Jiří František August Buquoy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří František August Buquoy
Jiří Buquoy de Longeval-Georg Franz August de Longeval (1771–1851).jpg
Narození 7. září 1781
Brusel
Úmrtí 19. dubna 1851 (ve věku 69 let)
Praha
Příbuzní Ludvík Arnošt Buquoy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Jiří František August Buquoy (německy Georg Franz August von Buquoy, 7. září 1781Bruselu19. dubna 1851Praze) byl rakouský a český národní ekonom a spisovatel, vědec, národohospodář, podnikatel a vynálezce. Pocházel ze šlechtického rodu Buquoyů.

Příbuzenstvo
strýc Jan Nepomuk Buquoy-Longueval

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Hrad Rožmberk nad Vltavou
Novohradský zámek

Narodil se jako syn Leopolda Alberta Longueval-Buquoye (11. prosince 1744 Nové Hrady - 18. července 1795) a Adélaïdy Jeanne de Preud'homme d'Hailly (1717 - ?), úplným jménem Jiří František August z Longueval, hrabě z Buquoy, baron z Vaux (Georg Franz August de Longueval, Graf von Buquoy, Baron von Vaux). Jeho bratr byl malíř Ludvík Arnošt V Praze studoval matematiku, fyziku a chemii, cestoval po Evropě a navštívil Francii, Švýcarsko, Itálii a v Čechách se věnoval správě rodového majetku.

Podnikatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Zabýval se moderními technickými metodami. V letech 1811–1818 nechal například vyrobit pro své panství dva dřevěné parní stroje. Vlastnil sklárny, pro které vyvinul neprůhledné hyalitové sklo v barvě černé (1817) a červené (1819). V roce 1838 založil přírodní rezervace Žofínský (28. srpna) a Hojnovodský prales (30. srpna), první v Čechách.

Zabýval se také vydáváním knih o matematice, národohospodářské a filozofické.

Dokončil přestavbu zámku Rožmberk a výstavbu empírového zámku na Nových Hradech.

Vědecké práce[editovat | editovat zdroj]

Jeho hlavní matematickou prací je „Analytische Bestimmung des Gesetzes der virtuellen Geschwindigkeiten in mechanischer und statistischer Hinsicht“ (Lipsko 1812) [1], zabýval se praktickou mechanikou: na svém panství Červený Hrádek (Rothenhaus) dal už v letech 1811–1814 podle vlastních návrhů zbudovat a používat - v Čechách vůbec poprvé - dva dřevěné parní stroje. Stavěl sklárny a zasazoval se o technický pokrok. Na Novohradsku proslul svými výzkumy v oblasti sklářství: zmodernizoval výrobu křišťálového skla, vynalezl a vyráběl ve vlastních svých sklárnách černé hyalitové sklo, podobné obsidiánu, jehož tajemství dodnes zaměstnává znalce. Červená hyalitová skla produkovaly v té době i sklárny hraběte Harracha. Jednalo se o druh tehdy módního silnostěnného skla broušeného do jednoduchých tvarů a používaného ve formě sklenic, mís, váz apod. Buquoyské sklárny také vyráběly vrstvená opakní skla kalená kostní moučkou a vybrušovaná přes vrstvení, takže hotové užitné sklo vypadalo jako polodrahokam. Tato móda těžkých skel končí před rokem 1850 a pak i buquoyské sklářství upadá až ke svému zániku ve 2. polovině 19. století.

Literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Jiří František se věnoval i ekonomické teorii v četných pracích (nejvýznamnější z nich je "Die Theorie des Nationalwirthschaft", Lipsko, 1815), homeopatii, přírodní filosofii ("Skizzen zu einem Gesetzbuche der Natur", Lipsko, 1817) a poezii.

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Jako zemský vlastenec se stavěl proti vídeňskému centralismu a za revoluce 1848 se ocitl v řadách Národního výboru vedle Palackého a Riegra, Deyma a Eberta. V karlovarském týdeníku Wochenblätter für Freiheit und Gesetz se tehdy (29. června 1848) dokonce objevila zpráva, že cílem povstání je prý samostatné České království s Buquoyem jako panovníkem. Byl ovšem stoupencem zemského, nikoliv jazykového (etnického) vlastenectví.

V roce 1848 byl z Prahy dočasně vyhoštěn.

Závěr života a smrt[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Jiří František z Buquoy zemřel 19. dubna 1851 ve svém pražském paláci Velkopřevorském náměstí (dnešní francouzské velvyslanectví) na Malé Straně.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]