Skalní ostroh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hrad Křivoklát na skalním ostrohu nad Rakovnickým potokem

Skalní ostroh (německy Landzunge)[1] je geomorfologický termín pro jazykovitý výběžek protáhlého tvaru, který je z obou bočních stran ohraničený příkrými svahy a vybíhá ze skalního masívu do moře, jezera nebo rovinaté krajiny, přičemž někdy tvoří jádro říčního meandru. Téměř ve všech případech se jedná o erozně denudační zbytek rozlehlejšího skalního masívu, který byl postupně narušen vnějšími vlivy, jako je eroze či mořská nebo říční abraze.[1] Jedinou výjimkou jsou případy, kdy skalní ostroh byl vytvořen čelem lávového proudu.[1] Skalní ostroh obvykle vybíhá z hřebene nebo planiny a ukončuje jej opyš.[zdroj?] Ostrohy nazývané též ostrožny byly v minulosti často využívány jako místo k výstavbě hradišť a hradů.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

V českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Některé české hrady, postavené na skalních ostrozích:

Ve světě[editovat | editovat zdroj]

Skalní ostrohy se vyskytují velmi hojně po celém světě, a to jak na pobřeží moří a jezer, tak i ve vnitrozemských erozních údolích, zaříznutých do skalnatých či horských masívů. Velmi častým jevem jsou například na různých částech pobřeží evropského kontinentu - ve Skandinávii, na pobřeží francouzské Bretaně nebo ve Středomoří. Na mořských pobřežích tyto ostrohy někdy dosahují i několikakilometrových délek a tvoří významné mysy.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 385 s. S. 48 - 49.