Rožmberk (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rožmberk
Základní informace
Výstavba 1250 (první zmínka)
Stavebník Vok I. z Rožmberka
Současný majitel Česká republika, spravuje Národní památkový ústav
Poloha
Adresa Český Krumlov a Rožmberk nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Rožmberk
Rožmberk
Další informace
Kód památky 21001/3-1393 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožmberk (německy Rosenberg) je hrad v Rožmberku nad Vltavou v okrese Český Krumlov, v Jihočeském kraji, vzdušnou čarou pouhých 6 km od hranic s Rakouskem. Jedná se o nejstarší sídlo Rožmberků. V současné době je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem; je zpřístupněný veřejnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad i jeho zakladatel, Vok I. z Rožmberka († 1262), jsou poprvé písemně uváděni v roce 1250. V roce 1259 založil Vok I. také nedaleký cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Až do roku 1302 byl Rožmberk hlavním sídlem předního českého šlechtického rodu Rožmberků. I poté, co přesídlili do Krumlova, který získali po pánech z Krumlova, Rožmberkové tento hrad stavebně rozvíjeli. V roce 1522 vyhořela část města a Horní hrad, dodnes se z něho zachovala pouze věž Jakobínka. V roce 1597/1598 postoupil Petr Vok z Rožmberka (1539–1611) hrad svému synovci Janu Zrinskému ze Serynu (1565/1566-1612). Po jeho smrti v roce 1612 získali hrad a panství podle rožmbersko-švamberské dohody z roku 1484 Švamberkové. Petr ze Švamberka († 1620) se v roce 1618 stal jedním z třiceti členů stavovského direktoria, proto byl jeho majetek zkonfiskován. Už v roce 1619 byl hrad obléhán a dobyt císařským generálem Karlem Bonaventurou Buquoyem (1571–1621), kterému císař Ferdinand II. hrad a panství daroval jako náhradu za financování vojska a kterého proslavila bitva na Bílé hoře (1620). Přípisem z února 1620 mu také připadlo Novohradské a libějovické panství a dále Žumberk a Cuknštejn. Karla Bonaventuru a jeho manželku Marii Magdalenu z Biglia (1573–1653) připomíná erb nad bránou Dolního hradu, který byl osazen v roce 1621. K dalším zásadním změnám na hradě došlo za Jiřího Jana Buquoye (1814–1882), který hrad nechal opravit a novogoticky přestavět na rodové muzeum v letech 1851–1857. Hrad zůstal v buquoyských rukou až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů znárodněn.

Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]

Hrad a nový zámek s areálem Rožmberk nad Vltavou

Na ostrohu nad řekou Vltavou byl postupně vybudován rozsáhlý hradní komplex, který byl z gotické pevnosti přestavěn do podoby renesančního reprezentativního sídla. Jeho původní raně gotická část - tzv. Horní hrad vznikla ve 13. století, po požáru v roce 1522 však již nebyl dále udržován. Zachovala se z něj pouze kruhová věž Jakobínka. Dnešní jádro hradu tvoří tzv. Dolní hrad, vystavěný ve 30. letech 14. století jako zmenšenina dnešního krumlovského zámku. Později byl přestavován, poprvé ještě v gotickém slohu, na začátku 16. století renesančně a v 19. století byl opět regotizován. V místech původního Horního hradu stojí tzv. Nový zámek - obytná budova z 19. století, veřejnosti nepřístupná, sloužící jako rekreační středisko České pošty.

Soukromí majitelé[editovat | editovat zdroj]

1250–1262 Vok I., 1262–1310 Jindřich I., 1310–1347 Petr I., 1347–1369 Jošt I., 1369–1390 Oldřich I., 1390–1412 Jindřich III., 1418–1451 Oldřich II., 1451–1457 Jindřich IV., 1457–1472 Jan II., 1472–1475 Jindřich V., 1475–1493 Vok II., 1493–1523 Petr IV., 1523–1526 Jindřich VII., 1526–1532 Jan III., 1532–1539 Jošt III., 1539–1545 Petr V., 1551–1592 Vilém, 1592–1597 (1611) Petr Vok

1597–1612 Jan

1612–1617 Jan Jiří, 1617–1619 Petr

1619–1621 Karel Bonaventura, 1621–1663 Karel Albert, 1663–1685 Ferdinand Karel, 1658–1690 Karel Filip, 1690–1703 Filip Karel Emanuel, 1703–1714 Albert Jindřich Karel, 1714–1750 Karel Kajetán, 1750–1767 František Leopold, 1767–1803 Jan Nepomuk Josef, 1803–1851 Jiří František August, 1851–1882 Jiří Jan Jindřich, 1882–1884 Jiří Bedřich, 1884–1911 Karel Bonaventura, 1911–1945 Karel Jiří Jindřich

Expozice[editovat | editovat zdroj]

1. prohlídková trasa - Buquoyské sbírky[editovat | editovat zdroj]

Prohlídka bývalého rodového muzea a reprezentačních prostor v 1. patře.

Schodišťová hala, Křižácká galerie, Rožmberský pokoj (síň), chodba, hradní kaple, pokoj Karla Bonaventury, pokoj Maxmiliána Bonaventury, obrazárna (obrazy Karla Škréty, Václava Vavřince Reinera, Jana Kupeckého a Bartholomea Sprangera), Rytířský sál, zbrojnice, pokoj Karla Alberta, Knížecí pokoj.

2. prohlídková trasa - Soukromé pokoje[editovat | editovat zdroj]

Trasa ve 2. patře představuje pohled do soukromí šlechtického rodu Buquoyů kolem poloviny 19. století.

Jídelna, pracovna, salón, Biliárový pokoj a Anglická věž.

Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]

Hrad Rožmberk je po zámcích Český Krumlov, Hluboká a Červená Lhota čtvrtým nejnavštěvovanějším objektem ze 13 kulturních památek ve správě Národního památkového ústavu v Jihočeském kraji − v roce 2013 jej navštívilo přes 53 tisíc lidí (v roce 2012 téměř 48 tisíc[1] a v roce 2011 téměř 54 tisíc[2]).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUBÁT, Petr. Památky přilákaly skoro milion lidí. Dnes začíná zimní sezona. Mladá fronta DNES. 2013−11−01, s. B3. Dostupné online.  
  2. POKORNÝ, Pavel. Památkáři brzy přivítají miliontého návštěvníka. Mladá fronta DNES. 2011−11−08, s. B2.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha : Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 405–420.  
  • VOJKOVSKÝ, Rostislav. Rožmberk: hrad a zámek jižně od Kaplice. Hukvaldy-Dobrá : Miroslav Bitter – PUTUJME, 2014. 51 s. ISBN 978-80-87891-02-5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]