Buquoyský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Sousední Malý Buquoyský palác, rovněž součást francouzského velvyslanectví, nebo Buquoyský palác v Celetné ulici na Starém Městě.
Buquoyský palác
na Velkopřevorském náměstí
Buquoyský palác v Praze
Buquoyský palác v Praze
Účel stavby
Základní informace
Sloh Baroko
Materiál zdivo
Stavebník Jan Bedřich z Valdštejna
Další majitelé Valdštejnové
Hrzánové z Harasova
Buquoyové
Současný majitel Francie
Poloha
Adresa Velkopřevorské náměstí 486/2
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Ulice Nosticova
Souřadnice 50°5′9″ s. š., 14°24′23″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39525/1-863 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buquoyský palác je palácový komplex, který se nachází v Praze na Malé Straně, konkrétně na Velkopřevorském náměstí v městské části Praha 1. Od roku 1919 zde sídlí francouzské velvyslanectví. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního paláce stála původně škola, ze které se stal později alumnát Řádu maltézských rytířů. Kromě školy zde stály také domy kožešníka, či tesaře. Stavbu zahájil roku 1667 pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna společně se svým bratrem Karlem Ferdinandem. Karlova dcera, Josefina Thunovská, pak palác propojením několika pozemků roku 1719 rozšířila. Roku 1732 byl palác prodán princezně Marii Anně Furstenbergové. Ta jej roku 1735 prodala hraběnce Hrzánské z Harasova. Do roku 1738 zde proběhlo několik významných změn, které určily dnešní barokní podobu celého paláce. Roku 1748 připadl palác rodu Buquoyů jako reprezentační pražské sídlo. Vnější část budovy si zachovala rysy pozdního baroka, sály však byly roku 1860 přestavěny v neobarokním stylu. Hlavní průčelí paláce, před nímž stojí řada kamenných sloupků, je názorným příkladem barokní architektury, pracující s optickou iluzí. Výška průčelí totiž odpovídá pouze z poloviny výšce za ním stojícího paláce, zbytek je kulisou dodávající stavbě iluzi monumentality.

V roce 1919 se synovec posledního přímého potomka hraběte Karla Buquoyského, Karel Jiří, rozhodl bydlet v nedalekém Malém Buquoyském paláci a velký palác pronajal francouzskému státu. Ten zde téhož roku zřídil své velvyslanectví. Roku 1930 poté francouzská vláda celý objekt zakoupila.

Roku 1988 v palácové jídelně jednali čeští disidenti v čele s pozdějším českým prezidentem Václavem Havlem a tehdejším francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem.

Okolní stavby[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

  • Pohled na most

  • Interiér paláce

  • Neobarokní interiér jídelny Buquoyského paláce, ve kterém
    se sešel roku 1988 Václav Havel s tehdejším francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-01]. Identifikátor záznamu 151556 : Buquoyský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Šlechtické paláce v Praze
Hradčany Praha CoA CZ small.svg
Malá Strana
Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (HAMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác (Malá Strana) • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Nostický palác • Oettingenský palác • Palác Kinských (Malá Strana) • Palác Lažanských • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických (Dolní sněmovna Parlamentu ČR) • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Thunovská) (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác v Thunově ulici (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Thunovský palác • Tomáškův palác (Dům u Klárů) • Valdštejnský palác • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác
Staré Město
Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác (Celetná) • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Langerovský) (Celetná 31) • Palác Pachtů z Rájova (Nová mincovna) (Celetná 36) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác
Nové Město
Autoritní data: AUT: kn20060516002 | VIAF: 134176016
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Buquoyský_palác&oldid=18057713“