MacNevenův palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MacNevenův
(MacNevenovský) palác
MacNevenův palác
MacNevenův palác
Účel stavby

Městské sídlo

Základní informace
ArchitektIgnác Palliardi
Výstavbapůvodně 14. století
Přestavbakolem 1770
MateriályKámen, dřevo, zdivo
Další majiteléMac Nevenové
rodina Palackého
rodina Riegerova
Poloha
AdresaPalackého 719/7
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
UlicePalackého
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky39932/1-1118 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MacNevenův, též MacNavenův, či MacNevenovský palác, jinak zvaný Palackého dům je historická budova v Palackého ulici č. 7, čp. 719/II na Novém MěstěPraze 1, která spojuje ulice VodičkovuJungmannovu, poblíž Václavského náměstí. Objekt je chráněn jako kulturní památka.[1]

Dějiny paláce[editovat | editovat zdroj]

MacNevenův palác, busta Františka Palackého

Na místě paláce stávaly dva gotické domy, postavené po roce 1370, které patřily ke klášteru při chrámu Panny Marie Sněžné.

Zřejmě na počátku 15. století byly domy spojeny. Rozsáhlé renesanční přestavby se budova dočkala před rokem 1613, kdy palác patřil komorníkovi zemských desk, Janu Třeboňskému z Kružnova.

Dnešní podoba paláce je dílem Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho z přestavby, provedené pro barona Viléma MacNevena kolem roku 1770. Od roku 1811 byl majitelem paláce advokát Jan Měchura. Jeho dcera Terezie Měchurová později palác přinesla věnem Františkovi Palackému, který zde žil a v roce 1876 také zemřel. V roce 1853 se s jejich dcerou Marií oženil František Ladislav Rieger, který tu pak rovněž žil a roku 1903 zemřel.

V 19. století proběhly ještě některé přestavby a v roce 1908 bylo vystavěno nové dvorní trojpatrové křídlo podle projektu Matěje Blechy.[2]

Původní životní a pracovní prostředí obou výrazných osobností 19. století je v domě uchováno jako Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Památník je jednou z dlouhodobých expozic Národního muzea a je na požádání přístupný.[3] Oba připomíná i Palackého busta od Josefa Václava Myslbeka z roku 1885 nad portálem, a vedle portálu umístěná Riegrova pamětní deska.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Uliční průčelí budovy je dvoupatrové, šestiosé. Obě krajní osy ohraničují pilastry s kompozitními hlavicemi. Nad korunní římsou je nízký segmentový štít s rokokovým štukem. Fasáda přízemí je pásovaná, nad ním je profilovaná římsa. Uprostřed parteru je edikulový portál a po jeho stranách jsou nově upravené krámcové vchody.

V interiéru se dochovaly některé pozůstatky gotických a renesančních prostor.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-07-01]. Identifikátor záznamu 151978 : Palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 252. 
  3. Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Národní muzeum [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAŤKOVÁ, Růžena, et al. Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. S. 418.