Karel II. ze Schwarzenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel II. Schwarzenberg
Karel II. kníže ze Schwarzenbergu na litografii od Josefa Kriehubera, 1849
Karel II. kníže ze Schwarzenbergu na litografii od Josefa Kriehubera, 1849
3. hlava schwarzenberské sekundogenitury, kníže ze Schwarzenbergu
Ve funkci:
1820 (1830?) – 25. června 1858
PředchůdceBedřich I. ze Schwarzenbergu
NástupceKarel III. ze Schwarzenbergu

Narození21. ledna 1802
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí25. června 1858 (ve věku 56 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníSchwarzenberská hrobka
ChoťJosefina Marie Vratislavová z Mitrovic
RodičeKarel Filip ze Schwarzenbergu a Marie Anna z Hohenfeldu
DětiKarel III. ze Schwarzenbergu
Anna Marie z Valdštejna
PříbuzníBedřich Schwarzenberg a Leopold Schwarzenberg (sourozenci)
Karel IV. Bedřich ze Schwarzenbergu, Bedřich Edmund ze Schwarzenbergu a Anna Marie Gabriele ze Schwarzenbergu (vnoučata)
Profesepolitik a důstojník
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
CommonsKarl II zu Schwarzenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kabinet knížete Schwarzenberga, guvernéra Lombardie v roce 1850 na akvarelu Eugena Adama

Karel II. ze Schwarzenbergu, německy Karl II Borromäus Philipp zu Schwarzenberg (21. ledna 1802, Vídeň25. června 1858, Vídeň) byl rakouský politik a voják.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1821 byl kadetem u pěšího pluku Colloredo a již v roce 1823 byl hodnosti kapitána (Hauptmann) u 11. pěšího pluku. V roce 1831 byl povýšen na majora ve 42. pěším pluku. V roce 1834 byl povýšen do hodnosti plukovníka a velel 4. pěšímu pluku. Od roku 1842 velel brigádě v Praze. V roce 1847 se stal majitelem 19. pěšího pluku. Ve válce v letech 1848/49 velel divizi c.k. Italské armády pod velením polního maršála Radeckého. Po válce se stal vojenským a civilním guvernérem Lombardie a od roku 1851 Sedmihradska. V roce 1854 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. července 1823 uzavřel sňatek v Praze[1][2] s Josefinou Marií Vratislavovou z Mitrovic (16. 4. 1802 Praha – 17. 4. 1881 Praha). Z tohoto sňatku vzešel syn a dvě dcery.

  • 1. Karel III. Josef Adolf (5. 7. 1824 Praha – 29. 3. 1904 Praha), 4. kníže ze Schwarzenbergu
    • ∞ (5. 3. 1853 Praha) Vilemína z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha)
  • 2. Gabriela (23. 12. 1825 Praha – 26. 11. 1843 Orlík), zahynula tragicky
  • 3. Anna Maria (20. 2. 1830 Praha – 11. 2. 1849 Praha)

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Karel II. zdědil po svém otci panství Murau ve Štýrsku, orlicko-zvíkovské panství, které se skládalo ze statků Orlík, Zvíkov, Červený Újezd, Myslín a Horosedly, dále Zalužany, Zbenice se Zlákovicemi, Bukovany s Řečí a panství Sedlec u Kutné Hory.[3] Svatbou s Josefínou Vratislavovou z Mitrovic se jeho držba rozšířila o statky Čimelice, Osov a Tochovice, palác ve Spálené a palác ve Voršilské ulici.[3] V roce 1847 zakoupil od maltézských rytířů panství Varvažov a v roce 1868 koupil statek Staroselský Hrádek.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 339. 
  2. Podle MAREK, Miroslav. genealogy.euweb.cz [online]. Rev. 2009-06-20 [cit. 2018-08-23]. Dostupné online. uzavřel sňatek v Libochovicích
  3. a b c JUHAŇÁKOVÁ, Veronika. Arnošt Schwarzenberg – život šlechtice ve 20. století (diplomová práce na FF UK) [online]. 2013 [cit. 2018-08-24]. S. 25–26. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Holec, Roman – Pál, Judit : Karol II. Schwarzenberg a Sedmohradsko (1851–1858). In: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice, Národní památkový ústav 2008, s. 453–474.
  • Kiehlborn, Alena : Die adelige Erziehung der Söhne Carls I. von Schwarzenberg. In: Adelige Ausbildung. Die Herausforderung der Aufklärung und die Folgen. München, Martin Meidenbauer 2006, s. 199–211.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel I.
Znak z doby nástupu Hlava schwarzenberské sekundogenitury
Karel II.
1820?–1858?
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.