo od zbytku návrší odděleno mohutný příkopem. Vstupovalo se do něj od severu branou, ke které vedl zemní násyp. Za ní se nacházelo první nádvoří, jehož zástavbu neznáme. Jeho jižní hradba původně procházela prostorem nádvoří. Před hlavní hradbou byl ještě parkán. Hradní jádro mělo lichoběžníkový půdorys a ze dvou stran ho obklopoval vnější hrad. Podél delších stran nádvoří jádra stála dvě palácová křídla. Severozápadní křídlo, které se v přestavěné podobě částečně dochovalo, navazovalo na obytnou Vlčkovu věž s přízemím zaklenutým čtyřmi poli křížové klenby a prvním patrem s valenou klenbou.[4]

Snad již ve 13. století byl upraven obranný systém hradu. Hradba na jihozápadě byla posunuta před původní obrys hradu a zesílena okrouhlou věžicí a v získaném prostoru vznikla podsklepená budova. Další okrouhlá a snad i čtverhranná věžice byla postavena na severovýchodě.[4] Okolo roku 1400 byl v nejvyšší části prvního nádvoří horního hradu postaven archeologicky doložený okrouhlý bergfrit. Při stejném výzkumu bylo zjištěno, že dnešní terénní podoba hradního jádra je výsledkem úprav ze druhé poloviny 19. století.[9]

V pozdní gotice za Kaplířů ze Sulevic byl přemístěn vstup do hradu na východní stranu, kde byla postavena čtverhranná branská věž. Jižní strana hradu byla posunuta blíže k městu a napojily se na ní hradby městského opevnění. Vznikl zde trojprostorový palác. První nádvoří bylo rozděleno hradbou a upraveno bylo také druhé patro Vlčkovy věže.[4]

V 17. století byly postaveny hospodářské budovy zámeckého předhradí. Do horního zámku vede brána s vyznačeným letopočtem 1622. Součástí zámku jsou dvě kašny a kaple svatého Josefa.[10]

Haselburk[editovat | editovat zdroj]

Severně od hradu se nacházelo návrší, které se s rozvojem dělostřelby v 15. století stalo nebezpečným pro obranu hradu, protože z děl na něm umístěných mohli útočníci hrad pohodlně ostřelovat. Na nejnebezpečnějším místě proto vznikla předsunutá bašta Haselburk. Z jejích děl mohli obránci vějířovitě ostřelovat oblast na severní a severovýchodní straně. Podle Tomáše Durdíka patří bašta k nejlépe zachovaným a nejlépe provedeným stavbám svého druhu v Česku.[11]

Hlavní stavbou bašty byla okrouhlá bateriová věž s průměrem čtrnáct metrů, která se dochovala do výšky druhého patra. Její suterén je zaklenutý křížovou klenbou. Vcházelo se do ní vstupem v prvním patře. Ten byl přístupný po ochozu vysazeném na mohutných kamenných krakorcích a navíc umožnil plynulý pohyb mezi oběma konci na věž navazující hradby. Krakorce však byly později vytrhány. Prostor u věže chránila hradba, jejíž síla dosahuje v nejohroženějším místě osmi metrů. Hradební ochoz byl krytý stříškou a zeď prolamuje dělostřelecká střílna a dvě dělostřelecké komory. Před branou umístěnou pod věží býval příkop, přes který se přecházelo po padacím mostě. Celý areál navíc chránila fragmentárně dochovaná parkánová hradba.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-11-17]. Katalogové číslo 128650 : Zámek. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Zámek Vimperk [online]. Národní památkový ústav, [cit. 2015-11-17]. Dostupné online.  
  3. VANČATOVÁ, Jana. Zdevastovaný zámek ve Vimperku se změní v nový magnet Šumavy. Zájemce zatím čeká úplně jiná prohlídka. Novinky.cz. 2017-04-28. Dostupné online [cit. 2017-07-10]. (cs-CZ) 
  4. a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Vimperk, s. 593–596.  
  5. a b c TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Vimperk, s. 207–209.  
  6. Vimperk [online]. Hrady.cz, [cit. 2010-07-08]. Dostupné online.  
  7. Úspěšná návštěvnická sezona na jihočeských památkách skončila, ovšem některé se nezavřou ani v zimě [online]. Národní památkový ústav, 2014-11-04, [cit. 2015-11-17]. Dostupné online.  
  8. Dne 27.3.2017 byla na zámku za účasti ministra kultury slavnostně potvrzeno přidělení finanční dotace pro komplexní opravu a obnovu zámku: Probouzení zimního zámku ve Vimperku může začít (npu.cz; 27.3.2017; tisková zpráva).
  9. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 3. Praha : Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Heslo Vimperk, s. 116–119.  
  10. Renesanční zámek Vimperk [online]. Oficiální stránky města Vimperk, [cit. 2010-07-08]. Dostupné online.  
  11. a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha : Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Vimperk – Haselburk, s. 131–133.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech: T/Ž. Svazek IV. Praha : Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vimperk, s. 231.  
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Prácheňsko. Svazek XI. Praha : Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 283 s. Kapitola Vimberk hrad, s. 141–152.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]