Palác Schützenů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Palác Schützenů
ve Sněmovní ulici
Palác Schützenů ve Sněmovní ulici
Palác Schützenů
ve Sněmovní ulici
Základní informace
Sloh Renesance
Výstavba 1685–1699
Materiál Zdivo
Stavebník Hrabata z Klenové a Janovic
Současný majitel Miroslav Voštiar
Poloha
Adresa Sněmovní 171/13
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Ulice Sněmovní
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 44435/1-626 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Schützenů nebo také Schützů, palác Harbuval-Chamaré či Bylandt-Rheidtovský palác je památka nacházející se v Praze na Malé Straně v ulici Sněmovní 171/13. Je chráněn jako kulturní památka České republiky[1]. Jde o raně barokní stavbu nepravidelného palácového typu vzniklou v letech 1685–1699 na místě dvou středověkých domů a kostelíka sv. Michala.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Palác Schützenů, v pozadí
je vidět chrám sv. Mikuláše
na Malostranském náměstí

Palác vznikl na místě dvou středověkých domů a kostela sv. Michala s jeho hřbitovem, přičemž část kostela je zakomponovaná do samotné stavby domu. Ve dvoře paláce se nachází studna s žulovým roubením s moderní mříží se skleněnou plastikou. V horních partiích zahrady je doložena existence románského pohřebiště.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Úprava zahrady s nikou a sochařskou výzdobou vznikla v období, kdy palác vlastnila Hrabata z Klenové a Janovic (1728–1769), jejichž erb se objevuje jak ve štukové výzdobě niky, tak jej nese i jedna z plastik. Zahrada měla pravidelnou dispozici s hlavní kompoziční osou ukotvenou na jedné straně vstupem do zahrady v zahradním průčelí paláce, na druhé v ohradní zdi – toto uspořádání je i přes pozdější úpravy patrné dodnes. Ve 30. letech 20. století bylo zahradní křídlo paláce přestavěno a prodlouženo až k ohradní zdi s nikou a terasní zeď přiléhající ke křídlu nahrazena novou zdí s arkádami. Současný stav zahrady je výsledkem rehabilitace v 80. letech 20. století.[2]

Rovinatá zahrada o rozloze 1 005 m² je vsazena mezi zahradní a západní křídlo paláce a je položena v úrovni druhého patra západního křídla. Zahrada je pohledově patrná ze zahrady Na Valech Pražského hradu, od níž je oddělena zahradním křídlem paláce a úzkou zahrádkou sousedícího domu, a ze zahrady Lesliovského paláce čp. 180 (britské velvyslanectví), se kterou bezprostředně sousedí. Zahrada je sama o sobě významným dokladem raně barokní zahrady palácového typu a její význam ještě zvyšuje skutečnost, že je zároveň nezastupitelnou součástí jedinečného urbanismu místa – pásu palácových zahrad na jižním svahu pod Pražským hradem, který se zde počal utvářet na přelomu 16. a 17. století, jehož vývoj byl završen a kodifikován zhruba o století později a téměř beze změn zůstal uchován do současnosti. Zahrada při domu čp. 171 je jmenovitě zapsanou nemovitou kulturní památkou (r. č. 44435/1-626).

Pohled ze Sněmovní ulice

Plošná vestavba bazénu pod historickou zahradu je v principu nevhodným zásahem do jejího organismu, mizí historicky vzniklé souvrství jejího podloží. Výstavba tak rozměrného podzemního bazénu s příslušenstvím o zastavěné ploše nad 300 m² a hloubce výkopu cca 8 m se jeví v rozporu s předmětem ochrany a zásadami péče o historické zahrady, především s článkem č. 14 Florentské charty. Stavbou bazénu bude znehodnocena třetina plochy zahrady, bude narušen stávající vodní režim půdy, znemožněna existence vzrostlých stromů nad podzemním bazénem a ekosystém zahrady tak bude rozvrácen. Přístavba objektu snídárny k jižní ohradní stěně zahrady na místě, kde není doložena historickými materiály žádná stavba, zmenšuje plochu zahrady o cca 140 m² a deformuje její dochovaný půdorys. Stavby navržené v zahradě – snídárna spolu s podzemním bazénem – zaujímají téměř polovinu výměry historické zahrady. V konečném důsledku se jedná o nepřiměřený zásah do architektonické kompozice zahrady a hmoty jejího podloží, zasahující její další existenci. Vzhledem k složitým terénním poměrům jižního svahu pod Pražským hradem, situování zahrady pod svahem zahrady Na Valech Pražského hradu a pod zahradou Lesliovského paláce (cca 10 m vysoká opěrná zeď) může v důsledku vybudování podzemního bazénu dojít ke změně vodního režimu okolí a tím i k ohrožení existence sousedních palácových zahrad.

Ve fázi jednání a záměru je výstavba podzemního bazénu v zahradě bývalého kláštera theatinů čp. 192 na Malé Straně v rámci celkové přestavby objektu na rezidenční bydlení. Původně si investor přál umístění bazénu v bývalém refektáři, od čehož později ustoupil a přesunul bazén do zahrady na místo bývalých skleníků. Bazén je zahloubený, zčásti podzemní a s budovou jej spojuje podzemní chodba. Studie umístění bazénu v zahradě byla sice vyloučena písemným vyjádřením NPÚ HMP čj. NPÚ-311/13845/2011, doposud však není známo stanovisko odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy v této věci.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-13]. Identifikátor záznamu 156798 : Palác Schützenů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena et al. Pražské zahrady a parky. Praha: SZKT, 2000. ISBN 80-902910-0-7.
  3. http://www.npu.cz/download/1340380109/zpp1202–94-99-mlada-historicke-zahrady.pdf