Buquoyský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Sousední Malý Buquoyský palác, rovněž součást francouzského velvyslanectví, nebo Buquoyský palác v Celetné ulici na Starém Městě.
Buquoyský palác
na Velkopřevorském náměstí
Buquoyský palác v Praze
Účel stavby
Základní informace
Sloh Baroko
Materiál zdivo
Stavebník Jan Bedřich z Valdštejna
Současný majitel Francouzská republika
Poloha
Adresa Velkopřevorské náměstí 486/2
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39525/1-863 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buquoyský palác je palácový komplex, který se nachází v Praze na Malé Straně, konkrétně na Velkopřevorském náměstí v městské části Praha 1. Od roku 1919 zde sídlí francouzské velvyslanectví. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního paláce stála původně škola, ze které se stal později alumnát Řádu maltézských rytířů. Kromě školy zde stály také domy kožešníka, či tesaře. Stavbu zahájil roku 1667 pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna společně se svým bratrem Karlem Ferdinandem. Karlova dcera, Josefina Thunovská, pak palác propojením několika pozemků roku 1719 rozšířila. Roku 1732 byl palác prodán princezně Marii Anně Furstenbergové. Ta jej roku 1735 prodala hraběnce Hrzánské z Harasova. Do roku 1738 zde proběhlo několik významných změn, které určily dnešní barokní podobu celého paláce. Roku 1748 připadl palác rodu Buquoyů jako reprezentační pražské sídlo. Vnější část budovy si zachovala rysy pozdního baroka, sály však byly roku 1860 přestavěny v neobarokním stylu. Hlavní průčelí paláce, před nímž stojí řada kamenných sloupků, je názorným příkladem barokní architektury, pracující s optickou iluzí. Výška průčelí totiž odpovídá pouze z poloviny výšce za ním stojícího paláce, zbytek je kulisou dodávající stavbě iluzi monumentality.

V roce 1919 se synovec posledního přímého potomka hraběte Karla Buquoyského, Carl Georg, rozhodl bydlet v nedalekém Malém Buquoyském paláci a velký palác pronajal francouzskému státu. Ten zde téhož roku zřídil francouzské velvyslanectví. Roku 1930 poté francouzská vláda celý objekt zakoupila. Roku 1988 v palácové jídelně jednali čeští disidenti v čele s pozdějším českým prezidentem Václavem Havlem a tehdejším francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem.

Okolní stavby[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-01]. Identifikátor záznamu 151556 : Buquoyský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]