Ignác Jan Nepomuk Palliardi
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Ignác Jan Nepomuk Palliardi | |
Narození |
15. května 1737 Praha |
---|---|
Úmrtí |
18. března 1824 (ve věku 86 let) Praha |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ignác Alois Jan Nepomuk Palliardi (15. května 1737 – 18. března 1824) byl český architekt, stavitel a štukatér italského původu. Navrhoval stavby a prováděl jejich dekoraci ve stylu pozdního baroka a raného klasicismu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Praze. Jeho kmotrem se stal jeden z nejznámějších barokních architektů, Kilián Ignác Dienzenhofer. Rodina Palliardiů přišla do Čech z Itálie. Žila v Praze několik generací, nejčastěji na Malé Straně, kde Ignác Alois Palliardi navrhl tři domy a podílel se i na jiných stavbách. Kromě toho se účastnil i několika realizací po Čechách. Tradici stavitelů a c.k. stavebních ředitelů udržovali dále Ignácův syn Jan Nepomuk (s nímž bývá Aloisovo autorství někdy zaměňováno, a vnuk Josef Palliardi (1798–1870).[1]
Dílo (včetně spoluúčasti)[editovat | editovat zdroj]
Praha[editovat | editovat zdroj]
- Dům U zlatého půlkola, Staré Město, Karlova 11 (1794)
- Strahovský klášter – knihovna, (1782–1785)
- Thunovský (Leslieovský palác) – dostavba, (1785–1792)
- Lobkovický palác (1769)
- Ledebourský palác (1787)
- Malý Buquoyský palác (1763–1771)
- Schwarzenberský palác, Nové Město, Voršilská čp. 130/II
- MacNevenův palác, nyní Památník Františka Palackého, Nové Město, Palackého 7
- Dům Jakuba Wimmera, resp. nájemný dům Anny Wimmerové, Nové Město, Národní třída 38, (1795)
- Dům Josefa Dobrovského (Werichova vila) – 1803, kdy jej doplnil a upravil.
- kostel sv. Vavřince na Petříně – přestavba, (do 1770)
- Karlův most – obnova po povodni, (1784)
- (Harrachovský palác) též Goldbergovský
- mnoho měšťanských domů
Čechy[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Bečváry, (1766–1774)
- Chrám P. Marie Sněžné – přestavba a stavba radnice v Rokycanech, (1785–1788)
- Kostel Nejsvětější Trojice v Drahobudicích, (1762–1766)
- Zámek Kozel u Plzně – dostavba, (kolem 1795)
- Zámek Svojšice – v letech 1755–1759 za vlády Michaela Jana z Althanu byla provedena významná rokoková přestavba
- Mladoboleslavský hrad – přestavba
- Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech – přestavba po požáru
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archiv hlavního města Prahy, Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství z let 1830-1890
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Pavel Vlček a kolektiv: Umělecké památky Prahy, díl I., Staré Město a Josefov. Praha 1996, s. 9, 174, 191, 205, 238, 359, 404, 454, 534, 554, 606, 627, 664, 735.
- Růžena Baťková a kolektiv: Umělecké památky Prahy, díl II., Nové Město a Vyšehrad. Praha 1998.