Palác Schützenů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Palác Schützenů
ve Sněmovní ulici
Palác Schützenů
ve Sněmovní ulici
Základní informace
Sloh Renesance
Výstavba 1685–1699
Materiál Zdivo
Stavebník Hrabata z Klenové a Janovic
Současný majitel Miroslav Voštiar
Poloha
Adresa Sněmovní 171/13
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Ulice Sněmovní
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 44435/1-626 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Schützenů nebo také Schützů, palác Harbuval-Chamaré či Bylandt-Rheidtovský palác je památka nacházející se v Praze na Malé Straně v ulici Sněmovní 171/13. Je chráněn jako kulturní památka České republiky[1]. Jde o raně barokní stavbu nepravidelného palácového typu vzniklou v letech 1685–1699 na místě dvou středověkých domů a kostelíka sv. Michala.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Palác Schützenů, v pozadí
je vidět chrám sv. Mikuláše
na Malostranském náměstí

Palác vznikl na místě dvou středověkých domů a kostela sv. Michala s jeho hřbitovem, přičemž část kostela je zakomponovaná do samotné stavby domu. Ve dvoře paláce se nachází studna s žulovým roubením s moderní mříží se skleněnou plastikou. V horních partiích zahrady je doložena existence románského pohřebiště.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Úprava zahrady s nikou a sochařskou výzdobou vznikla v období, kdy palác vlastnila Hrabata z Klenové a Janovic (1728–1769), jejichž erb se objevuje jak ve štukové výzdobě niky, tak jej nese i jedna z plastik. Zahrada měla pravidelnou dispozici s hlavní kompoziční osou ukotvenou na jedné straně vstupem do zahrady v zahradním průčelí paláce, na druhé v ohradní zdi – toto uspořádání je i přes pozdější úpravy patrné dodnes. Ve 30. letech 20. století bylo zahradní křídlo paláce přestavěno a prodlouženo až k ohradní zdi s nikou a terasní zeď přiléhající ke křídlu nahrazena novou zdí s arkádami. Současný stav zahrady je výsledkem rehabilitace v 80. letech 20. století.[2]

Rovinatá zahrada o rozloze 1 005 m² je vsazena mezi zahradní a západní křídlo paláce a je položena v úrovni druhého patra západního křídla. Zahrada je pohledově patrná ze zahrady Na Valech Pražského hradu, od níž je oddělena zahradním křídlem paláce a úzkou zahrádkou sousedícího domu, a ze zahrady Lesliovského paláce čp. 180 (britské velvyslanectví), se kterou bezprostředně sousedí. Zahrada je sama o sobě významným dokladem raně barokní zahrady palácového typu a její význam ještě zvyšuje skutečnost, že je zároveň nezastupitelnou součástí jedinečného urbanismu místa – pásu palácových zahrad na jižním svahu pod Pražským hradem, který se zde počal utvářet na přelomu 16. a 17. století, jehož vývoj byl završen a kodifikován zhruba o století později a téměř beze změn zůstal uchován do současnosti. Zahrada při domu čp. 171 je jmenovitě zapsanou nemovitou kulturní památkou (r. č. 44435/1-626).

Pohled ze Sněmovní ulice

Plošná vestavba bazénu pod historickou zahradu je v principu nevhodným zásahem do jejího organismu, mizí historicky vzniklé souvrství jejího podloží. Výstavba tak rozměrného podzemního bazénu s příslušenstvím o zastavěné ploše nad 300 m² a hloubce výkopu cca 8 m se jeví v rozporu s předmětem ochrany a zásadami péče o historické zahrady, především s článkem č. 14 Florentské charty. Stavbou bazénu bude znehodnocena třetina plochy zahrady, bude narušen stávající vodní režim půdy, znemožněna existence vzrostlých stromů nad podzemním bazénem a ekosystém zahrady tak bude rozvrácen. Přístavba objektu snídárny k jižní ohradní stěně zahrady na místě, kde není doložena historickými materiály žádná stavba, zmenšuje plochu zahrady o cca 140 m² a deformuje její dochovaný půdorys. Stavby navržené v zahradě – snídárna spolu s podzemním bazénem – zaujímají téměř polovinu výměry historické zahrady. V konečném důsledku se jedná o nepřiměřený zásah do architektonické kompozice zahrady a hmoty jejího podloží, zasahující její další existenci. Vzhledem k složitým terénním poměrům jižního svahu pod Pražským hradem, situování zahrady pod svahem zahrady Na Valech Pražského hradu a pod zahradou Lesliovského paláce (cca 10 m vysoká opěrná zeď) může v důsledku vybudování podzemního bazénu dojít ke změně vodního režimu okolí a tím i k ohrožení existence sousedních palácových zahrad.

Ve fázi jednání a záměru je výstavba podzemního bazénu v zahradě bývalého kláštera theatinů čp. 192 na Malé Straně v rámci celkové přestavby objektu na rezidenční bydlení. Původně si investor přál umístění bazénu v bývalém refektáři, od čehož později ustoupil a přesunul bazén do zahrady na místo bývalých skleníků. Bazén je zahloubený, zčásti podzemní a s budovou jej spojuje podzemní chodba. Studie umístění bazénu v zahradě byla sice vyloučena písemným vyjádřením NPÚ HMP čj. NPÚ-311/13845/2011, doposud však není známo stanovisko odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy v této věci.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-13]. Identifikátor záznamu 156798 : Palác Schützenů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena et al. Pražské zahrady a parky. Praha: SZKT, 2000. ISBN 80-902910-0-7.
  3. http://www.npu.cz/download/1340380109/zpp1202–94-99-mlada-historicke-zahrady.pdf