Palackého (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Palackého
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťNové Město
Poloha
Začíná naJungmannova ulice
Končí naVodičkova ulice
Historie
Datum vzniku14. století
Pojmenováno poFrantišek Palacký
Další údaje
PSČ110 00
Kód ulice463469
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palackého ulice na Novém Městě v Praze je spojnicí mezi Jungmannovou a Vodičkovou ulicí. Nazvaná je podle významného českého historika, politika a spisovatele Františka Palackého.

Historie a názvy[editovat | editovat zdroj]

Historické názvy ulice:[1]

  • 1383 - první písemná zmínka o ulici používá název Tandléřská či Tandlířská podle obchodníků se starým šatstvem
  • 15. století - "Nová Pasířská" (na rozdíl od "Staré Pasířské", severní části dnešní Vodičkovy)
  • 16. století - Pasířská ("Stará Pasířská" od druhé poloviny 15. století měla současný název Vodičkova)
  • 1876 - 1942 - Palackého
  • 1942 - 1945 - Pasířská
  • od roku 1945 má současný název Palackého.

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

MacNevenův palác, busta Františka Palackého

Domy jsou číslovány vzestupně od Jungmannovy ulice směrem k Vodičkově ulici, tj. podle tehdejšího zvyku od řeky do vnitrozemí.

  • Palackého 2 - čp. 738/II, nárožní dům do Jungmannovy ulice, zvaný Kostelákovský nebo Přeštický, barokní dvojdům se dvěma trakty a dvěma dvory, přestavěný roku 1880 na novorenesanční. Zde v 1.patře býval ve 2.třetině 19. století slavný společenský salón lékaře a poslance říšské rady MUDr. Václava Staňka, který ráda navštěvovala Božena Němcová. Na fasáde do Jungmannovy ulice je pamětní deska.
  • Palackého 3 - čp. 721/II, měšťanský dům, původně gotický, barokně přestavěný v letech 1708-10[2], fasáda od arch. Františka Niklase
  • Palackého 4 - čp. 722/II, barokní dům "U Kochánků" s kdysi proslulou restaurací "U Šuterů", stojí na místě části zahrady někdejšího karmelitánského kláštera u Panny Marie Sněžné
  • Palackého 5 - čp. 720/II, klasicistní dům, ve kterém zemřel básník Vítězslav Hálek (pamětní deska). Kolem roku 1890-1905 zde měl ateliér fotograf Rudolf Bruner-Dvořák, který portrétoval členy Riegrovy rodiny. Roku 1908 zde Matěj Blecha upravil sál pro Bioskopické divadlo.
  • Palackého 7- čp. 719/II, MacNevenův palác, nazvaný podle irské emigrantské rodiny, vlastníků z let 1762-1805. Rokoková stavba na základech renesančního domu byla přestavěná kolem roku 1770 podle projektu architekta Ignáce Palliardiho, od roku 1930 zpřístupněná jako Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra a roku 1962 rodinou Riegrových předána i s mobiliářem Národnímu muzeu; nad vchodem busta Františka Palackého od J. V. Myslbeka (1885)[3]. Levé (severní) křídlo paláce bylo zbouráno pro třípatrovou přístavbu Matěje Blechy. Ve dvoře čtyřpatrový nájemní dům Albína Bráfa - stojí na místě části zahrady někdejšího karmelitánského kláštera u Panny Marie Sněžné. Dům je chráněná památka ÚKSP.
  • Palackého 9 - čp. 718/II, konstruktivistická stavba s železobetonovou konstrukcí, podle projektu architekta Františka Zelenky z let 1937-1938, realizoval ji stavitel František Fuchs; uliční fasáda znetvořena úpravami z 60. let 20. století
  • Palackého/Vodičkova 23- čp.715/II, novorenesanční nárožní dům, projektoval Achille Wolf, stavba z let 1884-1886, portikus s litinovými sloupy v okoseném nároží vede do pěti prostor rozlehlého obchodu, v 1. polovině 20. století proslulého lahůdkářství firmy Antonín Dřeva s vlastní pražírnou kávy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29. 
  2. http://pamatkovykatalog.cz/?element=15464199&action=element&presenter=ElementsResults
  3. Archivovaná kopie. www.nm.cz [online]. [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAŤKOVÁ, Růžena (editor). Umělecké památky Prahy, 2: Nové Město, Vyšehrad a Vinohrady. Praha: Academia, 1998. 1246 s. S. 416–423. 
  • EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 74–76. 
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Palackého, s. 822–825. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]