Buquoyský palác
| Buquoyský palác na Velkopřevorském náměstí | |
 Buquoyský palác v Praze | |
| Účel stavby | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko |
| Materiál | zdivo |
| Stavebník | Jan Bedřich z Valdštejna |
| Další majitelé |
Valdštejnové Hrzánové z Harasova Buquoyové |
| Současný majitel | Francie |
| Poloha | |
| Adresa |
Velkopřevorské náměstí 486/2 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | Nosticova |
| Souřadnice | 50°5′9″ s. š., 14°24′23″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39525/1-863 (Pk•MIS•Sez•Obr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Buquoyský palác je palácový komplex, který se nachází v Praze na Malé Straně, konkrétně na Velkopřevorském náměstí v městské části Praha 1. Od roku 1919 zde sídlí francouzské velvyslanectví. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na místě dnešního paláce stála původně škola, ze které se stal později alumnát Řádu maltézských rytířů. Kromě školy zde stály také domy kožešníka, či tesaře. Stavbu zahájil roku 1667 pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna společně se svým bratrem Karlem Ferdinandem. Karlova dcera, Josefina Thunovská, pak palác propojením několika pozemků roku 1719 rozšířila. Roku 1732 byl palác prodán princezně Marii Anně Furstenbergové. Ta jej roku 1735 prodala hraběnce Hrzánské z Harasova. Do roku 1738 zde proběhlo několik významných změn, které určily dnešní barokní podobu celého paláce. Roku 1748 připadl palác rodu Buquoyů jako reprezentační pražské sídlo. Vnější část budovy si zachovala rysy pozdního baroka, sály však byly roku 1860 přestavěny v neobarokním stylu.[zdroj?] Hlavní průčelí paláce, před nímž stojí řada kamenných sloupků, je názorným příkladem barokní architektury, pracující s optickou iluzí. Výška průčelí totiž odpovídá pouze z poloviny výšce za ním stojícího paláce, zbytek je kulisou dodávající stavbě iluzi monumentality.
V roce 1919 se synovec posledního přímého potomka hraběte Karla Buquoyského, Karel Jiří, rozhodl bydlet v nedalekém Malém Buquoyském paláci a velký palác pronajal francouzskému státu. Ten zde téhož roku zřídil své velvyslanectví. Roku 1930 poté francouzská vláda celý objekt zakoupila.
Roku 1988 v palácové jídelně jednali čeští disidenti v čele s pozdějším českým prezidentem Václavem Havlem a tehdejším francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem.
Okolní stavby[editovat | editovat zdroj]
- Francouzské velvyslanectví v Praze
- Malý Buquoyský palác
- Velkopřevorský palác
- Palác Metychů z Čečova
- Štěpánský (Velkopřevorský) mlýn
- Lennonova zeď
Fotografie[editovat | editovat zdroj]
Pohled na most
Interiér paláce
Neobarokní interiér jídelny Buquoyského paláce, ve kterém
se sešel roku 1988 Václav Havel s tehdejším francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-01]. Identifikátor záznamu 151556 : Buquoyský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Buquoyský palác na Wikimedia Commons - Seznamy pražských paláců
- Stránka francouzsko-české diplomacie
