Deymovský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Deymův palác
v Praze-Novém Městě
Deymův palác v ulici Voršilská
Deymův palác
v ulici Voršilská
Základní informace
SlohKlasicismus
ArchitektIgnác Palliardi
VýstavbaPřed rokem 1821
(do současné podoby)
StavebníkFrantišek Ferdinand Berchtold z Uherčic
Další majiteléBerchtoldové z Uherčic
Deymové ze Stříteže
Malovcové z Malovic
Vratislavové z Mitrovic
Kinští
Současný majitelKarel Schwarzenberg
Poloha
AdresaVoršilská 130/8,10, Praha 1-Nové Město, ČeskoČesko Česko
UliceVoršilská
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deymovský palác, Deymův palác nebo také dům Čabelických ze Soutic či Schwarzenberský dům je raně klasicistní budova na adrese Voršilská č. 130/8 a 130/10, na rohu ulic Voršilské a Ostrovní na Novém Městě, Praha 1, v sousedství Dietrichsteinského paláce, sídla Apoštolské nunciatury v Praze. Je společně s navazující budovou Ostrovní 129/13 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Dějiny paláce[editovat | editovat zdroj]

Deymův palác

Po roce 1702 František Ferdinand hrabě Berchtold z Uherčic započal se sjednocováním tří domů ze 14. století, které stávaly na místě současného raně klasicistního paláce. Sjednocování dokončil až další vlastník, Václav Ignác hrabě Deym ze Stříteže po roce 1721.

Pozdějšími majiteli byli například též Malovcové z Malovic a také Kinští. V roce 1800 palác koupil Josef hrabě Vratislav z Mitrovic a nechal jej před rokem 1821 zcela přestavět podle návrhu Ignáce Palliardiho. Palác pak zdědila jeho dcera Josefina (1802–1881), manželka Karla II. ze Schwarzenbergu. Palác již nebyl využíván k bydlení, byl pronajímán a v roce 1928 zde byla zřízena pošta.

V roce 1948 byl palác znárodněn a poté sloužil k diplomatickým účelům (v budově č. 130/10 sídlilo v letech 1948 až 1967 izraelské vyslanectví v Československu),[2] později tam sídlila např. Správa kulturních zařízení.[3] Po roce 1989 byl vrácen Karlovi Schwarzenbergovi. Sídlí tu např. Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jednopatrový palác stojí na nepravidelném půdorysu a vnitroblok je rozdělen křídlem na dvě nádvoří. Kolem roku 1840 byl k paláci přistavěn ještě samostatný patrový klasicistní dům (Ostrovní ulice č. 129/13).

V horní části paláce nad štíty ve Voršilské ulici jsou umístěny tři moderní plastiky sochy žen od Davida Černého.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-22]. Identifikátor záznamu 151922 : Měšťanský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Ledvinka, Mráz, Vlnas: Pražské paláce, nakladatelství Akropolis, Praha 2000
  3. POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. obr. 98. 
  4. Tři ženy na domě. David Černý Tour [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]